Otevřít hlavní menu

Raoul Rigault (1846, Paříž24. května 1871, tamtéž) byl to francouzský revolucionář, novinář a politik radikálně levicového smýšlení. Názory historiků na něj se různí. Patřil mezi nejvýznamnější osobnosti Pařížské komuny.

Raoul Rigault
Raoul Rigault.jpg
Narození 16. ledna 1846
Paříž
Úmrtí 24. května 1871 (ve věku 25 let)
Paříž
Příčina úmrtí poprava zastřelením
Funkce státní zástupce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Narodil se do rodiny poradce státní prefektury, nebyl tedy z chudých poměrů. Dal se na studium polytechniky, při studiu se však setkal se stoupenci tehdy slavného revolucionáře Blanquiho. Rigaulta Blanquiho myšlenky zaujaly. Později začal aktivně spolupracovat i s marxisty, v zásadě však vždy zůstal uvědomělým blanquistou. Začal psát do levicových a republikánských novin a jeho články patřily mezi nejkvalitnější a nejpopulárnější. Organizoval studentstvo a jeho hlavní myšlenkou bylo spojit dělníky a intelektuály a zopakovat Velkou francouzskou revoluci, v níž viděl svůj hlavní ideál. Roku 1866 byl poprvé zatčen, a to v kavárně při debatě se zástupci jakobínů a anarchistů. Byl propuštěn roku 1868. Začal psát do filosoficko-vědeckého materialisticky zaměřeného časopisu Demokritos, za což byl znovu zatčen. 4. října, když padlo Druhé císařství a byla vyhlášena pravicová Vláda národní obrany, byl propuštěn z vězení. Podílel se na neúspěšném povstání 31. října. Vstoupil do Národní gardy a stal se jejím důstojníkem. 22. ledna 1871 se účastnil demonstrace proti Vládě národní obrany, kde bylo četníky postříleno 5 demonstrantů a desítky zraněny. 18. března došlo v Paříži k vítězné revoluci a byla vyhlášena Komuna a 20. března se Rigault stal hlavním prokurátorem Komuny a zástupcem lidu v oblasti policie a soudnictví. Patřil do velitelství Národní gardy. V zastupitelstvu Komuny patřil k blanquistické frakci. Byl to on, kdo zjednal pořádek v ulicích a postaral se o ozbrojení lidu. Když došlo k nárůstu kontrarevolučních živlů a vládních agentů ve městě, rozhodl se Rigault zakročit a zahájil rudý teror. Národní garda popravila celkem asi 800 lidí, převážně bohatých měšťanů, zámožných kupců, kněží, důstojníků, vládních agentů a teroristů. Rigault vlastnoručně podepsal rozsudek smrti nad biskupem Darboyem, tehdejší největší katolickou autoritou Evropy. 22. května vpadla vládní vojska do Paříže a nastal tzv. Krvavý týden. Rigault v uniformě Národní gardy bojoval s puškou v ruce na barikádách a zde byl také 24. května zasažen kulkou. Vládní vojáci následně jeho mrtvolu znetvořili a týden ji nechali ležet ve stoce.