Robert Borden

kanadský politik

Robert Laird Borden (26. června 1854 Grand-Pré10. června 1937 Ottawa) byl kanadský politik, v letech 1911–1920 premiér Kanady. Vedl Kanadu v době první světové války, kdy musel čelit tzv. odvodové krizi. Po válce čelil i krizi sociální.

Robert Borden
Rodné jménoRobert Laird Borden
Narození26. června 1854
Grand-Pré
Úmrtí10. června 1937 (ve věku 82 let)
Ottawa
Místo pohřbeníBeechwood Cemetery
Povolánípolitik, advokát a diplomat
Oceněnírytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
velkokříž Řádu čestné legie
Politické stranyLiberální strana Kanady (1867–1891)
Conservative Party of Canada (1891–1917)
Unionist Party (1917–1922)
Conservative Party of Canada (1922–1937)
Nábož. vyznáníanglikánství
ChoťLaura Borden (od 1889)
RodičeAndrew Borden a Eunice Jane Laird
PříbuzníFrederick William Borden (bratranec)
Funkcečlen kanadské Dolní sněmovny (1896–1904)
člen kanadské Dolní sněmovny (1909–1917)
premiér Kanady (1911–1920)
PodpisRobert Borden – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po střední škole byl krátce učitelem, později v jedné právní firmě složil advokátské zkoušky (1878) a začal se věnovat advokacii. V té době byl členem Liberální strany, kterou však v roce 1891 opustil a záhy vstoupil do Konzervativní strany (existující v letech 1867–1942), v níž se začal více politicky angažovat. V roce 1896 byl za konzervativce prvně zvolen do Kanadské Dolní sněmovny. V roce 1901 se stal předsedou Konzervativní strany a v roce 1911 ji přivedl k volebnímu vítězství, po němž převzal premiérský post. Za první světové války Kanada podpořila Brity sborem dobrovolníků, za což byl Borden roku 1915 jako poslední kanadský premiér v historii uveden britským panovníkem do šlechtického stavu. Po třech letech bojů se však ukázalo, že kanadský kontingent dobrovolníků nebude stačit, neboť ztráty byly obrovské. Borden tedy v roce 1917 nařídil povinné odvody do armády. To vyvolalo tzv. odvodovou (či konskriptivní) krizi. Ta mj. přeformátovala kanadskou politickou scénu, sám Borden založil novou Unionistickou stranu, která spojila pro-odvodové konzervativce a liberály. Větším problémem bylo, že kanadští muži začali odmítat do bojů chodit. 404 385 mužů bylo povoláno, z nichž 385 510 požádalo o zproštění této povinnosti. Věc měla ovšem i národnostní podtext, neboť největší odpor k těmto odvodům byl ve francouzsky mluvící části Kanady, která nechápala, proč umírat za britské zájmy (Kanada do války vstoupila automaticky jako britské dominium). Na přelomu března a dubna 1918 došlo i k násilným protestům v Québecu. Bordena vysvobodil z patové situace až konec války. Ihned po válce Borden zavedl volební právo pro ženy (jakkoli v Quebécu mohly reálně volit až v roce 1940). Po válce čelil i sociálnímu napětí, především Winnipegské generální stávce v roce 1919, jedné z největších v kanadských dějinách, do níž se zapojilo 30 000 dělníků. Borden proti stávkujícím nasadil Královskou severozápadní jízdní policii. Krvavé potlačení stávky je známo též jako Bloody Saturday. V roce 1920 se stáhl z politiky. Borden je jediným premiérem v kanadské historii pocházejícím z provincie Nové Skotsko. Je vyobrazen na kanadské stodolarové bankovce, v roce 2016 kanadská vláda nicméně oznámila, že při příštím redesignu bankovek tam už nebude.[1]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Borden na anglické Wikipedii.

  1. SMITH, Joanna. Viola Desmond to appear on new Canadian banknote. CTVNews [online]. 2016-12-08 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat