Speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením

Speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením je jednou z mnoha oblastí speciální pedagogiky. Předmětem této disciplíny jsou osoby se souběžným postižením dvěma a více vadami, přičemž tyto vady jsou na sobě kauzálně nezávislé.

TerminologieEditovat

Terminologie v této oblasti není zcela jednoznačná, v ČR se používají termíny vícenásobné postižení, kombinované postižení, kombinované vady, těžké postižení či souběžné postižení více vadami. Jednotná terminologie však není ani v zahraničí, v anglicky mluvících zemích se používají pojmy multiple handicap či severe/multiple disabilities, německy mluvící země užívají termín schwerstmehrfachbehinderung.[1]

EtiologieEditovat

Vzhledem k tomu, že osoby s kombinovaným postižením představují velice heterogenní skupinu, jsou i příčiny vzniku tohoto postižení různorodé. Často je kombinované postižení výsledkem seskupení škodlivých vlivů či dochází ke kombinaci příčin. Někdy je etiologie nejasná, postižení vzniká v různých etapách vývoje jedince. Při hledání příčiny kombinovaného postižení je třeba se zaměřit na obecné příčiny vzniku postižení, tedy na genetické, chromozomální, metabolické, neurologické a traumatické příčiny. K postižení může dojít v období prenatálním, perinatálním či postnatálním.[2][3]

Prenatální období (před narozením dítěte) – příčinou vzniku postižení může být infekce matky během těhotenství, její špatná výživa, působení záření a toxických látek, úrazy matky;

Perinatální období (období porodu a bezprostředně po něm) – postižení může vzniknout jako následek hypoxie (nedostatek kyslíku) plodu, porod může být protrahovaný (dlouhodobý) či naopak překotný;

Postnatální období (po porodu do 2 let věku dítěte) – pro vznik postižení je nebezpečná infekce novorozeněte, záněty mozku, úrazy, špatná výživa.[2]

Mezi další etiologické faktory patří:[3]

  • Infekce, intoxikace
  • Indikace psychického charakteru
  • Traumata nebo fyzikální faktory
  • Vývojové poruchy
  • Metabolické poruchy a nutriční činitelé
  • Onemocnění CNS a smyslových orgánů
  • Onemocnění mozku velkého rozsahu
  • Poruchy v těhotenství
  • Děti s nízkou porodní hmotností
  • Vlivy prostředí
  • Chromozomální abnormality
  • Genetické vlivy
  • Mechanická poškození
  • Neznámé prenatální, perinatální a postnatální příčiny
  • Kombinace příčin

Kombinované postiženíEditovat

Skupina osob s kombinovaným postižením je složena ze široké škály různorodých variant kombinací postižení a stupně postižení. Kombinovat se mohou nejen závažnější stupně poruch či postižení, ale i lehčí stupně navzájem s těžšími.[1] Není vyloučena prakticky žádná kombinace různých vad, přičemž některé se vyskytují častěji, jiné pouze výjimečně.[4]

Kombinovaného postižení podle JesenskéhoEditovat

Kombinované postižení se dělí:[5]

  1. Slepohluchoněmota a lehčí smyslové postižení
  2. Mentální postižení s tělesným postižením
  3. Mentální postižení se sluchovým postižením
  4. Mentální postižení s chorobou
  5. Mentální postižení se zrakovým postižením
  6. Mentální postižení s obtížnou vychovatelností
  7. Smyslové a tělesné postižení
  8. Postižení řeči se smyslovým, tělesným a mentálním postižením a chronickou chorobou

Dělení žáků s kombinovaným postižením pro potřeby resortu školstvíEditovat

  1. Skupina, v níž je společným znakem mentální retardace, která je determinujícím faktorem pro nejvýše dosažitelný stupeň vzdělání a pro dosažitelnou míru výchovy. Proto je při rozhodování o způsobu vzdělávání pokládána za vadu dominantní.
  2. Skupina, v níž jsou žáci s kombinací vad tělesných, smyslových a vad řeči. Specifickou skupinou jsou žáci hluchoslepí.
  3. Skupina, v níž jsou žáci s autismem či autistickými rysy.[2]

Charakteristika osob s kombinovaným postiženímEditovat

Podle míry postižení můžeme osoby s kombinovaným postižením rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří osoby s lehkým stupněm postižením, které jsou na základě vzdělávání v běžných základních školách či ve speciálních základních školách schopny vést samostatný život, začlenit se do společnosti a dosáhnout průměrné kvality života. Mohou získat pracovní kvalifikaci a zařadit se tak na trh práce, např. formou podporovaného zaměstnávání.[1]

Druhou skupinou jsou osoby, které jsou na základě kombinovaného postižení zařazeny do vzdělávání na základních školách speciálních. Tito jedinci se v životě neobejdou bez pomoci, sami zvládají pouze základní životní situace. Často je výrazně narušena komunikační schopnost a je nutné využívat principy alternativní a augmentativní komunikace.[1]

Při práci s osobami s kombinovaným postižením je nutné se řídit zásadou individuálního přístupu. Také je třeba hodnotit zachované schopnosti a možnosti a využívat maximálně potenciálu každého člověka. Tento přístup umožní každému jedinci osobní rozvoj a co největší začlenění do společnosti.[4]

ReferenceEditovat

  1. a b c d LUDÍKOVÁ, L. Kombinované vady. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.
  2. a b c PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006.
  3. a b OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: Masarykova univerzita, 2005.
  4. a b SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada, 2007.
  5. JESENSKÝ, J. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.