Rytířská
Rytířská ulice na Starém Městě v Praze se nachází na prostranství mezi Ovocným a Uhelným trhem, kde v září 1347 probíhaly rytířské turnaje jako součást oslav korunovace Karla IV. a jejich tradice zde zůstala do 18. století.[1]
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled od Perlové ulice | |||
| Umístění | |||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Staré Město | ||
| Poloha | 50°5′5,49″ s. š., 14°25′19,89″ v. d. | ||
| Začíná na | Uhelný trh, Perlová | ||
| Končí na | Ovocný trh, Havířská | ||
| Další údaje | |||
| PSČ | 110 00 | ||
| Kód ulice | 468274 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Historie a názvyEditovat
Plocha ulice byla od začátku písemných záznamů používána jako trh a od toho byly odvozeny názvy: [2]
- od 13. do 16. století - „Nové tržiště“, na odlišení od trhu na Staroměstském náměstí nebo „Svatohavelský trh“ podle nedalekého Kostela svatého Havla
- 17. a 18. století - západní část ulice se nazývala „Kotcová“
- začátek 19. století - zapadní část má název „Vaječný trh“ a východní část „Husí trh“
- asi polovina 19. století - současný název „Rytířská ulice“.[3]
Staroměstská tržniceEditovat
S rozvojem techniky (prvky jako elektřina, umělé chlazení, vytápění, vodovod) nechala Praha vybudovat první krytou tržnici v prostoru mezi novými bloky domů v Rytířské a Ovocné ulici. Průchozí tržnice s 300 stánky mezi litinovými nosnými sloupky s prosklenými stropy vznikla v letech 1894-1897 nákladem 2,7 milionů korun. V průchozí tržnici přístupné z obou ulic bylo přes 300 stánků rozmístěných mezi litinové nosné sloupy, na nichž spočinula prosklená stropní konstrukce. Přes nedůvěru a vysoké poplatky se nakonec se do prostorné haly přestěhovala většina trhovkyň z Vaječného trhu v Rytířské ulici.[4]
Další budovy, firmy a instituceEditovat
- Hygienická stanice hlavního města Prahy – Rytířská 12[5]
- Dům U Zlatého jelena – Rytířská 14, Na Můstku 1
- Dům U Modré růže – Rytířská 16, raně gotická věž, první písemná zmínka je z roku 1364
- Wimmerův palác – Rytířská 18, klasicistní stavba
- Palác Hrobčických – Rytířská 20, raně barokní palác, v 1. polovině 19. století Václava Koce z Dobrše
- Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici – Rytířská 29, neorenesanční bankovní palác, dnes pobočka České spořitelny[6]
- Klášter obutých karmelitánů – Rytířská 31, od roku 1993 sídlo divadla[7]
Historické osobnostiEditovat
V Rytířské ulici se mimo jiných narodil vynálezce litografie Alois Senefelder. Část života v ulici prožil raně barokní sochař Jan Jiří Bendl.
ReferenceEditovat
- ↑ http://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-rytirska.php
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-22.
- ↑ https://www.turistika.cz/mista/praha-stare-mesto-rytirska-ulice/detail
- ↑ http://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-rytirska.php Web Stará Praha: Staroměstská tržnice
- ↑ http://www.hygpraha.cz/Default.aspx
- ↑ http://www.asgk.cz/?20-8/projekty/v%C3%BDstavy%20a%20sout%C4%9B%C5%BEe;4/vystava-%E2%80%9Ehistorie-a-rekonstrukce-palace-rytirska%E2%80%9C
- ↑ http://divadlovrytirske.cz/o-divadle
LiteraturaEditovat
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Rytířská, s. 925–933.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rytířská na Wikimedia Commons
