Anežka Akvitánská (1105–1159)

Aragonská královna

Anežka Akvitánská (francouzsky: Agnès, španělsky: Inés; asi 1105 – asi 1159)[3] byla aragonskou královnou během svého krátkého manželství s králem Ramirem II., bývalým mnichem. Pár od sebe odešel po narození jejich jediného dítěte, královny Petronily, a oba odešli do klášterů. Anežka si vybrala klášter Fontevrault, odkud pokračovala v účasti v záležitostech svých synů z prvního manželství s vikomtem Amaurym V. z Thouars.

Anežka Akvitánská
Anežka Akvitánská
Anežka Akvitánská
Narození1103
Úmrtí1159 (ve věku 55–56 let)
Fontevraud-l'Abbaye
Povoláníaristokratka
ChoťAmaury V., vikomt z Thouar (do 1127)
Ramiro II. Aragonský (1135–1157)[1][2]
DětiGeoffroy IV. z Thouars
Guillaume I. de Thouars
Petronila Aragonská
RodičeVilém IX. Akvitánský[2] a Filipa z Toulouse[2]
RodRamnulfovci
PříbuzníVilém X. Akvitánský[2], Henry of Poitiers a Raimond z Poitiers (sourozenci)
Vít z Thouars, Aimé VII. z Thouars, Hugo I. z Thouars a Raymond I. z Thouars (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První manželství

editovat

Anežka se narodila jako dcera vévody Viléma IX. Akvitánského[4] a hraběnky Filipy z Toulouse.[5] Jmenovala se po své tetě Anežce, manželce krále Petra I. Aragonského a Navarrského. Její první svatba s vikomtem Amaurym V. z Thouars se konala někdy před 9. lednem 1117, kdy pár potvrdil majetek opatství Saint-Laon de Thouars.[6] Před manželovou smrtí v roce 1127 mu porodila tři syny:[7]

  1. Vilém I. († 1151), nástupce svého otce[3]
  2. Vít, pán z Oironu[3] († asi 1149)
  3. Geoffroy IV. († 1173), nástupce Viléma.[3] Otec Víta z Thouars, který si vzal vévodkyni Konstancii Bretaňskou. Dědeček Alice z Thouars.

Druhé manželství

editovat

Dne 13. listopadu 1135 se v katedrále v Jace, starobylém hlavním městě Aragonského království, provdala za krále Ramira II., mnicha, který se vzdal funkce biskupa z Rody s cílem nahradit svého bezdětného bratra Alfonsa I. Aragonského.[7]

Anežčin věk (asi třicet let) a její osvědčená plodnost z předchozího manželství byly pravděpodobně hlavními důvody, že si Aragonci vybrali právě ji. Anežčin bratr, Vilém X. Akvitánský, byl také jedním z mála oblastních stoupenců vzdoropapeže Anakleta II., který, jako slabší žadatel papežova stolce, by mohl být přesvědčeným podporovatelem Ramirova protizákonného nastoupení. Anežčiným věnem byl kostel v Loscertales.

V dokumentu ze stejného měsíce jako se konala jejich svatba, Ramiro prohlašuje, že "se oženil ne z tělesného chtíče, ale pro obnovu krve a rodu". Chronicle of San Juan de la Peña ze čtrnáctého století zaznamenává, že byli k papeži ihned posláni posli, aby získali potřebné povolení k Ramirově sňatku.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Vilém IV. Akvitánský
 
 
Vilém V. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Ema z Blois
 
 
Vilém VIII. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Ota Vilém Burgundský
 
 
Anežka Burgundská
 
 
 
 
 
 
Ermentruda z Roucy
 
 
Vilém IX. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Robert II. Francouzský
 
 
Robert I. Burgundský
 
 
 
 
 
 
Konstancie z Arles
 
 
Hildegarda Burgundská
 
 
 
 
 
 
Fulko III. z Anjou
 
 
Ermengarda z Anjou
 
 
 
 
 
 
Hildegarda ze Sundgau
 
Anežka Akvitánská
 
 
 
 
 
Vilém III. Toulouský
 
 
Pons z Toulouse
 
 
 
 
 
 
Ema Provensálská
 
 
Vilém IV. Toulouský
 
 
 
 
 
 
Bernard I de La Marche
 
 
Almodis de la Marche
 
 
 
 
 
 
Amelia
 
 
Filipa z Toulouse
 
 
 
 
 
 
Herluin de Conteville
 
 
Robert z Mortain
 
 
 
 
 
 
Herleva
 
 
Emma of Mortain
 
 
 
 
 
 
Roger de Montgomerie, 1st Earl of Shrewsbury
 
 
Matilda de Montgomery
 
 
 
 
 
 
Mabel de Bellême
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnes of Aquitaine, Queen of Aragon na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d Kindred Britain.
  3. a b c d UBIETO ARTETA, Antonio. Historia de Aragón: creación y desarrollo de la corona de Aragón. Zaragoza: Anubar, 1987. Dostupné online. S. 128–132. (španělsky)  Archivováno 15. 7. 2014 na Wayback Machine.
  4. MCDOUGALL, Sara. Royal Bastards: The Birth of Illegitimacy, 800-1230. [s.l.]: Oxford University Press, 2016. S. 199. (anglicky) 
  5. DUNBABIN, Jean. France in the Making 843-1180. [s.l.]: Oxford University Press, 1985. S. 384. (anglicky) 
  6. IMBERT, Hugues. Cartulaire de l'abbaye de Saint-Laon de Thouars. Niort: L. Clouzot, 1876. S. 11. (francouzsky) 
  7. a b REILLY, Bernard F. The Kingdom of León–Castilla Under King Alfonso VII, 1126–1157. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1998. S. 53. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat