Otevřít hlavní menu
Vila ve starém Chodově v Praze
Rozestavěný příklad podnikatelského baroka u Šestajovic, Praha-východ

Tzv. „podnikatelské baroko“ je pejorativní označení pro stavební styl, který se prosadil v České republice, na Slovensku i v jiných postkomunistických zemích ve výstavbě rodinných domů především v devadesátých letech 20. století. Stavby tohoto druhu však vznikají po celém světě, ovšem například v severní Americe či státech západní Evropy nebyla kontinuita těchto konzervativně pojatých staveb nikdy přerušena. „Podnikatelské baroko“ se vyznačuje nabubřelostí, okázalostí a stylovou bezradností.[1]

Stavby v tomto stylu jsou typické zejména pro satelitní předměstí vesnic a měst, budovaná od počátku 90. let, která znehodnocují přírodní i urbanistické kvality krajiny a zásadně přispívají k vytváření tzv. sídelní kaše.

Kořeny vznikuEditovat

Architekt Pavel Hron, dlouhá léta působící v Německu a Švýcarsku tvrdí, že každý společenský převrat přináší v architektuře nabubřelost a nevkus. Jako hlavní příčinu označuje fakt, že se obvykle rychle dostanou k penězům vrstvy, které dříve patřily ke spodním patrům společenské pyramidy. Tyto vrstvy sice nemají vkus, ale potřebují rychle prezentovat své nové bohatství, dát na odiv svůj úspěch. Stejná situace byla v Německu po druhé světové válce. Ve Švýcarsku, které je po dlouhá staletí stabilní zemí, se takový fenomén vůbec neobjevil. Na východ od České republiky, na Ukrajině nebo v Rusku, ale třeba i v balkánských zemích, je tento jev ještě daleko výraznější.[1] Mnohé luxusní vily jsou třeba inspirovány latinskoamerickými sídly apod.

Charakteristické znakyEditovat

Charakteristickými znaky podnikatelského baroka jsou:[1]

  • stylová nejednotnost, kdy se bez jakýchkoliv pravidel kombinují různé stavební slohy a stavební styly
  • velikost stavby je ve zřejmém nepoměru k velikosti pozemku – velké stavby na malých pozemcích
  • zdání luxusu, kde jsou ale původní ušlechtilé materiály nahrazovány cenově dostupnějšími náhražkami (plastová okna, betonová zámková dlažba)
  • různé historizující stavební prvky

Další znakyEditovat

Pokud stavba odpovídá alespoň 6 z následujících 10 charakteristik, určitě se jedná o dílo podnikatelského baroka:[1]

Typické projevy podnikatelského barokaEditovat

 
Další příklad z Trnové

Podle architekta Zdeňka Lukeše[1] bylo podnikatelské baroko spontánní reakcí na uniformitu socialistické architektury. Je výsledkem podvědomé negace všeho, co charakterizovalo předchozí stavební styl.

  • Dům musí být hodně velký, protože panelákové byty byly malé.
  • Dům nesmí mít plochou střechu (to symbolizuje panelák a město), musí mít venkovský styl.
  • Dům musí být tvarově co nejpestřejší – proto se používají balustrády, do oblouku zaklenutá okna a dveře, dórské sloupy, věžičky, dvojramenná schodiště, sádroví lvi, kašny a kamenné obezdívky. Veliká členitost domů však zvyšuje energetickou náročnost domu a neekologičnost.
  • Dům musí být barevný.
  • Dům musí být opakem nudného života v paneláku – musí poskytovat bohaté možnosti trávení volného času – proto lze u domů postavených v podnikatelském baroku často spatřit bazén, houpačky, grily, venkovní krb, kuželník, saunu apod.
  • Dům nemusí brát žádný ohled na své okolí – investor je silný jedinec a sounáležitost s místní komunitou je přežitek starého režimu – proto vedle sebe může stát pseudozámeček, gotický hrádek, minimalistická stavba nebo vesnický statek.
  • „Můj dům-můj hrad“ – kolem dokola stojí vysoká zeď nebo alespoň prkenný plot vyřezávaný do obloučku a kovaná brána. Častokrát je dům hlídaný také i kamerovým systémem, či velkým psem. Dochází však následně k odcizení majitele domu a jeho okolí a rozbíjení vztahů v oblastech, kde se tyto domy budují. Jedná se o jeden z významných negativních jevů tzv. satelitních sídlišť.

Velký vliv na vznik podnikatelského baroka měly také nové technologické možnosti. V současné době již není nutné stavět pouze z místního dostupného materiálu, možnosti terénních úprav jsou prakticky neomezené a není potřeba domy citlivě zasazovat do krajiny. Lidé mají možnost cestovat po celém světě a tak mnozí z investorů zatoužili postavit na českém venkově středomořskou architekturu, kalifornskou vilku nebo bavorský alpský dům.

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat