Portolánový atlas
Portolánový atlas vznikl skládáním z portolánových map, které se skládaly z relativně úzkých a dlouhých pásů pobřežních oblastí, především Středozemního moře. Vývojově pokročilejší skupinou jsou kompasové mapy. Portolánové mapy byly využívány při navigaci a plavbě podél pobřeží Středozemního moře a evropské části Atlantského oceánu. V polovině 15. století se změnil význam portolánových map. Mapy se změnily na žádané umělecké dílo.[1]
Mezi první portolánové atlasy řadíme např. Medicejský atlas z roku 1351. V roce 1591 vznikla portolánová mapa na pergamenu v sicilské Messině, která byla později připojena k tištěnému atlasu Lucase Janszoona Waghenaera (1533–1606) Speculum nauticum (Spiegel der Zeevaerdt). Součásí je portolánový atlas Joana Ricza, který se nalézá v Moravské zemské knihovně v Brně.[2][3] Původní mapa byla necitlivě rozřezána a do Waghenaerova atlasu vložena někdy až na konci 18. století.[4]
Ve Vědecké knihovně v Olomouci se nalézá portolánový atlas Jaume Olivese z roku 1563.[5]
V národním muzeu v Praze (Nostická knihovna) se nachází portolánový atlas Giovannyho Francesca Monna z roku 1627.[4]
Mezi další výrobce portolánových map řadíme např. Pietro a Jacopo Russo, Joan Martines v Messině. Vesconte di Maggiolo (1504?–1551) z Janova, Battista Agnese (činný 1535–1564) z Benátek atd.
Další portolánové atlasy se nacházejí ve francouzské Bibliotheque Municipale de Valenciennes, španělské Museo Marítim Barcelona, americké Hispanic Society of America v New Yorku a italské Biblioteca Ambrosiana v Milaně a Biblioteca Nazionale ve Florencii.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ KUPČÍK, Ivan. Portolánový atlas Jaume Olives (1563) ve Vědecké knihovně v Olomoci. 1. vydání. vyd. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2580-1, ISBN 978-80-7053-278-2. S. 5 a 6.
- ↑ Mapy & grafiky MZK | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Souborný katalog AV ČR - Portolánový atlas Joana Ricza Olivy z roku 1591 v Moravské.... vufind.lib.cas.cz [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.
- ↑ a b GLONEK, Jiří; NOVOSADOVÁ, Michaela. Portolánový atlas Joana Ricza Olivy z roku 1591 v Moravské zemské knihovně v Brně. Historická geografie 39/2 (2013) [online]. Historický ústav Praha, 2013 [cit. 2016-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-17. ISSN 0323-0988.
- ↑ a b GLONEK Jiří, Unikátní portolánový atlas Jaume Olivese ve fondu VKOL. [cit. 2016-09-09]. Dostupné online Archivováno 21. 4. 2015 na Wayback Machine.
Literatura editovat
- KUPČÍK, Ivan. Portolánový atlas Jaume Olives (1563) ve Vědecké knihovně v Olomoci. 1. vydání. vyd. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2580-1, ISBN 978-80-7053-278-2. S. 5 a 6.
- ŠTUDENTOVÁ, Hana. Portolánový atlas z r. 1563 ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci. Střední Morava. 2008, čís. 14(27), s. 161. ISSN 1212-1134. ISBN 978-80-85037-54-8.
- GLONEK, Jiří; NOVOSADOVÁ, Michaela. Portolánový atlas Joana Ricza Olivy z roku 1591 v Moravské zemské knihovně v Brně. Historická geografie 39/2 (2013) [online]. Historický ústav Praha, 2013 [cit. 2016-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-17. ISSN 0323-0988.
- GLONEK, Jiří. Unikátní portolánový atlas Jaume Olivese ve fondu VKOL. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Olomouc: Sdružení knihoven ČR, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-21. ISBN 978-80-86249-42-1. S. 99–114. Archivováno 21. 4. 2015 na Wayback Machine.