Portál:Železnice/Článek
Železniční trať Svatý Mořic – Tirano, známá také pod názvem Berninabahn neboli Berninská dráha, je železniční trať vedoucí ze Svatého Mořice (kanton Graubünden, východní Švýcarsko) do Tirana (provincie Sondrio, severní Itálie). Trať měří 60,688 km, prochází pohořím Bernina, ze kterého vychází i její zažitý název, a zajišťuje spojení švýcarského údolí Engadin s údolím Poschiavo a Itálií. Vrcholová stanice Ospizio Bernina, nacházející se v nadmořské výšce 2 253 metrů, je nejvýše položenou železniční stanicí v Graubündenu i na síti Rhétské dráhy. Jde zároveň o nejvýše položenou železniční trať překonávající Alpy bez použití vrcholového tunelu.
Ve stanici Pontresina se nachází železniční uzel, kde na ni navazuje další trať směrem do dolního Engadinu. Ve Svatém Mořici se pak stýká s neméně známou Albulskou dráhou, která vede přes stejnojmenné pohoří až do kantonálního hlavního města Churu. Tyto dvě dráhy jsou od roku 2008 společně zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO pro svou mimořádnou technickou, architektonickou a ekologickou hodnotu. Trať postavila na počátku 20. století společnost Bernina-Bahngesellschaft (BB), v roce 1943 však byla převzata Rhétskou dráhou (RhB). Stejně jako ostatní tratě RhB je trať postavena na rozchodu 1 000 mm, avšak jako jediná z její sítě je stále provozována pod stejnosměrnou napájecí soustavou 1 000 V (ostatní tratě RhB používají střídavý systém). V celostátním jízdním řádu trati náleží číslo 960.