Otevřít hlavní menu

Povodeň v Čechách v roce 1784 způsobilo náhlé oteplení a tání velkého množství sněhu na konci února a začátku března. Povodeň postihla zejména povodí Vltavy a Labe.

Průběh povodněEditovat

K této změně počasí, doprovázené vydatnými dešti, došlo ve střední a západní Evropě po 23. únoru 1784. O čtyři dny později začaly praskat ledy a to současně na hlavních i vedlejších tocích[1]. V povodí Vltavy došlo k velmi rychlému zvednutí hladiny toků na úroveň stoleté nebo dvěstěleté vody. V Praze došlo ke kulminaci hladiny 28. února, kdy voda během 12 hodin vystoupila o čtyři metry a její průtok byl vypočten asi na 4580 m3/s. V hlavním městě ten den zatopila 114 ulic, 785 domů a po nárazu ledové kry do vodou podemletého šestého pilíře Kamenného mostu se zřítilo protipovodní záhlaví kamenné konstrukce, i s vojenskou strážnicí s pěti vojáky do Vltavy.[2] Dne 29. února byl poškozen i osmý pilíř Kamenného mostu, kde se nacházela socha sv. Václava s dvěma Anděly, z nichž jeden se zřítil do Vltavy. Torzo zříceného anděla nalezli potápěči pod mostem v roce 2004.[2] Na Labi a dalších českých tocích byly kulminace hladin zaznamenány o den či dva později.

Povodeň v EvropěEditovat

Kromě Vltavy a Labe zasáhla povodeň také sousední povodí Dunaje a Odry (Lužická Nisa). V západní Evropě povodeň postihla povodí Rýna, Neckaru, Mosely, Seiny a Loiry. V těchto oblastech je tato povodeň řazena mezi největší zaznamenané povodně v novodobé historii.

ReferenceEditovat