SMART-1

Smart-1 je první evropskou kosmickou sondou organizace ESA určenou k průzkumu Měsíce a rovněž první evropskou sondou, která ke svému pohonu využívá iontového Hallova motoru. Její název je zkratkou „Small Missions for Advanced Research in Technology - 1“. Je prvním zástupcem řady tzv. „flexi missions“, tedy malých a levných automatů ověřujících nové technologie. Proto i její výrobní cena 110 mil. euro je poměrně nízká.

Smart-1
COSPAR	2003-043C
Katalogové číslo	27949
Start	27. září 2003
Kosmodrom	Guyanské kosmické centrum Kourou
Nosná raketa	Ariane 5G
Typ oběžné dráhy	selenocentrická dráha
Stav objektu	činnost sondy ukončena
Zánik	Zánik
Zánik	Dopad na povrch Měsíce 3. září 2006 5:42:22 UTC
Provozovatel	ESA
Výrobce	ESA
Druh	měsíční sonda
Hmotnost	367 kg
Parametry dráhy
Apoapsida	4 600 km
Periapsida	2 205 km
Sklon dráhy	90,26°
Doba oběhu	4,95 h
Excentricita dráhy	0,352 054
Oficiální web	Oficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cíle mise

• technologické cíle - ověření nového iontového motoru a testování nových miniaturizovaných přístrojů pro sběr dat.
• vědecké cíle - získání nových poznatků o měsíční geologii, morfologii, topografii a mineralogii. Studium tektonické aktivity a procesů, které formovaly Měsíc při jeho vývoji.

Popis sondy

Smart-1 má tvar krychle o délce hrany 1 m, která je vybavena párem solárních článků. Startovní hmotnost dosahovala 367 kg, z čehož téměř 80 kg bylo tvořeno pohonnou látkou, xenonem iontového motoru sondy. Iontový motor PPS1350, vyrobený francouzskou firmou SNECMA, využívá elektrostatické pole k ionizaci xenonu a jeho urychlení z trysky motoru. Výstupní rychlost ionizovaného plynu je značně vysoká, u motoru SMART-1 dosahuje 16,4 km/s, a proto i výsledný specifický impulz motoru je vysoký. Jeho hodnota je 16,4 kN·s/kg což je přibližně pětinásobkem hodnoty dosahované u klasických raketových motorů spalujících chemické pohonné hmoty. Výsledný tah motoru je ovšem malý a dosahuje až 70 mN při příkonu 1350 W elektrické energie dodávané z páru slunečních článků.

Vědecká výbava sondy, na kterou připadá 15 kg, obsahuje 8 přístrojů mezi nimiž je AMIE (Asteroid – Moon Micro Imager Experiment) – hlavní zobrazovací zařízení o rozlišení 1024x1024 pixelů, dále EPDP což je diagnostický modul iontového motoru, KaTE (Ka-band Telemetry and Telecommand Experiment) – komunikační modul ověřující využitelnost komunikace v pásmech X (8 GHz) a Ka (32/34 GHz), a další přístroje.

Průběh letu

Záblesk po dopadu sondy SMART-1 na povrch Měsíce

Sonda byla vypuštěna 27. září 2003 nosnou raketou Ariane 5 z Guyanského kosmického centra v Kourou. Po 42 minutách dosáhla výchozí přechodové dráhy s výškou 7 035 × 42 223 km. Od této chvíle začala iontovým motorem zvyšovat svou rychlost a tím se po spirálovité dráze vzdalovat od Země. Dne 11. listopadu 2004 prošla Lagrangeovým bodem L1 soustavy Země-Měsíc a dostala se do sféry gravitačního vlivu Měsíce. Dne 15. listopadu v 17:46 UT se sonda poprvé dostala do periselenia polární oběžné dráhy okolo Měsíce s rozměry 6 704 × 53 208 km a oběžnou dobou 129 h. Další činností motoru byla dráha snížena na 300 – 10 000 km a začal podrobný vědecký průzkum v oblasti Měsíce.

Ukončení mise

Po vyčerpání pohonné hmoty iontového motoru docházelo k dalšímu přirozenému snižování oběžné dráhy sondy. Mise byla ukončena 3. září 2006 v 5:42:22 UTC kontrolovaným dopadem sondy na povrch Měsíce do oblasti Lacus Excellentiae (na souřadnicích 34°24′ J, 46°12′ Z) rychlostí přibližně 2 km/s.

Výbor pro kosmický výzkum COSPAR (Committee on Space Research) stanovil pravidla na ochranu planet a jejich měsíců před možnou kontaminací kosmickými sondami. V reakci na obavy, zda dopad sondy SMART-1 nezpůsobil kontaminaci Měsíce, ESA tvrdí, že „každý chemický prvek přítomný na SMART-1 a jeho přístrojích existuje v přirozené podobě na Měsíci“.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SMART-1 na Wikimedia Commons
• (česky) Smart-1 v Encyklopedii SPACE-40
• (anglicky) Domovská stránka sondy v ESA

Portály: Kosmonautika