Portál:První světová válka/Článek měsíce04
Arménská genocida je označení pro vyvraždění přibližně 1,5 milionu Arménů Osmanskými Turky, ke kterému došlo během let 1915 až 1918. Aktivní účast Arménů žijících na ruském území v boji proti Osmanům a obavy z hrozícího povstání Arménů v Anatolii vedly osmanské představitele k zavedení drastických opatření vůči arménské menšině žijící na území Osmanské říše. Arméni z osmanské armády byli demobilizování a byli buď usmrceni nebo zařazeni do pracovních oddílů. Deportováni byli obyvatelé z příhraničního pásma, ale vystěhovány byly i arménské komunity z celého území Osmanské říše. Kromě přímých vražd byli Arméni nuceně deportováni do sběrných táborů v Mezopotámii a Syrské poušti. Mnoho lidí bylo zabito při pogromech nebo zemřelo během pochodů smrti. Začátek genocidy je každoročně připomínán 24. dubna, kdy bylo v Konstantinopoli zadrženo a deportováno okolo 250 arménských intelektuálů. V Arménii je tento den státním svátkem a v Jerevanu si lidé události připomínají navštěvou památníku genocidy na vrchu Tsitsernakaberd. Představitelé Turecka a řady dalších států odmítají genocidu uznat a masakry civilistů vnímají jako důsledek zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů.