Prelatura v Ostrovačicích
Prelatura v Ostrovačicích v okrese Brno-venkov se nachází u tamního kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Společně s přilehlou farou je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
| Prelatura v Ostrovačicích | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Ostrovačice,  Česko |
| Souřadnice | 49°12′40,32″ s. š., 16°24′34,2″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 18103/7-874 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Fara s prelaturou v Ostrovačicích) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Ostrovačice od středověku patřily benediktinům. Poprvé zde byl roku 1255 doložen jako patron kostela břevnovský opat Martin I. V letech 1469 a 1619 bylo ostrovačické zboží zastaveno, ale opět se vrátilo do majetku řádu. Mniši benediktinského kláštera v Rajhradě pak od druhé čtvrtiny 17. století obsazovali ostrovačickou faru jako její administrátoři. Právě na ni se na přelomu 17. a 18. století několikrát ukryli, když klášteru hrozilo nebezpečí: poprvé roku 1683, když se obávali polského vojska, táhnoucího na pomoc Vídni obležené Turky, znovu v letech 1703–1704 utekli před kurucy a snad také roku 1707. Benediktini si zde proto dali v letech 1723–1724 vybudovat jednopatrovou rezidenci (prelaturu) s kaplí, která je přistavěna k zadní části fary, takže areál má půdorys písmene L. Rezidence sloužila také dalšímu řeholníkovi, který byl hospodářským inspektorem ostrovačického statku. V letech 1718–1784 vzrostl význam Ostrovačic jako poutního místa, které papež Klement IX. nadal odpustky. Sídlilo zde také laické bratrstvo, jež pečovalo o kostel.[2][3]
Budova rezidence byla v roce 1765 rozšířena, nepochybně byly renovovány interiéry. K opravě zámečku došlo roku 1849. V posledních letech byla rezidence využívána účelově a v roce 2007 byl její stav havarijní.[2][3]
Architektura editovat
Původní plány v roce 1718 objednal rajhradský probošt Anton Pirmus. Podle starší hypotézy je údajně vytvořil Jan Blažej Santini-Aichel, podle formální analýzy Antonína Jirky to měl být Christian Alexander Oedtl; nejsou však dochovány.[4] Stavba zámečku proběhla v letech 1723 a 1724, jejím autorem byl František Benedikt Klíčník, který stavbu také realizoval. Z roku 1765 je při adaptaci budov doložena práce zednického mistra – políra Matyáše Jednušky z Moravského Krumlova, který signoval dochované plány.[2]
Interiéry editovat
Ve společenských prostorách se dochovaly barokní nástěnné malby s alegoriemi Stvoření světa a Boží moudrosti. V kapli zůstala dekorativní malba stěn, výklenek s kamennou oltářní menzou a dekorací zrušeného oltáře. V letech 2016–2021 církev zahájila jejich rekonstrukci.[5][6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-04]. Identifikátor záznamu 128786 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 599–600.
- ↑ a b Fara s prelaturou [online]. Ostrovacice.eu, 2001-05-14, rev. 2007-01-08 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ JIRKA, Antonín. Christian Alexander Oedtl na Moravě, nová připsání. Umění. 1984, čís. 32, s. 235, 239.
- ↑ NEČASOVÁ, Alžběta. Podívejte se: Krásné barokní fresky na faře v Ostrovačicích jsou před lidmi skryty v chátrající budově [online]. Rozhlas.cz, 2018-02-23 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 649–652.
Literatura editovat
- POKORNÝ, Václav Jan. Z rajhradských pamětí. Rajhrad: [s.n.], 1932. 66 s. Dostupné online. Nevydaný strojopis.
- SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 649–652.