Otevřít hlavní menu

Philae (sonda)

přistávací modul mise Rosetta
Tento článek je o přistávací modul sondy Rosetta. O chrámu pojednává článek Philae.


Philae je přistávací robotický modul Evropské kosmické agentury (ESA), který byl součástí vesmírné sondy Rosetta dokud po deseti letech cesty vesmírem nepřistál na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P). Povrchu komety dosáhl modul 12. listopadu 2014 a jednalo se o první kontrolované přistání vědecké sondy na povrchu komety v dějinách lidstva.[1] [2]

Philae
Pojmenováno po Philae obelisk
COSPAR 2004-006C
Start 2. března 2004
Kosmodrom Kourou
Nosná raketa Ariane 5
Stav objektu na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko
Provozovatel ESA
Výrobce Německo, EADS Astrium
Druh kometární sonda
Program Rosetta
Hmotnost 100 kg
Přístroje
Nese přístroje Alpha particle X-ray spectrometer a CONSERT
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Průběh letu a vědecká miseEditovat

Sonda Philae, spolu se sondou Rosetta, byla vypuštěna pomocí rakety Ariane 5G+ z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně dne 2. března 2004 (7:17 UTC)[3]. Sonda byla konstruována jako přistávací modul pro řízené přistání, čímž se liší např. od sondy Deep Impact, která byla konstruována na náraz do komety Tempel 1 za účelem vyvržení kometárního materiálu. Cílem modulu Philae bylo naopak řízené přistání za účelem detailnějšího vědeckého výzkumu přímo na povrchu komety, přičemž optimisticky stanovená délka trvání mise byla 4-5 měsíců[4]

Přistání na kometěEditovat

Poté co se Rosetta během srpna 2014 úspěšně dostala na oběžnou dráhu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko začal intenzivní výběr místa pro možné vysazení modulu Philae. Z několika vybraných míst bylo nakonec vybráno místo označené pracovně písmenem J, které bylo později přejmenováno na Agilkia[5].

 
Kometa 67P s vyznačením přistávacího místa Agilkia vybraného pro modul Philae

Po sérii přípravných manévrů[4] byl modul 12. listopadu v 9:35 středoevropského času (CET) z Rosetty vypuštěn, a to i přes skutečnost, že byla zjištěna nefunkčnost přítlačné přistávací trysky na Philae[6].

Po sedmi hodinách sestupu na kometární povrch potvrdila ESA přistání modulu Philae na kometě v 16:35 CET (informace byla obdržena s 28minutovým zpožděním, který jde signál na Zemi, v 17:03 CET). Představitelé ESA na následující tiskové konferenci oznámili, že se nejspíše nepodařilo vystřelit harpuny, které měly udržet modul na povrchu komety. Následně vyšlo najevo, že modul na povrchu ještě dvakrát odrazil a poté dopadl na okraj terénní nerovnosti[7][8] a ztratil se sondě Rosetta z dohledu.[9]

Práce na kometěEditovat

Modul pracoval po přistání asi 60 hodin, než mu úplně došla energie.[9] Přesto, že na modul nedopadal dostatek slunečního světla, podařilo se provést většinu experimentů, které byly naplánovány pro první fázi práce Philae na kometě. Při posledním spojení s modulem v roce 2014, které nastalo v noci ze 14. na 15. listopadu, jej operátoři pootočili, aby na něj dopadalo o něco více slunečního světla a uvedli jej do stavu hibernace. Přestože plné obnovení vědecké funkčnosti modulu bylo extrémně nepravděpodobné, vědci doufali, že by se s nimi mohl Philae spojit poté, co se kometa dostatečně přiblíží ke Slunci.[10]

