Politický systém Estonska

Estonská republika je zastupitelská demokracie, parlamentní republika s vícestranickým systémem.

Zákonodárná moc náleží jednokomorovému parlamentu zvaného Riigikogu, který má 101 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky. Zákonodárnou iniciativu mají jednotliví poslanci, parlamentní frakce, parlamentní výbory a vláda.^[1]

Funkční období prezidenta je 5 let a jedna osoba může být prezidentem nanejvýš ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích. Prezident republiky je volen nepřímo jednokomorovým estonským parlamentem. Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem. Riigikogu vládu schvaluje vyslovením důvěry většinou členů.

Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19 soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a schvalován parlamentem. Zbylé soudce pak nominuje předseda soudu, nicméně k jejich potvrzení ve funkci je opět potřeba schválení parlamentem.

Kromě běžného hlasování ve volební místnosti je v Estonsku možné hlasovat i prostřednictvím internetu. Elektronické hlasování bylo poprvé použito v komunálních volbách v roce 2005.

Estonsko je členem Severoatlantická aliance, Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Odkazy

Reference

↑ HRDLIČKOVÁ, Blanka. Estonsko: Internetová demokracie. In: Ladislav Cabada, a kol. Nové demokracie střední a východní Evropy : komparace politických systémů. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1. S. 100.

Literatura

HRDLIČKOVÁ, Blanka. Estonsko: Internetová demokracie. In: Ladislav Cabada, a kol. Nové demokracie střední a východní Evropy : komparace politických systémů. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1. S. 89–112.

Související články

Politické strany v Estonsku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu politický systém Estonska na Wikimedia Commons
(anglicky) State Archivováno 26. 10. 2011 na Wayback Machine. – Estonica

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] HRDLIČKOVÁ, Blanka. Estonsko: Internetová demokracie. In: Ladislav Cabada, a kol. Nové demokracie střední a východní Evropy : komparace politických systémů. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1. S. 100.

[1]