Ryv

fyzikální veličina vyjadřující změnu zrychlení v čase

Ryv je vektorová fyzikální veličina charakterizující pohyb, popisuje časovou změnu zrychlení.

Vlastnosti editovat

  • Obvykle se značí  , podle anglického slova jerk (cukat, trhat sebou).
  • V základních jednotkách SI má rozměr metr krát sekunda na minus třetí, m·s−3. V praxi se používá i jednotka g/s, kde g je normální tíhové zrychlení.
  • Platí pro něj vztahy:  , kde   je zrychlení,   rychlost,   vektor polohy a   čas.
  • Stejně jako např. u rychlosti lze hovořit o okamžitém, průměrném, maximálním ryvu nebo o jeho skalární velikosti.

Použití editovat

Lékařství, fyziologie člověka editovat

Pro některé typy zranění, poškození měkkých tkání (pády do vody, rázy v dopravních prostředcích) je výhodnější popisovat silový účinek pomocí ryvu než pomocí zrychlení. Za kritickou hranici se obvykle považuje 1000 g/s, kdy měkké tkáně přestávají být schopné absorbovat mechanické rázy.[1] Lidský rovnovážný orgán ve vnitřním uchu vnímá kromě zrychlení i ryv. Proto má ryv význam při návrhu kinematické pohody v dopravních prostředcích nebo naopak nepohody při návrhu horských drah.

Obrábění kovů editovat

Dnešní CNC stroje mají maximální ryv jako jeden z parametrů charakterizující možnosti pohonů. Pohyb nástroje je tedy omezen jak maximální polohou, rychlostí, zrychlením a ryvem.

Etymologie názvu editovat

Na rozdíl od jiných fyzikálních veličin charakterizujících pohyb není ryv obecně používaný výraz. Jak se má posun k sunutí, pohyb k hýbání tak se má poryv k ryvu.

Reference editovat

  1. BELKOVÁ, Natália. Traumatické důsledky interakce chodec tramvaj a jejich specifika v případě chodce – dítěte. Praha, 2021. Diplomová práce. UK FTVS. Vedoucí práce Karel Jelen. s. 26. Dostupné online.