Otevřít hlavní menu

Rafael Kozák

český římskokatolický duchovní

Mons. Rafael Kozák, (slovinsky) Rafael Kòzak (23. října 1864, Přerov[1][p 1]14. října 1927, Kroměříž[2]), byl český katolický kněz, vojenský kaplan, podplukovník ve výslužbě, jako kněz působil ve Slovinsku v diecézi Gurk. Byl papežský čestný tajný kaplan, duch. rada biskupa gurkského v Celovci, rada arcibiskupské konzistoře v Olomouci a jednatel Ústředního apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje.[3]

Rafael Kozák
Mons. Rafael Kozák
Mons. Rafael Kozák
Narození 23. října 1864[p 1]
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. října 1927
(ve věku 62 let)
Kroměříž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání římskokatolický duchovní
Titul podplukovník ve výslužbě
Ocenění I. světová válka,
válečné vyznamenání:
Feldsuperior 2. Klasse
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Přerovský rodák byl na kněze vysvěcen 26. října 1887[p 1] v Trnavě.[3] Poté se stal knězem gurkské diecéze.[p 1] Po vysvěcení působil 12 let ve františkánské provincii sv. Jana Kapistrána na různých místech. Kromě své rodné řeči ovládal němčinu, maďarštinu, italštinu, chorvatštinu, slovinštinu a ruštinu.[3] Od 1. května 1899 byl v aktivní službě vojenského kaplana.[p 1] Jeho první působiště jako vojenského kaplana bylo v Kotoru v Dalmacii, dále v Požunu a v Celovci, kde byl nejdéle a téměř srostl se slovinským kněžstvem i lidem.

Za I. světové války se dostal do Vídně ve funkci správce vojenského superiorátu. Zde pracoval také mezi českými krajany, pro které sloužil také bohoslužby.[3] Během války byl povýšen na polního superiora II. třídy ((německy) Feldsuperior 2. Klasse).[p 1] Přes vojenské vystupování byl znám jako vzorný kněz a český vlastenec.

Převrat na konci I. světové války jej zastihl jako správce superiorátu v Bratislavě. Při první restrikci roku 1920 byl uvolněn z vojenské služby. Jako kněz odešel do rodné olomoucké arcidiecéze, i když svůj předešlý kněžský život strávil především za hranicemi Čech a rozuměl především potřebám zahraničních krajanů.

V roce 1923, po smrti kněze a pedagoga Adolfa Jaška převzal jeho dílo. Jednalo se o Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje založený arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem. Jako spolupracovník arcibiskupa Stojana byl „zasvěcen“ do jeho velkých plánů a stal se jednatelem tohoto díla. Do této práce se plně ponořil a po Stojanově smrti, začal soustřeďoval materiál pro životopis zakladatele Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje. Třídil a rovnal pozůstalou koresponci a literární doklady, sám vyhledával a doplňoval materiály o informace od živých pamětníků. Tuto činnost konal, chřadnoucí nemocí, prakticky až do smrti v Kroměříži v roce 1927.[p 2] Pohřben byl na kroměřížském hřbitově.[4]

MonografieEditovat

KALAN, Jan; KOZÁK, Rafael. Pozdrav krajanům dopis všem krajanům, Čechům, Moravanům a Slovákům roztroušeným mimo vlast po širém světě. Časopis Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje., I. vyd. Olomouc: Knihovna časopisu Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 1925. 100 s. (čeština, slovinština) 

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b c d e f Údaj poskytl Miha Simac ze Slovinska na základě výzkumu historie slovinských vojenských kaplanů.
  2. Václav Petera uvádí datum úmrtí 14. října 1927. Vzhledem k tomu, že Miha Simac čerpal z úředních dokladů nacházejících se ve Slovinsku, lze jeho údaj o úmrtí považovat za rozhodující.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Přerov
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Kroměříž (kostel sv.Mořice)
  3. a b c d PETERA Václav, Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964
  4. Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova

Související odkazyEditovat