Polytechnické vzdělávání
Polytechnické vzdělávání je proces, který podporuje a napomáhá učení se specifickým zaměřením na získávání poznatků o technice, osvojování si technických dovedností a kladných postojů k technice. Podstatný je při tom rozvoj technického myšlení a tvořivosti. Předponou „poly“ je zdůrazňována skutečnost, že tato podoba technického vzdělávání zahrnuje více oborů techniky do jednoho integrovaného celku, mnohdy navíc s uplatněním širších souvislostí, zejm. přírodovědných a společenských. Může být realizováno na formální a neformální úrovni jako záměrné, strukturované a organizované aktivity, vedle toho ale může mít rovněž podobu informálního učení.
V zahraničí se s tímto pojmem nesetkáváme ve přesném významu tak, jak je chápán v České republice. I zde nabýval tento pojem v rámci historického vývoje různých významů. V rámci polytechnického vzdělávání je jádrem technické vzdělání samotné. Polytechnického charakteru nabývá uplatňováním vazeb na další oblasti poznání. Je nezbytné odlišovat dva základní typy technického vzdělávání – všeobecné a specializované. Všeobecné technické vzdělávání je realizováno především na nižších stupních vzdělávacího systému, zatímco specializovaná technická příprava je spíše předmětem vyšších stupňů vzdělávacího systému.[1] Výstižně lze technické vzdělávání vymezit jako řízený dynamický proces realizovaný v rámci předškolního, počátečního a dalšího vzdělávání. Tento proces umožňuje dětem, žákům a studentům poznávat procesy a osvojovat si aktuální znalosti související s technikou potřebné k řešení problémů a rozšiřování lidských schopností. Technické vzdělávání zahrnuje všeobecnou přípravu realizovanou v rámci všeobecného vzdělávání stejně jako úzce specializovanou přípravu realizovanou v rámci vzdělávacích oborů připravujících odborníky pro výkon specifických technických profesí všech kvalifikačních úrovní.[1][2]
Výsledkem technického vzdělávání je technická gramotnost (zpravidla úroveň základních škol) či technické vzdělání (výsledek odborného vzdělávání). O rozvoj technické gramotnosti je usilováno na základních školách v předmětu Technika (dříve užíváno označení Pracovní vyučování, Dílny, Technická výchova). Výuku polytechnického vyučování v souladu s akreditačními standardy kvalifikovaně realizuje absolvent studijního programu Učitelství techniky a praktických činností (dříve Technická výchova). Polytechnické, resp. technické vzdělávání je jedním z pilířů nové vládní Inovační strategie České republiky 2019–2030.[3] Oborovou didaktiku takto zaměřeného vzdělávání systematicky rozvíjí vysokoškolská pracoviště, zejména při pedagogických fakultách.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Definice technického vzdělávání [online]. Technologická agentura České republiky [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Standards for Technological Literacy: Content for the Study of Technology [online]. [cit. 2019-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-24.
- ↑ Česká republika míří mezi technologické lídry [online]. Vyzkum.cz, 2019-01-23 [cit. 2019-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-24.