Wikipedie

SOR TNB 12

SOR TNB 12 je model nízkopodlažního trolejbusu vyráběného českou firmou SOR Libchavy na bázi autobusu NB 12. První prototyp byl postaven v roce 2009 jako klasický trolejbus ve spolupráci s firmou Cegelec coby dodavatelem elektrické výzbroje. V letech 2016–2017 vznikly parciální trolejbusy s výzbrojí od firmy Rail Electronics CZ.

SOR TNB 12
SOR TNB 12 v Ostravě
SOR TNB 12 v Ostravě
TypTNB 12
VýrobceSOR Libchavy
Prototyp(y)2009, 2016
Výroba v letech2017
Vyrobeno kusů4
Technické údaje
Délka12 180 mm
Šířka2 550 mm
Výška přes sběrače3 400 mm
Pohotovostní hmotnostklasický: 10 200 kg
s trak. bat.: 12 000 kg
Výška podlahy320–360 mm
Max. rychlost65 km/h
Obsaditelnost
Míst k sezení28
Míst k stání67
Motory a elektrická výzbroj
Motor(y)TAM 1050 C6B
TAM 1050 C6S
Počet a výkon motorů1× 175 kW
Elektrická výzbrojstřídavá TV Europulse
Rail Electronics CZ
Napájecí napětí600 V, 750 V
Trakční baterieEVC Rail 01-2
Kapacita trakč. baterií56,4 kWh
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karoserii trolejbusů TNB 12 využívala také Škoda Electric pro výrobu trolejbusů Škoda 30Tr.

Konstrukce

editovat

Po mechanické stránce vychází trolejbus TNB 12 z městského autobusu SOR NB 12, respektive jeho varianty poháněné zemním plynem se zesílenou střechou, která je označena jako NBG 12. Karoserie je ocelová samonosná, na ocelový svařovaný skelet jsou nalepeny plastové profily bočního opláštění. Dvounápravový vůz má čtvery dvoukřídlé dveře (nabízena, avšak nerealizována, byla i varianta se třemi dveřmi), u třetích se nachází výklopná plošina pro cestující na invalidním vozíku. Vozidlo je zcela nízkopodlažní s podlahou ve výši 360 mm nad vozovkou, přičemž ve vstupech je tato hodnota snížena na 320 mm. Interiér trolejbusu se od autobusu odlišuje přidáním dvojice sedaček v zadní části vozu na místo, kde má autobus chladič, a sníženou podestou se sedadly mezi druhými a třetími dveřmi, kde by se nacházela palivová nádrž autobusu.[1] Přední náprava SOR má nezávislé zavěšení kol, tuhá zadní náprava (u prototypu Voith, u parciálních trolejbusů ZF) je hnací.[2]

Klasický trolejbus TNB 12 je vybaven střídavou elektrickou výzbrojí TV Europulse firmy Cegelec, která je shodná s výzbrojí částečně nízkopodlažního typu TN 12 C. Asynchronní trakční motor od firmy Pragoimex má výkon 175 kW a je uložen ve schráně za zadní nápravou. Zde se nachází i další komponenty elektrické výzbroje (statický měnič, stykače, pojistky, aj.), některé části (kontejner s trakčním měničem a brzdovými odporníky) se nachází na střeše vozu pod plastovou schránou.[1]

Elektrická výzbroj parciálního trolejbusu pochází od firmy Rail Electronics CZ, jejímž spoluvlastníkem je společnost SOR. Zadní nápravu pohání elektromotor od firmy Pragoimex. Na střeše se nacházejí baterie KOKAM (celkem 228 článků), které pojmou energii o velikosti 56,4 kWh. Dojezd vozidla na baterie činí 10–15 km. Dobíjení baterií je zajišťováno nejen z trolejového vedení, ale i z energie získané rekuperací. Životnost baterií je udávána na 3000 nabíjecích cyklů. Prototyp parciálního trolejbusu byl také vybaven poloautomatickými sběrači.[3][4]

