Otevřít hlavní menu

Jacques Pierre Joseph Rode (16. února 177425. listopadu 1830) byl francouzský houslista a hudební skladatel.

Pierre Rode
Pierre Rode.jpg
Narození 16. února 1774
Bordeaux, Francie
Úmrtí 25. listopadu 1830 (ve věku 56 let)
Château de Bourbon
Národnost francouzská
Povolání houslista a hudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Z rodné Akvitánie putoval ve třinácti letech do Paříže, kde se stal záhy oblíbeným žákem proslulého houslisty té doby, Giovanni Viottiho. Považoval chlapce za tak nadaného, že ho učil zdarma. Rode zdědil styl svého učitele a k němu přidal větší jemnost a vřelost tónu. V roce 1790 poprvé veřejně vystoupil s Viottiho houslovým koncertem č. 13. S dalšími francouzskými houslisty Pierre Baillotem a Rodolphe Kreutzerem spolupracoval na zpracování oficielní houslové školy pařížské konservatoře, která byla vydána v roce 1802.

Rode se stal oficiálním houslistou Napoleona Bonaparte a podnikal koncertní turné po Holandsku, Německu, Anglii a Španělsku. Krátce byl sólovým houslistou pařížské Opery. V letech 1804–1809 zakotvil spolu se skladatelem François-Adrienem Boieldieu v Petrohradě a i později často navštěvoval Moskvu. Koncem roku 1812 uvedl ve Vídni v premiéře Houslovou sonátu op. 96 Ludwiga van Beethovena. Roky 1814–1821 prožil v Berlíně, kde se oženil a také se spřátelil s rodinou Felixe Mendehlsohna.

Po návratu z do Paříže již nedosáhl žádného významného úspěchu. To bylo patrně způsobeno infekčním onemocněním lymfatického systému, které postihlo zejména jeho pravou paži[1].

DíloEditovat

  • Šest duet pro dvoje housle, op. 1
  • Houslový koncert č. 1 c-moll, op. 3
  • Houslový koncert č. 2 E-dur, op. 4
  • Houslový koncert č. 3 g-moll, op. 5
  • Houslový koncert č. 4 A-dur, op. 6
  • Houslový koncert č. 5 D-dur, op. 7
  • Houslový koncert č. 6 B-dur, op. 8
  • Houslový koncert č. 7 a-moll, op. 9
  • Air Varié pro housle sólo a smyčcový kvartet, op. 10
  • Smyčcový kvartet č. 1 Es-dur, op. 11
  • Houslový koncert č. 8 e-moll, op. 13
  • Andante varié, op. 16
  • Houslový koncert č. 9 C-dur, op. 17
  • Smyčcový kvartet č. 4 G-dur, op. 18
  • Houslový koncert č. 10 b-moll, op. 19
  • Houslový koncert č. 11 D-dur, op. 23
  • Houslový koncert č. 12 Edur, op. 27
  • Houslový koncert č. 13 fis-moll / A-dur, op. posth.

Bez opusových čísel

  • 24 Caprices pro housle
  • 12 Etudes pro housle
  • Exercises pour le Violon
  • Thème Varié No. 4

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Bruce R. Schuenemana: "The Search for the Minor Composer," Music Reference Services Quarterly, Volume 3, Issue 1, 1994, pp. 37-48.

LiteraturaEditovat

  • Joann Élart: "Circulation des quatre symphonies oeuvre VII de Johann Franz Xaver Sterkel de l'Allemagne à Rouen : un itinéraire singulier du goût musical entre 1770 et 1825 ", Studien zu den deutsch-französischen Musikbeziehungen im 18. und 19. Jahrhundert, bericht über die erste gemeinsame Jahrestagung der Gesellschaft für Musikforschung und der Société française de musicologie Saarbrücken 1999 (Hildesheim : Georg Olms Verlag, 2002), pp. 266–281.
  • Joann Élart et Patrick Taïeb: "La Complainte du Troubadour de Pierre-Jean Garat (1762-1823) ", Les Orages, n° 2, L'imaginaire du héros (Besançon : Apocope, mai 2003), pp. 137–168.
  • Joann Élart: "La mobilité des musiciens et des répertoires : Punto, Garat et Rode aux concerts du Musée ", Le Musée de Bordeaux et la musique 1783-1793, éd. Patrick Taïeb, Natalie Morel-Borotra et Jean Gribenski (Rouen : PURH, 2005), pp. 157–173.
  • Joann Élart: "Les origines du concert public à Rouen à la fin de l'Ancien Régime ", Revue de musicologie, n° 93/1 (2007), pp. 53–73.

Externí odkazyEditovat