Rytířská

ulice v Praze

Rytířská ulice na Starém Městě v Praze se nachází na prostranství mezi Ovocným a Uhelným trhem, kde v září 1347 probíhaly rytířské turnaje jako součást oslav korunovace Karla IV. a jejich tradice zde zůstala do 18. století.[1]

Rytířská
Pohled od Perlové ulice
Pohled od Perlové ulice
Umístění
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město
Poloha
Začíná naUhelný trh, Perlová
Končí naOvocný trh, Havířská
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice468274
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a názvyEditovat

 
Noční Rytířská ulice směrem ke Stavovskému divadlu

Plocha ulice byla od začátku písemných záznamů používána jako trh a od toho byly odvozeny názvy: [2]

  • od 13. do 16. století - „Nové tržiště“, na odlišení od trhu na Staroměstském náměstí nebo „Svatohavelský trh“ podle nedalekého Kostela svatého Havla
  • 17. a 18. století - západní část ulice se nazývala „Kotcová“
  • začátek 19. století - zapadní část má název „Vaječný trh“ a východní část „Husí trh“
  • asi polovina 19. století - současný název „Rytířská ulice“.[3]

Staroměstská tržniceEditovat

 
Staroměstská tržnice koncem 19. století

S rozvojem techniky (prvky jako elektřina, umělé chlazení, vytápění, vodovod) nechala Praha vybudovat první krytou tržnici v prostoru mezi novými bloky domů v Rytířské a Ovocné ulici. Průchozí tržnice s 300 stánky mezi litinovými nosnými sloupky s prosklenými stropy vznikla v letech 1894-1897 nákladem 2,7 milionů korun. V průchozí tržnici přístupné z obou ulic bylo přes 300 stánků rozmístěných mezi litinové nosné sloupy, na nichž spočinula prosklená stropní konstrukce. Přes nedůvěru a vysoké poplatky se nakonec se do prostorné haly přestěhovala většina trhovkyň z Vaječného trhu v Rytířské ulici.[4]

 
Dům U Zlatého jelena, Rytířská ulice 14

Další budovy, firmy a instituceEditovat

Historické osobnostiEditovat

V Rytířské ulici se mimo jiných narodil vynálezce litografie Alois Senefelder. Část života v ulici prožil raně barokní sochař Jan Jiří Bendl.

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Rytířská, s. 925–933. 

Externí odkazyEditovat