Wikipedie

Rudolf Frank

český stavitel

Rudolf Frank (1889 Krnov – ?) byl stavitel v Krnově a spolumajitel firmy Eduard Frank.[1]

Rudolf Frank
Narození1889
Krnov
Úmrtí20. století
Povolánístavitel a architekt
Rodičeotec Eduard Frank matka Paulína rozená Knabeová
Příbuznímanželka Amálie bratr Maxmilián
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

 
Měšťanský dům, Hlavní náměstí 3a.

Narodil se v rodině majitele jedné z největších stavebních firem v Krnově Eduarda Franka a jeho ženy Pauliny rozené Knabeové z Chomýže. Po otcově smrti spolu s bratrem Maxmiliánem pokračovali ve vedení zavedené firmy Eduard Frank do roku 1939. Společně se podíleli na stavbách nebo přestavbách v Krnově. Sám Rudolf Frank navrhoval ve stylu expresionizmu.

Dílo editovat

  • 1927 vlastní obytný dům Rudolfa a Amalie Frankových (Mikulášská 28), jednopatrová stavba ve stylu expresionizmu.[2]
  • 1928 přestavba šenkovního domu na cukrárnu (Hlavní náměstí 3a). Dům zvýšen o jedno patro, fasáda ve stylu expresionizmu a art deco.[3]
  • 1929 Taneční sál hostince Josefa a Anny Hulwových - Hotel Cvilín (Výletní 6), přestavba starého hostince ve stylu expresionizmu.[4]

Firma Eduard Frank editovat

Ve 20. a 30. letech 20. století firma prováděla adaptace renezančních měšťanských domů v Krnově.

  • 1902 a 1909 přestavba původní továrna na vlněné zboží Florian Schmidt a synové z 1882 (Karnola, Náměstí Míru 1, Opavské předměstí 152), Ernst Latzel postavil třípodlažní zděnou budovu s trámovými stropy, které byly později nahrazeny železobetonovými.[5] Další pětipodlažní secesní budovy pocházejí z přestaveb z roku 1902. Secesní průčelí je z roku 1902 od Franze Seidla[6], stavba Eduard Frank (1902), 1909 a 1912 firma Eduard Frank provedla projekt a výstavbu, kdy zachovala pojetí z roku 1902 a to včetně architektonického členění fasád.[7]
  • 1906 nájemní dům Franze Žurka (Bezručova 7), projekt Rudolf Heiner[p. 1](1879 – 1928), stavba firma Eduard Frank, florální secese.[8]
  • 1906 – 1907 vila firmy Rüger & Comp. (Bruntálská 7), projekt Rudolf Heiner, stavba firma Eduard Frank, ve výzdobě převládá vegetabilní secese.[9]
  • 1906 –1907 nájemní dům Aloise a Gisely Jauerningových (Březinová 18). Nárožní jednopatrový dům s prvky vegetabilní a geometrické secese.[10]
     
    Hala Silesia
  • 1907 – 1908 stavba výstavní haly Silesia[11] (Mikulášská 12) pro velkoobchod se suknem Tuchhaus Silesia. Železobetonová konstrukce zdobená secesní štukovou a sochařskou výzdobou[12] představuje secesní industriální architekturu.[13] Projekt vypracoval Eduard Frank (1841 – 1906), výstavba firma Eduard Frank.[14]
  • 1909 přestavba dívčí obecní školy (základní škola, Smetanův okruh 4).[15]
  • 1909 adaptace měšťanského domu Hlavní náměstí č. 36, projekt Rudolf Heiner, stavba firma Eduard Frank.[16]
  • 1910 návrh na výstavbu nové tovární budovy firmy Josef Laske (Za drahou 165/1), nerealizováno.[17]
  • 1910 barvírna, bělidlo a úpravna Carl Sperlich (Ve vrbině),projekt a výstavba nového závodu.[18]
  • 1911 továrna na sukno Franze Laskeho[p. 2] (Soukenická 21), čtyřpodlažní budova. Dominantním prvkem je schodiště, které vystupuje z budovy.[19] Současná podoba je z roku 1942, kdy byla hlavní hmota objektu, zjednodušené členění fasády atd. V roce 1948 byl areál rozšířen. Dnes v hlavní tovární budově je SOU technické.[20]
  • 1912 přestavba měšťanského domu - Stará pošta (Hlavní náměstí 4), projekt Rudolf Heiner, stavba firma Eduard Frank.[21]
     
