Sancho Aragonský

Sancho Aragonský (katalánsky Sanç de Barcelona i d'Aragó nebo Sanç I de Cerdanya, Provença i Rosselló-Cerdanya, 11611226)[1] byl provensálský hrabě a hrabě z Cerdanye a Roussillonu. Po smrti Pedra II. v bitvě u Muretu se stal regentem aragonského království.

Sancho Aragonský
D. Sancho de Aragão, conde da Cerdanha- The Portuguese Genealogy (Genealogia dos Reis de Portugal).jpg
Narození1161
Úmrtí1223 (ve věku 61–62 let)
Povoláníregent
Manžel(ka)Sancha de Lara
DětiNuño Sánchez
RodičeRamon Berenguer IV. Barcelonský a Petronila Aragonská
RodBarcelonská dynastie
PříbuzníAlfons II. Aragonský, Guillermo Berenguer de Barcelona, Pedro de Aragón, Ramon Berenguer IV. Provensálský a Dulce Aragonská (sourozenci)
Funkceregent
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres Sanchovy pečeti

Příbuzenstvo
otec Ramon Berenguer IV. Barcelonský
matka Petronila Aragonská
I. manželka Ermesinda z Rocabertí
II. manželka Sancha Núñez de Lara
syn Nuño Sánchez

ŽivotEditovat

Byl nejmladším synem barcelonského hraběte Ramona Berenguera IV. a Petronily, jediné dcery aragonského krále Ramira II. a Anežky z Poitou. Roku 1167 získal od regentské rady vládnoucí po dobu nezletilosti infanta Alfonse hrabství Cerdanye. Roku 1176 se společně s bratrem Ramonem podílel na výpravě do Nice a Janova, která podráždila toulouské sousedy. Po Ramonově úkladné vraždě dubnu 1181 se Sancho stal pánem provensálského hrabství[1] a roku 1185 je po něm převzal synovec Alfons II.

Po katastrofální bitvě u Muretu, ve které zemřel Sanchův synovec, král Pedro II., byl pětiletý následník trůnu Jakub již dva roky v rukou vítězného Šimona z Montfortu.[2] Na základě Sanchovy apelace na papeže se chlapec dostal zpět do Aragonie na hrad Monzón, kde byl svěřen templářskému řádu. Sancho se stal regentem království. Během doby svého regentství se pokusil inovovovat daňový systém a vedl řadu vojenských výprav na území Akvitánie, kde se pokoušel potlačit rozpínavost křižáků pod vedením Šimona z Montfortu. V čele království vydržel do roku 1218, kdy byl šlechtickou opozicí donucen k rezignaci.

Vývod z předkůEditovat

ReferenceEditovat