Queer fenomenologie
Queer fenomenologie je koncept spojený s otázkou genderu a filozofie. Tento pojem popisuje spisovatelka Sara Ahmed ve své knize Queer Phenomenology: Orientations, Objects, Others (2006). Termín vznikl spojením filozofického směru fenomenologie s queer teorií. Naše zkušenosti a sexualita ovlivňují, jak vnímáme svět a jak jsme v něm orientovaní. Výraz orientace je zde vnímán doslovně i přeneseně – jak jsme doslova umístěni v prostoru, ale i jak jsme metaforicky „nasměrováni“ v rámci kulturních norem a společenských očekávání.[1]
Původ termínu
editovatVznik termínu se datuje do roku 2006, kdy jej ve své knize Queer Phenomenology: Orientations, Objects, Others poprvé zpracovala spisovatelka a vědkyně Sara Ahmed.[2][3] Autorka rozvijí zkoumání queer teorie, dále také otázky orientace, sexuality a problematiky společenských norem.[4]
Klíčové body queer fenomenologie
editovatOrientace a její vnímání:
editovatSara Ahmed ve své knize pojednává o konceptu orientace a zaměřuje se na to, jakým způsobem jsou těla a objekty orientovány v prostoru. Zároveň tvrdí, že je tato orientace ovlivněna historickými, společenskými a kulturními faktory. Dále také tělesným (fyzickým) postavením spolu s naším postavením ve společnosti. Například heteronormativita nás „orientuje“ tak, že považuje heterosexualitu za něco neznámého či cizího. Orientace ovlivňuje, jak interagujeme s lidmi kolem nás a jakým způsobem můžeme být vnímáni.[5]
Queerness jako vychýlení z osy:
editovatQueer lidé prožívají svět odlišně, neboť nejsou v souladu s heteronormativními očekáváními. Ahmed tvrdí, že být queer znamená být „odchýlený“ od přímé linie heteronormativity, což může vést k novým způsobům vnímání světa a mezilidských vztahů. Změna orientace, například z heterosexuální na homosexuální není jednoduchá, protože mění způsob, jakým vnímáme a interagujeme s prostorem a společenskými normami.[6]
Vnímání prostoru:
editovatProstory jsou tvořeny tak, aby vyhovovaly určitým druhům těl a orientací. Prostředí (např. rodina, škola, veřejné prostory) často podporuje heteronormativní pohled a queer lidé se v nich mohou cítit odcizení či nepřijímaní. Ahmed ukazuje, že prostor je „orientovaný“ určitým směrem a dává výhodu těm, kteří odpovídají normám, zatímco znevýhodňuje ty, kteří se od osy odchylují.[7]
Kritika přirozeného uspořádání:
editovatNormy a očekávání od jednotlivců nejsou přirozené, ale jsou výsledkem kulturních a historických procesů, které vytvářejí dojem, že existuje pouze jeden „správný“ způsob, jak být orientovaný. Identita queer osob je často definována jejich vztahem k předmětům a lidem, které společnost označuje jako „nenormativní“ nebo „nesprávné“.[8]
Potlačovaná sexualita kvůli společenskému nátlaku:
editovatHeterosexuální orientace se vytváří prostřednictvím kontaktu s osobami, které jsou určeny jako „přístupné“ podle společenských a rodinných norem. Heterosexualita se však často považuje za samozřejmou a „přirozenou“, což zakrývá, že je také výsledkem společenského vlivu a kulturních norem, které do jisté míry předkládají určité způsoby chování jako normativní.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ AHMED, Sara. Queer phenomenology: orientations, objects, others. Durham: Duke University Press 223 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-3861-1, ISBN 978-0-8223-3914-4. OCLC ocm68192277 OCLC: ocm68192277.
- ↑ AHMED, Sara. Queer phenomenology: orientations, objects, others. 2. printing. vyd. Durham: Duke University Press 223 s. ISBN 978-0-8223-3914-4, ISBN 978-0-8223-3861-1.
- ↑ Sara Ahmed. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1260197951.
- ↑ AHMED, Sara. Queer phenomenology: orientations, objects, others. 2. printing. vyd. Durham: Duke University Press 223 s. ISBN 978-0-8223-3914-4, ISBN 978-0-8223-3861-1.
- ↑ AHMED, Sara. Queer phenomenology: orientations, objects, others. 2. printing. vyd. Durham: Duke University Press 223 s. ISBN 978-0-8223-3914-4, ISBN 978-0-8223-3861-1.
- ↑ AHMED, Sara. Queer phenomenology: orientations, objects, others. 2. printing. vyd. Durham: Duke University Press 223 s. ISBN 978-0-8223-3914-4, ISBN 978-0-8223-3861-1.
- ↑ AHMED, Sara. Queer phenomenology: orientations, objects, others. 2. printing. vyd. Durham: Duke University Press 223 s. ISBN 978-0-8223-3914-4, ISBN 978-0-8223-3861-1.
- ↑ AHMED, Sara. Queer phenomenology: orientations, objects, others. Durham: Duke University Press 223 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-3861-1, ISBN 978-0-8223-3914-4. OCLC ocm68192277 OCLC: ocm68192277.
- ↑ AHMED, Sara. Queer phenomenology: orientations, objects, others. 2. printing. vyd. Durham: Duke University Press 223 s. ISBN 978-0-8223-3914-4, ISBN 978-0-8223-3861-1.