Výroba a provoz

editovat

Klasický trolejbus

editovat
 
Prototyp trolejbusu SOR 12 TNB z roku 2009

Čtyřdveřová karoserie prototypu trolejbusu TNB 12, včetně částečně zkompletovaného interiéru, byla vyrobena v závodě SORu v Libchavách a v červenci 2009 byla přetažena do ostravské trolejbusové vozovny, kde Dopravní podnik Ostrava (DPO) montoval trolejbusy Solaris Trollino. Po dokončení se vůz, který nebyl původně určen pro žádného konkrétního zákazníka a měl sloužit pro zkoušky a prezentace,[1][5] vydal počátkem ledna 2010 poprvé do ostravských ulic,[6] kde od 27. ledna podstupoval na tamní trolejbusové síti zkušební jízdy bez cestujících. Do stavu DPO byl jako majetek Cegelecu zařazen 4. února 2010 s evidenčním číslem 9997. Mezitím zkušebně jezdil bez cestujících i v Banské Bystrici (29. března – 1. dubna) pod napětím 750 V.[7][8] Do zkušebního provozu s cestujícími byl v Ostravě poprvé vypraven 26. dubna 2010. O měsíc později byl trolejbus, společně s prototypem kloubového vozu SOR TNB 18, nabídnut za celkovou cenu 9,920 miliónů Kč Dopravnímu podniku Ostrava, který tuto nabídku na konci června téhož roku akceptoval.[6] Na začátku června 2010 byl vystaven na veletrhu Autotec v Brně.[9] Po návratu do Ostravy trolejbus TNB 12 nadále jezdil ve zkušebním provozu, ke schválení typu Drážním úřadem došlo 22. prosince 2010. Poté již byl vypravován do běžného ostravského provozu, i když nadále se zkušebním číslem 9997. Od února 2011 je označen definitivním číslem 3912.[6][10]

Ačkoliv se trolejbus TNB 12 s výzbrojí TV Europulse nacházel v nabídce SORu Libchavy, žádný další již nebyl vyroben.

Parciální trolejbusy

editovat
 
SOR TNB 12 v Brně

V roce 2016 byl vyroben ve spolupráci s Dopravním podnikem města Brna (DPMB) prototyp parciálního trolejbusu TNB 12, který neoficiálně obdržel přezdívku AcuMario. Vůz byl zkompletován v Brně ve vozovně Komín a byl unifikován s brněnskými autobusy NBG 12 a kloubovými trolejbusy Škoda 31Tr. Oficiálně byl veřejnosti představen v listopadu 2016 na pražském veletrhu Czechbus.[3][4] Vůz byl v majetku společnosti SOR a v Brně měl vykonat typové zkoušky pro homologaci vozidla.[11] DPMB jej označil dočasným evidenčním číslem 3703.[12] Do zkušebního provozu s cestujícími poprvé vyjel 19. května 2017.[11]

Na podzim 2017 výrobce vůz zapůjčil Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, který jej od října toho roku zkoušel na nově postavené trati v Prosecké ulici. Trolejbus získal číslo 9505,[13] které navazuje na číselnou řadu původních pražských trolejbusů, z nichž poslední nesl číslo 9504.[14] V květnu 2018 byl zkušební provoz vozu TNB 12 v Praze ukončen (nahradil jej vůz Škoda 30Tr č. 9506)[15] a trolejbus se vrátil zpět do Brna, kde byl od června 2018 opět v provozu.[12] V lednu 2019 získal vůz schválení od Drážního úřadu.[12] V květnu 2019 byl odstaven a v červnu opustil Brno z důvodu prodeje do Banské Bystrice.[16] S tímto prodejem souvisela rovněž úprava na napětí 750 V.[12]

Dva parciální trolejbusy TNB 12 zkompletoval v roce 2017 také Dopravný podnik mesta Banská Bystrica. Vzhledem k různým problémům ale zůstaly odstaveny a do zkušebního provozu s cestujícími byly v Banské Bystrici zařazeny až v červenci 2018.[17][18] Ke schválení typu došlo na základě absolvovaných zkoušek v říjnu 2018.[19]