    Měšťanský dům, Hlavní náměstí č. 36.
  • 1915 přádelna a továrna na stávkové zboží Jana Kudlicha synové (Strojírny Kalinowski s.r.o., Zapletalova 9), projekt a výstavba na pravém břehu řeky Opavy, budova jednoho z provozů mateřské továrny. Zděná budova se sloupy z nýtovaných profilů, modernistická fasáda v uličním průčelí maximální prosklení. režné zdivo, korunní římsy jsou omítané.[22]
  • 1919 firma Eduard Frank provedl zvýšení přádelny, dezinatury (Říční okruh 12). Původní tovární budova továrny na vlněné zboží Aloise Larisch a synové z let 1861 – 1862. Další rozšíření byla v roce 1923 firmou Ed. Ast & Ingenieure, Troppau (železobetonové stropy hal číslo I. a II.) Dnes Státní okresní archív Bruntál se sídlem v Krnově a muzeum.[23]
  • 1919 a 1922 továrna na rostlinné oleje G. Grögera (Opavská 52), dostavby spolu s firmou Eduard Ast, areál v půdorysu L, fasády reprezentativního průčelí s prvky vegetativní a geometrické secese.[24]
  • 1921 – 1922 přestavba původní továrny na vlněné zboží Johan Chlupaczka z 1888 (západní část Pega, Textilní 6, Opavské předměstí 188). Plány na přestavbu budovy (obytná, se sklady a výrobní částí) strojovny pro parní stroj, kotelny a novou přízemní tovární budovu dodal Eduard Latzel. Původní dvou- a třípodlažní budovy byly postupně přestavěny na čtyř- a pětipodlažní objekty, letech 1921 - 1922 prodloužení východního křídla a zvýšení - firma Eduard Frank, 1931 - 1932 firmou Koch, Kindermann & Co.[25][26]
  • 1923 – 1926 vila Johana Chlupaczka (administrativní budova, Textilní 3, 5,), přestavba původního projektu Ernsta Latzela z roku 1891 a přístavba podle návrhů Leopolda Bauera, betonářské práce provedla firma Eduard Ast & Co.
  • 1939 – 1943 společně s dalšími krnovskými firmami se podílela na výstavbě kolonie obytných úřednických domů (Opavské předměstí čp. 547 – 567, 569).[27]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Rudolf Heiner se podílel na vedení stavební firmy Eduard Frank.
  2. ↑ Továrna byla založena v roce 1882. Dochovaný projekt pochází z roku 1911.

Reference editovat

  1. ↑ STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. [s.l.]: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 321. 
  2. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 190
  3. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 126.
  4. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 298
  5. ↑ Ryšková ... c.d., s. 94 a 95
  6. ↑ Strakoš Martin... c.d., 212
  7. ↑ Ryšková... c.d., s. 95, 96
  8. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 83
  9. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 89.
  10. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 91.
  11. ↑ Nemovité památky, výstavní pavilón - hala Silesia [online]. Krnov: NPÚ, 2015_09_23. Dostupné online. 
  12. ↑ Krnov – průvodce městem [online]. Krnov: 2014. Kapitola Okruhy turistických prohlídek, s. 17. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 187
  14. ↑ Ryšková... c.d., s. 99
  15. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 264.
  16. ↑ Nemovité památky, měšťanský dům [online]. Krnov: NPÚ, 20150923. Dostupné online. 
  17. ↑ Ryšková... c.d., s. 34
  18. ↑ Ryšková... c.d., s. 104
  19. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 268
  20. ↑ Ryšková... c.d., s. 84 – 85.
  21. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 127
  22. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 307.
  23. ↑ Strakoš Martin... c.d., 249
  24. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 233.
  25. ↑ Ryšková... c.d., s. 64 – 66
  26. ↑ Strakoš Martin... c.d., 290
  27. ↑ Strakoš Martin... c.d., s. 297.

Související články editovat

Seznam kulturních památek v Krnově

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Frank&oldid=22008268“