Otevřít hlavní menu

Ryszard Kukliński

polský důstojník a agent v USA

Ryszard Jerzy Kukliński [ryšard ježy kukliňski] (13. června 1930, Varšava11. února 2004, Tampa, Florida) byl plukovník Polské lidové armády a jeden z nejvýznamnějších špiónů celé studené války. Často bývá označován za největšího škůdce komunismu.

Ryszard Kukliński
Płk Ryszard Kukliński.jpg
Narození 13. června 1930
Varšava
Úmrtí 11. února 2004 (ve věku 73 let)
Tampa
Příčina úmrtí cévní mozková příhoda
Místo pohřbení Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Alma mater Akademie generálního štábu
Zaměstnavatel Central Intelligence Agency
Ocenění Medal 10-lecia Polski Ludowej
Armia Krajowa Cross
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4287107
bronzová medaile Za zásluhy na národní obraně
stříbrná medaile Za zásluhy na národní obraně
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Legitimace plukovníka Kuklińského

Obsah

Život vojákaEditovat

Narodil se v dělnické rodině s katolickými a socialistickými tradicemi. Jeho otec, během 2. světové války voják Zemské armády, byl zatčen a zahynul v koncentračním táboře v Sachsenhausenu. Po válce začal Ryszard Kukliński kariéru v Polské lidové armádě. Pracoval jako štábní důstojník a mimo jiné se podílel na přípravě plánu invaze Varšavské smlouvy do Československa.

VyzvědačEditovat

Pozice Kuklińského v generálním štábu Polské lidové armády a jeho role styčného důstojníka mezi polskou lidovou armádou a velením vojsk Varšavské smlouvy mu umožňovala přístup k nejtajnějším dokumentům vojenského charakteru. V roce 1971 zahájil spolupráci s CIA, které dodal údajně okolo 35 000 stran přísně tajných materiálů, od technických specifikací nejnovějších ruských zbraní (T-72, Strela) po operační plány Varšavské smlouvy.

V USAEditovat

O deset let později, těsně před vyhlášením tzv. válečného stavu Jaruzelským, když už bezprostředně hrozilo jeho prozrazení, prchl za pomoci CIA i s celou svou rodinou ze země. Pod změněnou identitou pak žil v USA. V nepřítomnosti byl polským vojenským soudem odsouzen k smrti, rozsudek byl ovšem po pádu komunismu v Polsku zrušen (Kukliński je opět navštívil v roce 1998).

DnesEditovat

Polská společnost je při pohledu na něj rozdělena, část jej považuje za národního hrdinu, protože svou činností možná zabránil invazi SSSR do Polska v roce 1980, část ho označuje za zrádce, protože porušil vojenskou přísahu, kterou skládal jako důstojník dobrovolně. Kuklińského ostatky byly převezeny do Polska, kde byl pohřben na významném hřbitově ve varšavské čtvrti Powązki. Jeho hrob často bývá terčem útoků.

FilmEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • NUROWSKA, Maria. Mój przyjaciel zdrajca. 1. vyd. Warszawa: WAB, 2014. 260 s. 

Externí odkazyEditovat