Dodávky trolejbusů

editovat
Současný stát Město Článek Roky dodávek Počet vozů Evidenční čísla
při dodání 		Poznámky Zdroj
Česko  Česko Ostrava článek 2011 1 3912 prototyp, 2010–2011 zapůjčen výrobcem (č. 9997) [20]
Slovensko  Slovensko Banská Bystrica článek 2017–2019 3 3201–3203 3203 – prototyp, všechny s trakční baterií [21]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c HINČICA, Libor. Trolejbus SOR – flotila se rozrůstá. Československý dopravák. 2009, roč. X., čís. 4, s. 6–7. ISSN 1804-2309. 
  2. ↑ Trolejbus SOR TNB 12, SOR TNB 18 [online]. Sor.cz [cit. 2023-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  3. ↑ a b HINČICA, Libor. První parciální trolejbus SOR. Československý dopravák. 2016, roč. XIV., čís. 5, s. 19–21. ISSN 1804-2309. 
  4. ↑ a b rebus. SOR Libchavy představuje na Czechbusu elektrobus nové generace a novou koncepci trolejbusu [online]. Busportal.cz, 2016-11-23 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ NELHÜBEL, Jan. Atlas trolejbusů 2012. Ostrava: Pro trolejbusy, 2012. ISBN 978-80-260-2548-1. S. 24. 
  6. ↑ a b c HINČICA, Libor. Trolejbusy SOR TNB 12 a SOR TNB 18 v Ostravě. Československý dopravák. 2011, čís. 2, s. 11–13. ISSN 1804-2309. 
  7. ↑ olala. Testovanie trolejbusu SOR TNB 12 City v Banskej Bystrici [online]. Busportal.sk, 2010-04-01 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ SOR TNB12 [online]. Mhd-ostrava.cz [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ POTĚŠIL, Tomáš. AUTOTEC a AUTOSALON Brno 2010. Městská doprava. 2010, čís. 3, s. 4–7. 
  10. ↑ Vůz Dopravní podnik Ostrava #3912 (SOR TNB 12) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b manil. Trolejbus SOR TNB 12 [online]. Bmhd.cz, 2017-05-20 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d Vůz DPMB #3703 (SOR TNB 12) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ HINČICA, Libor. V Praze vyjel po 45 letech trolejbus [online]. Cs-dopravak.cz, 2017-10-10 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ mld. Z autobusu trolejbusem a zase zpátky. V Praze vyrostla kilometrová trať [online]. Ceskatelevize.cz, 2017-10-14 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ Trolejbus SOR TNB 12 v Praze končí [online]. Cs-dopravak.cz, 2018-05-24 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ HINČICA, Libor. Do Banské Bystrice zamířil prototyp trolejbusu SOR TNB 12 [online]. Cs-dopravak.cz, 2019-06-20 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ SUCHOPA, Michal. Parciálne trolejbusy v Banskej Bystrici začali voziť cestujúcich [online]. Cs-dopravak.cz, 2018-07-20 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  18. ↑ Kami. Začalo testovanie parciálnych trolejbusov SOR TNB 12 (od 18.7.2018) [online]. Imhd.sk, 2018-07-18 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ SOR TNB 12 [online]. Imhd.sk [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  20. ↑ DP Ostrava: vozy TNB 12 [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  21. ↑ DP mesta Banská Bystrica: vozidlá TNB 12 [online]. Evidencia-dopravcov.eu [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

editovat
  • HARÁK, Martin. Autobusy SOR : historie, vývoj, technika, modifikace. Praha: Grada Publishing, 2017. 128 s. ISBN 978-80-271-0465-9. 
  • HINČICA, Libor. Trolejbusy SOR TNB 12 a SOR TNB 18 v Ostravě. Československý dopravák. 2011, čís. 2, s. 11–13. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SOR_TNB_12&oldid=23783031“