Probuzení v červnu 2015Editovat

13. června 2015 došel do střediska ESA z Philae nový signál. Podle obdržených dat se sondě dařilo dobře, měla teplotu −35 °C a k dispozici 24 wattů.[11] Nicméně, spojení se sondou bylo pouze nárazové a velmi nestabilní, což mohlo být způsobeno špatnou polohou mateřské sondy Rosetta, nasměrováním komunikační antény modulu nebo poškozením jedné ze dvou komunikačních jednotek.[12] Potom se sonda Philae ozvala 24. června.[9] K poslednímu kontaktu se sondou došlo 9. července 2015.[13]

Ukončení provozuEditovat

Po tom, co se kometa se sondou začala vzdalovat od Slunce, začala klesat naděje na další komunikaci s družicí. Později už byla komunikace nemožná, a ESA tak 26. července 2016 rozhodla, že na sondě Rosetta vypne přístroje sloužící ke komunikaci s modulem Philae, který se tak nadobro odmlčí. Na konci srpna ESA navede na povrch komety i mateřskou družici Rosetta, která tam stejně jako Philae zůstane ve věčné hibernaci. Sondě Philae se podařilo během mise splnit většinu úkolů a poslat přes Rosettu údaje na Zemi.[14]

Nalezení místa přistáníEditovat

Po téměř ročním pátrání[15] byl 5. září 2016 oznámen objev polohy přistání Philae na kometě, a to necelý měsíc před plánovaným ukončením celé mise. Vědci díky snímkům Rosetty objevili modul Philae, což jim velmi pomohlo s doplněním informační mozaiky. Umožnilo jim to pochopit data vysílaná sondou a dát je do patřičného kontextu. Fotografii, která umožnila vědcům lokalizovat sondu Philae, Rosetta vyfotografovala 2. září z výšky 2,7 km.[9]

Vědecké přístrojeEditovat

Sonda obsahuje 10 vědeckých přístrojů, které při váze 26,7 kg tvoří více než čtvrtinu hmotnosti přistávacího modulu.

 
Přístroje na sondě Philae

Rentgenový spektrometr APXS (Alpha-Proton X-ray Spectrometer) - detekuje alfa částice a rentgenové záření, které poskytne informaci o chemickém složení na povrchu komety.[16]

Kamerový systém CIVA (Comet nucleus Infrared and Visible Analyser) - systém několika miniaturních kamer sloužících k pořizování panoramatických obrázků. Zároveň mají sledovat texturu, složení a albedo analyzovaných vzorků. [17]

CONSERT (Comet Nucleus Sounding Experiment by Radio-wave Transmission) - přístroj k analýze vnitřní struktury komety prostřednictvím radiových pulsů.[18]

COSAC (COmetary SAmpling and Composition) - přístroj kombinující plynovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii pro analýzu prachu a stanovení obsahu těkavých organických látek.[19]

MUPUS (MUlti-PUrpose Sensors for Surface and Sub-Surface Science) - přístroj měřící hustotu, teplotní a mechanické vlastnosti na povrchu a podpovrchových vrstvách komety. [20][21][22]

Ptolemy - přístroj měřící poměry isotopů těkavých látek na jádře komety.[23]

ROLIS (Rosetta Lander Imaging System) - CCD kamera pro pořizování snímků ve vysokém rozlišení během přistání a dále snímky zkoumající texturu odebíraných vzorků.[24]

ROMAP (Rosetta Lander Magnetometer and Plasma Monitor) - Magnetometr a monitor plazmatu ke studiu magnetického pole jádra komety v interakci se slunečním větrem.[25]

SESAME (Surface Electric Sounding and Acoustic Monitoring Experiments) - Soubor senzorů sledujících elektrické, seismické a akustické projevy na povrchu komety.[26]

SD2 (Drill, Sample, and Distribution subsystem) - přístroj pro získání kometárních vzorků z hloubky 0 - 23 cm a následné distribuci pro analýzu jinými přístroji (Ptolemy, COSAC, CIVA).[27]

