Otevřít hlavní menu

Raspenavská pahorkatina

geomorfologický okrsek Frýdlantské pahorkatiny

Raspenavská pahorkatina je geomorfologický okrsek ve Frýdlantské pahorkatině, jejíž převážnou část (vyjma severovýchodních a jihovýchodních partií) také představuje. Svažuje se ve směru od jihu k severu. V nižších místech jí protéká řeka Smědá, v jejímž okolí vznikla přírodní rezervace Meandry Smědé. Na vyšších místech se nacházejí ledovcové nánosy odnosu a obnažený krystalinický povrch. Na lokalitě Pohanské kameny (nedaleko Višňové) lze narazit na zvětrávání a odnos žul, včetně vzniku skalních mís. Na území se rozkládá též mineralogicky významná přírodní rezervace Vápenný vrch (poblíž Raspenavy) či přírodní památka Kodešova skála (poblíž Heřmanic), kde je chráněn lávový příkrov se sloupcovitou odlučností čedičových vyvřelin.[2]

Raspenavská pahorkatina
Přírodní památka Kodešova skála
Nejvyšší bod 423,5 m n. m. (Vápenný vrch)
Rozloha 143,92 km²

Nadřazená jednotka Frýdlantská pahorkatina
Sousední
jednotky
Bulovská pahorkatina
Hejnická pahorkatina
Polednická hornatina
Oldřichovská vrchovina
Albrechtická vrchovina[1]
Podřazené
jednotky
Větrný

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Povodí Lužická Nisa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozkládá se na území o ploše 143,92 km². Tvořena je glacifluviálními písky, písčitými štěrky a písčitými jíly sálského zalednění, dále porfyrickou biotitickou žulou či ortorulou rumburského masivu. Významnými body jsou Vápenný vrch (423,5 m n. m.), Frýdlantská výšina neboli U rozhledny (399,1 m n. m.) či Hradec (313,0 m n. m.). Krajina je málo až středně zalesněná. Největší lesní komplex představuje někdejší Poustecká obora). Ze stromů zde rostou smrky, borovice, výjimečně duby, habry a buky. V Poustecké oboře se nacházejí staré lipové porosty. Lze zde ale najít také pole s ornou půdou. Žije zde srnčí zvěř.[3]

Část území pahorkatiny zasahuje do chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Další část pak je součástí přírodního parku Peklo. Z maloplošných území se zde vyskytují přírodní památky Kodešova skála a Hadí kopec či přírodní rezervace Křížový vrch, Meandry Smědé a Vápenný vrch.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Frýdlantská pahorkatina, s. 147. 
  3. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Raspenavská pahorkatina, s. 377. 

LiteraturaEditovat