Peter Pirquet

rakouský politik a diplomat

Peter Pirquet von Cesenatico (31. ledna 1838 Lublaň[1]20. října 1906 Hirschstetten[1][2]) byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Peter Pirquet
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1874 – 1897
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – 1884
Ve funkci:
1890 – 1896
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Str. ústavověr. velkostatku)
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození31. ledna 1838
Lublaň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. října 1906 (ve věku 68 let)
Hirschstetten
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičePeter Pirquet von Cesenatico
DětiClemens von Pirquet
Guido von Pirquet
Profesediplomat a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny z Lutychu.[2] Absolvoval právní studia. V letech 1859–1861 působil v aktivní službě jako důstojník rakouské armády. V období let 1861–1868 byl diplomatem v Kasselu, Bruselu, Paříži a Římě. Diplomacii opustil s titulem legačního tajemníka.[1]

Zapojil se i do politiky. V letech 1871–1884 a 1890–1896 zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zastupoval kurii velkostatkářskou. Patřil do centralistické a provídeňské Strany ústavověrného velkostatku.[1]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1874 za velkostatkářskou kurii v Dolních Rakousích. Slib složil 27. února 1874. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[3] V roce 1874 se uvádí jako baron Peter von Pirquet, statkář, bytem Hirschstetten.[4]

V parlamentu zastupoval blok ústavověrných (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval křídlo Strany ústavověrného velkostatku.[5][2] Po dalších volbách se na Říšské radě uvádí v říjnu 1879 jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[6] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[7] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[8] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[9] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[10] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[11]

V závěru života se stal stoupencem mírového hnutí a byl přítelem Berthy von Suttnerové.[1]

Zemřel v říjnu 1906 na svém statku.[2]

Reference

editovat
  1. a b c d e BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d Sterbefall. Reichenberger Zeitung. Říjen 1906, roč. 47, čís. 251, s. 5. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=303&size=45
  5. Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online. 
  6. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  7. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  8. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  9. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  10. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  11. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.