ZajímavostiEditovat

  • Celá mise byla původně určena pro kometu 46P/Wirtanen, nicméně kvůli havárii nosné rakety Ariane-5 ECA došlo k odložení startu a kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko byla vybrána jako náhradní cíl[3].
  • Modul je pojmenován po obelisku v chrámu Philae nesoucí dvojjazyčné nápisy, které byly spolu s Rosettskou deskou použity k dešifrování egyptských hieroglyfů. Jméno přistávacího místa Agilkia pak bylo vybráno podle ostrova na Nilu, kam byl chrám Philae přesunut před zatopením při stavbě Asuánské přehrady[5].
  • Skladatel Vangelis složil na počest přistání modulu skladbu[28].
  • Přestože je Česko členem ESA, této mise se neúčastnilo[29].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kosmonautix.cz. UDÁLOST ROKU: Přistání na kometě. Kosmonautix.cz [online]. 2014-11-12 [cit. 2014-11-12]. Dostupné online. 
  2. iDNES.cz. První fotografie! Modul Philae klesající na kometu poslal první „pohlednici“. Technet.cz [online]. 2014-11-11 18:01, rev. 2014-11-12 16:02 [cit. 2014-11-12 16:50]. Dostupné online. 
  3. a b Michael Voplatka. ESA – 14. díl – Přistání na kometě. Kosmonautix.cz [online]. 2013-11-18 [cit. 2014-11-24]. Dostupné online. 
  4. a b Dušan Majer. Jízdní řád sestupu na kometu. Kosmonautix.cz [online]. 2014-09-24 [cit. 2014-11-24]. Dostupné online. 
  5. a b Michael Voplatka. Agilkia už čeká na Philae. Kosmonautix.cz [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-24]. Dostupné online. 
  6. Odpojení Philae od Rosetty
  7. ESA blog: Trojité přistání modulu Philae (en)
  8. Rekonstrukce přistání Philae na povrchu komety (video od ESA).
  9. a b c d KASÍK, Pavel. Rosetta na poslední chvíli našla modul, který přistál na kometě. Technet.cz [online]. 2016-09-05 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. 
  10. ESA Rosetta blog. Dostupné online
  11. ŠKRAŇKOVÁ, Petra. Slyšíte mě? Zmrzlá sonda Philae se po půlroce ozvala z komety. Technet.cz [online]. 2015-06-14 [cit. 2015-06-14]. Dostupné online. 
  12. Dušan Majer. Spojení s Philae není stabilní. Kosmonautix.cz [online]. 2015-06-27 [cit. 2015-09-29]. Dostupné online. 
  13. ESA. Rosetta’s lander faces eternal hibernation. European Space Agency [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  14. VŠETEČKA, Roman. Evropa vypnula přístroje. Se sondou Philae se na kometě už nespojí. Technet.cz [online]. 2016-07-29 [cit. 2016-07-30]. Dostupné online. 
  15. Martin Gembec. Příběh objevu Philae. Kosmonautix.cz [online]. 2016-10-06 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  16. Popis APSX na stránce ESA
  17.  "CIVA"(2007). Space Science Reviews 138 (1–4): 397–412. Sprinter Netherlands. doi:10.1007/s11214-006-9135-5. 
  18. Popis CONSERT na stránce ESA
  19. Popis COSAC na stránce ESA
  20. Popis přístroje MUPUS
  21. Dušan Majer. Do čeho vlastně Philae dosedlo?. Kosmonautix.cz [online]. 2014-11-19 [cit. 2014-11-19]. První výsledky z přístroje MUPUS. Dostupné online. 
  22. První výsledky z MUPUSu (en)
  23. Popis Ptolemy na stránkách ESA (en)
  24. Popis a fotka ROLISu (en)
  25. Popis ROMAPu na stránkách Max-Planck Institutu (en)
  26. Popis přístrojů SESAME (en)
  27. Popis SD2 (en). www.aero.polimi.it [online]. [cit. 2014-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-10. 
  28. "Philae's journey" by Vangelis
  29. Aktualne.cz. Přistání na kometě? Grandiózní kosmická operace, říká expert. Aktualne.cz [online]. 2014-11-13 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat