Otevřít hlavní menu

Poválečná historie pražské arcidiecéze zatím zatím ještě není podrobně zpracována. Po skončení války se čekalo na jmenování nového arcibiskupa. Dne 4. listopadu 1946 papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem pražským (vysvěcen 8. prosince téhož roku) Josefa Berana. Po komunistickém převratu vystoupil proti komunisty zřízené podvratné „Katolické akci“ a exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa Plojhara, který přes jeho přísný zákaz přijal místo v komunistické vládě. V letech 19491963 byl internován na různých místech Československa, nejprve v arcibiskupském paláci v Praze (19491951) a posléze jinde (Roželov, Růžodol, Paběnice, Mukařov, Radvanov). V roce 1963 byl propuštěn z internace, bylo mu však zakázáno vykonávat arcibiskupský úřad. 25. února 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem titulu Santa Croce in via Flaminia. Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní předání kardinálského klobouku a donutili jej zůstat v exilu. Poté byl státem umožněno jmenování Františka Tomáška administrátorem pražské arcidiecéze.

Obsah

Soudy s pomocníky biskupů, kněžími a řeholníkyEditovat

Komunistický režim se snažil zlomit diecézní i řádové kněze strachem z vězení. Začal proto organizovat velké procesy. Prvním velkým procesem, který se dotkl také pražské arcidiecéze, byl v roce 1950 proces Machalka a spol. Po něm následovala akce K namířena proti řeholníkům. Ke konci roku 1950 komunistický režim ještě zinscenoval proces Zela Stanislav a spol (27. 11. - 2. 12. 1950, Jan Boukal, první tajemník arcibiskupa Josefa Berana, ředitel vatikánské Katolické akce Antonín Mandl, kanovníci Jaroslav Kulač a Otakar Švec, Josef Čihák). V roce 1951 následoval proces "Moštěk a spol" (19.-21. 1951, odsouzen kancléř pražské konzistoře Rudolf Dörner a sekretář pastoračního ústředí Alois Rozehnal) a "Pácha a spol." (31. ledna 1951, odsouzen sekretář arcibiskupa Berana Václav Pácha). V srpnu 1951 následoval proces s členy Katolické akce (KA) „Valena a spol.“. V červnu 1952 další proces "Mádr a spol", který se konal v Brně. 25. června 1953 Krajský soud v Ostravě vynesl rozsudek nad jedenáctičlennou skupinou Bradna a spol., Antonín Bradna byl odsouzen na 15 roků, Karel Pilík na 12 roků a Bohumil Kolář na 10 roků těžkého žaláře.

Seznam perzekvovaných kněžíEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat