Džoserova pyramida

archeologické naleziště v Egyptě
(přesměrováno z Pyramida v Sakkáře)

Džoserova pyramida neboli Stupňovitá pyramida v Sakkáře neboli Necerichetova pyramida je památka staroegyptské náboženské a pohřební architektury. Jedná se o nejstarší egyptskou pyramidu; právě zde bylo poprvé použito v rozsáhlém měřítku nového materiálu, vápence, a uskutečněna idea monumentální královské hrobky ve tvaru pyramidy. Nachází se v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex ležící na ploše měřící přibližně 15 ha)[1] v Egyptě. Pyramidu a přilehlé budovy nechal vystavět jako svůj pohřební komplex druhý panovník 3. dynastie Necerichet, známější pod jménem Džoser, okolo roku 2600 př. n. l. Krom této si nechal také postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[1] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[1]

Džoserova pyramida
Základní informace
ArchitektImhotep
Výstavba2670 př. n. l.
Materiálvápenec
Poloha
AdresaGíza, EgyptEgypt Egypt
Nadmořská výška61 m
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Francis Frith: pyramida v roce 1858

Stavbu vedl velekněz chrámu slunečního boha Rea v Heliopolisu a vrchní královský architekt Imhotep.[2] Dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Vyzdihovány mohly být hydraulicky[3]. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[1] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[4]

Okolí pyramidy

editovat

Celý areál ohraničuje mohutná zeď z vápencových kvádrů. Její vnější povrch zdobí výklenky a 15 nepravidelně rozmístěných bran, ale pouze jedna (ve východním průčelí) je doopravdy průchozí. Původně venkovní zeď obklopoval široký příkop, který byl vytesán přímo do skalního podloží a měl pravděpodobně ještě více ztížit přístup k pyramidě. Postupně ho ale zaplnil písek a suť. [5]

Archeologický výzkum

editovat

Počátky archeologického zkoumání jsou spojeny s Napoleonovým tažením v 18. století.

V roce 1821 pruský generál Johann Heinrich von Minutoli otevřel přístupový tunel vedoucí od severu. Podzemní galerii a v ní asi tři desítky mumií z Pozdní doby, ale objevil až britský badatel John Shae Perring v roce 1837. Krátce po něm zde nějaký čas působila německá expedice vedená Karlem Richardem Lepsiusem. Systematický výzkum ovšem započal až ve 20. letech 20. století. Podílel se na něm britský archeolog Cecil Frith a především francouzský architekt Jean-Philippe Lauer, který výzkumu Džoserovy pyramidy zasvětil celý svůj život. Právě jemu vděčíme za většinu poznání o složité architektuře této pyramidy a jejího okolí.[5]

Reference

editovat
  1. a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89. 
  2. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91. 
  3. Hydraulic lift technology may have helped build Egypt's iconic Pyramid of Djoser. phys.org [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  4. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89–90. 
  5. a b VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 1997. 407 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat