Quo vadis (což latinsky znamená Kam kráčíš) je román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze z roku 1895. Děj se odehrává v římském impériu za vlády císaře Nerona. Na pozadí milostného příběhu římského patricije Vinicia a křesťanky Lygie popisuje počátky křesťanství, krutosti ze strany Říma, Neronovu znuděnou zvrhlost, požár Říma atd. Významnou roli hraje také Petronius, Viniciův strýc a Neronův arbiter elegantiarum neboli soudce ve věcech vkusu.

Quo vadis
AutorHenryk Sienkiewicz
Původní názevQuo vadis
ZeměPolsko
Jazykpolština
Žánrhistorická fikce
Datum vydání1896
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název románu editovat

Název tohoto díla vychází ze staré křesťanské legendy, která je vylíčena v závěru románu. Svatý Petr je v době Neronova pronásledování křesťanů přesvědčen svými stoupenci, aby odešel z Říma do bezpečí. Cestou potkává Ježíše Krista, který kráčí do města, a Petr se ho překvapeně ptá: „Quo vadis, Domine?“ (Kam kráčíš, Pane?). Ježíš mu odpovídá: „Když ty opouštíš můj lid, jdu do Říma, aby mě ukřižovali podruhé.“ Poté se Petr obrací nazpět a později umírá na kříži stejně jako jeho Pán. Z pokory však, aby Ježíše nenapodoboval, si Petr vyprosí, aby jej ukřižovali jinak – hlavou dolů.

Obsah editovat

Vinicius se zamiloval do Lygie, dcery krále Lygů, která je už od mala jako rukojmí v domě vznešené římské rodiny Aulů. Zvyklý, že vše, co chce, dostane, nese velmi těžko Lygiinu nedostupnost. Když o všem poví svému strýci Petroniovi, oblíbenci císaře, dostanou s jeho pomocí Lygii z domu tak, že Petronius přemluví císaře Nerona, aby nechal dívku převézt do svého paláce. Tam se jí má Vinicius dvořit. Na večeři v paláci však opilý Vinicius Lygii prozradí, že zítra si pro ni přijedou jeho otroci, aby Lygii odvezli k němu domů. Ona ale nechce dělat milenku Viniciovi, i když ho miluje. Když Viniciovi sloužící vedou Lygií do jeho domu, přepadnou je neznámí ozbrojenci a Lygii unesou. Jsou to křesťané, u nichž se pak dívka - rovněž křesťanka - skrývá. V té době ještě bylo křesťanství římskými úřady pronásledováno a jeho vyznavači se museli ukrývat v katakombách. Petronius chce Viniciovi pomoct a najme Chilóna, člověka z ulice, aby našel Lygii. Když Chilón Lygii najde, chce ji Vinicius s pomocí jednoho gladiátora unést, ale Lygii přijde na pomoc její osobní sluha, silný barbar Ursus, který gladiátora zabije a Vinicia zraní. Vinicius zjistí, že Lygie je křesťanka a když se mu znovu ztratí, chce se dozvědět o křesťanství. Zprvu si myslí, že ho Lygie nemiluje, protože je zaslíbená Ježíši Kristu, ale postupně se začne o křesťanské učení zajímat a dokáže Lygii chápat.

Jednoho dne nechá znuděný císař Nero zapálit Řím, aby dostal inspiraci pro dokonalou báseň, v níž chce opěvovat hořící Tróju. Když se to dozví Vinicius, spěchá do Říma, kde hledá Lygii. Ta je v bezpečí a Vinicius se nechá pokřtít. Nero se zalekne nespokojenosti lidu a hledá, na koho by svedl vinu za požár. Petroniův úhlavní nepřítel Tigellinus vnukne císaři nápad, že to byli křesťané. Petronius se svou obratnou řečí pokusí císaře přesvědčit, aby to nedělal, ale prohraje a pochopí, že musí zemřít. Začíná zatýkání křesťanů, které prozrazuje udavač Chilón. Lygie je také zatčena, protože ji nesnáší Neronova žárlivá manželka Poppaea.

Křesťané včetně dětí jsou za žhářství odsouzeni k smrti upálením. Chilón se při pohledu na hořící oběti na kříži obrátí ke křesťanství, urazí císaře Nerona a prozradí, že město nechal zapálit sám Nero. Někteří křesťané včetně Ursa a Lygie mají být popraveni v aréně. Ursus přitom vysvobodí Lygii uvázanou na rohy pratura, když zvíře holýma rukama zabije. Stane se miláčkem davu a císař je donucen dát jim milost. Lygie a Vinicius odjíždějí do vyhnanství na venkov. Petronius je donucen k odchodu do svého venkovského sídla, kde má počkat na další rozkazy zatímco Nero se vrací do Říma. Petronius pochopí, že se jedná o rozsudek smrti, uspořádá hostinu, na které se nepokrytě všichni baví, přečte jim dopis, který poslal Neronovi, a ve kterém píše pravdu, a to, co si všichni o Neronovi myslí. Pak se svou milenkou Euniké spáchá sebevraždu. Nakonec v Římě proběhne povstání spojené se státním převratem, Nero je sesazen z trůnu, senátem prohlášen za nepřítele lidu a odsouzen k potupné smrti. Na útěku před povstalci raději sám spáchá sebevraždu.

Filmové adaptace editovat

Román byl několikrát zfilmován:

Audioknihy editovat

  • Quo vadis, vydala Audiotéka, 2017 v edici Mistři slova, čte Jaromír Meduna

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 2/ M-Ž. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. S. 459. 

Externí odkazy editovat