Otevřít hlavní menu
Alexander Kucharsky: Marie Antoinetta v Conciergerie (Musée Carnavalet)

Proces s Marií Antoinettou bylo soudní řízení revolučního tribunálu od 15. do 16. října 1793, při kterém byla francouzská královna shledána vinnou ze zločinu velezrady a spiknutí proti státu. Po dvoudenním procesu byl vynesen trest smrti, který byl vykonán téhož dne.

OkolnostiEditovat

Dne 10. srpna 1792 zaútočili republikáni na Tuilerijský palác, kde byl internován Ludvík XVI. se svou rodinou. Na mimořádném zasedání Národního shromáždění bylo rozhodnuto o umístění královské rodiny do kláštera feuillantů a 13. srpna byla převezena do pařížského Templu. Dne 20. září 1792 poprvé zasedalo nově zvolené shromáždění pod názvem Národní konvent, který odhlasoval zrušení monarchie a o dva dny později vyhlásil První francouzskou republiku. V prosinci 1792 Národní konvent odsoudil Ludvíka XVI. k trestu smrti. Poprava byla vykonána 21. ledna 1793 na Place de la Révolution.

Již od královy popravy požadovala levice v Konventu též smrt pro královnu. Dne 3. října 1793 Jacques Nicolas Billaud-Varenne požádal poslance Konventu, aby postavili Marii Antoinettu před revoluční tribunál. Dne 5. října 1793 Konvent odhlasoval dekret nařizující, že revoluční tribunál bude bezodkladně a bez přerušení soudit vdovu Kapetovou.

Protože písemné důkazy k obžalobě neexistovaly, bylo nutno stavět na výpovědích svědků. Dne 6. října byla sestavena komise, kterou tvořili pařížský starosta Jean-Nicolas Pache, prokurátor Komuny Pierre-Gaspard Chaumette, dva členové generální rady a jeden policejní úředník. Komise se odebrala do Templu, aby vyslechla Ludvíka XVII. kvůli obvinění incestu s matkou. Další den komise vyslechla jeho sestru Marii Terezii a jeho tetu Alžbětu Filipínu, které zpochybnily tvrzení dítěte.

Dne 12. října 1793 byla sama Marie Antoinetta předvolána k neveřejnému výslechu před revoluční tribunál do Conciergerie. Předsedou tribunálu byl Martial Joseph Armand Herman, Robespierrův chráněnec, a přítomen byl i veřejný žalobce Antoine Quentin Fouquier-Tinville. Marii Antoinettě bylo kladeno za vinu několik bodů, které byly později rozvinuty během procesu: vztah královny s Rakouskem, přehnané výdaje při rozmařilém životě, negativní vliv na Ludvíka XVI., ale také její role v několika sporných epizodách Velké francouzské revoluce: banket 1. října 1789, útěk do Varennes a masakr v Tuileriích (10. srpna 1792).

Po výslechu se jí předseda zeptal, zdali požaduje obhájce. Protože Marie Antoinetta odpověděla, že žádného nezná, tribunál jí přiděl dva obhájce ex offoClauda Françoise Chauveau-Lagarda a Guillauma Alexandra Tronssona.

Oba obhájci byli přiděleni Marii Antoinettě 13. října, ale proces má být zahájen již druhý den ráno v osm hodin. Claude François Chauveau-Lagarde požádal o třídenní lhůtu, což Národní konvent zamítl, aniž by se žádostí zabýval.

ProcesEditovat

Dne 15. října 1793 v osm hodin ráno se v soudní budově shromáždil velký dav lidí, kteří chtěli vidět Marii Antoinettu před revolučním tribunálem. Ta byla uvedena k židli umístěné viditelně na malém stupni. Naproti seděl Armand Herman obklopený svými asistenty (Étienne Foucault, Joseph Donzé de Verteuil a Marie Joseph Emmanuel Lanne). Po straně seděl žalobce Fouquier-Tinville a dvanáct porotců.

Úředník Fabricius přečetl osm stran obžaloby. Poté začal výslech svědků. Během čtyř setkání za dva dny bylo předvoláno 40 osob, ale nikdo z nich nepřinesl rozhodující svědectví.

V časných ranních hodinách 16. října žalobce Fouquier-Tinville zahájil svou řeč, ve které napadl argumenty obhajoby. Obhájce Claude François Chauveau-Lagarde mluvil dvě hodiny o údajném spiknutí s cizí mocností a Tronsson vyvrátil obvinění ohledně vnitřního nepřítele. Žalobce Fouquier-Tinville ukončil proslovy obhájců a soud nechal královnu odejít. Prezident poté přednesl řeč, která je druhou obžalobou, takže rozhodnutí poroty bylo formální. Její členové odpověděli „ano“ na všechny čtyři otázky, týkající se královniny viny z napomáhání nepříteli a účasti na spiknutí proti Republice. Fouquier-Tinville požadoval trest smrti. Předseda Herman se poté zeptal Marie Antoinetty, zda má nějaké připomínky k vedení žaloby státním zástupcem. Královna zavrtěla záporně hlavou. Herman se obrátil na obhájce. Chauveau-Lagarde mlčel a Tronson-Ducoudray dodal, že jeho služby k vdově Kapetové jsou skončeny.

Prezident oznámil, že Marie Antoinetta, řečená Habsbursko-Lotrinská, vdova po Ludvíku Kapetovi se odsuzuje k trestu smrti, který bude vykonán na Place de la Révolution a rozsudek bude vytištěn a oznámen v celé Republice.

Ve čtyři hodiny ráno 16. října opustila Marie Antoinetta sál revolučního tribunálu. Její poprava byla vykonána v poledne téhož dne.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Procès de Marie-Antoinette na francouzské Wikipedii.

Související článkyEditovat