Peribsen

egyptský faraón

Seth-Peribsen byl králem – faraonem 2. dynastie starověkého Egypta v období utváření státního útvaru v nilském údolí. Jeho vláda se uvádí do roků 2660–2650 př. n. l. (s možnou odchylkou ~25 roků[2]) do pozdního období 2.dynastie. Podstatná část informací o Peribsenovi se opírá o roztroušené archeologické nálezy artefaktů, jejich presentací v muzeích a podrobný popis jeho hrobky v královském pohřebišti v Abydosu.[7]

Peribsen
Seth-Peribsen, Horus-Sejemib, Tlas, Uaznes[1]
Pečeť- Per-àb-Sen na fragmentu z hrobky (P) - Abydos
Pečeť- Per-àb-Sen na fragmentu z hrobky (P) - Abydos
Doba vlády2660 - 2650+25[2]
Rodné jméno
G16ssxmib
pr
n
U4
t
Sekhem-ib per en Maat,
později
G16pribsn
Per-in-sen[3]
Trůnní jméno
E20<
O1
D21
F34S29n
>
Per-àb-sen[4]
M23L2<
O1
D21
F34S29n
>
Sekhem-bid[5][6]
Horovo jméno
G5<h1
O1
D21
F34
h1>O33
 Stḥ-pr-ib-sn
HrobkaAbydos, královská nekropole [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Královské pohřebiště Umm el-Ga’ab (Abydos); (P) Hrobka Peribsen, (V) Chasechemuej
Peribsen varianty serechů: (a)Horus serech – Per-ib-sen, (b) Sekhem-ab Peribsen,
(c) Horus – Sutech Per-ib-sen[4]

Králové, kteří v této době vládli, jsou obestřeni mlžným oparem zastírajícím jejich životní cesty. Dobové nápisy a památky zaznamenávají větší počet královských jmen, případně jejich variant, stejně jako dochované citované královské seznamy vzájemně vykazující nesouvisející odchylky.
Historie vývoje Egypta jako státu ve 2. a 3. dynastii je významná pro raný vývoj egyptské civilizace, avšak přesto zůstává nejasná kvůli nedostatku současných textů a bezpečně datovaného materiálu. Široký historický nástin sice byl stanoven s určitou jistotou,[p 1] ale řada otázek o následnictví zůstává stále nezodpovězena. Královským pohřebním památkám dominují archeologické nálezy a pomáhají zmapovat změny v základní ideologii.

Náboženství jako celek bylo prakticky k nerozeznání od královského kultu a rozpor mezi státním a soukromým uctíváním božstev odráží širší rozdělení mezi vládnoucí elitou a obyvatelstvem. Nicméně požadavky na stavby pohřebních staveb – mastab, později pyramid, vedly k otevření se okolnímu světu, profesionalizaci vlády a vytváření vládních struktur vedoucích k centralizaci a sjednocení státu. Dlouhotrvající iniciativy ke zvýšení ekonomické produktivity zahrnovaly lepší vedení hospodářských záznamů, rozvoj písma, většího využívání egyptského nerostného bohatství a také zvýšení zahraničních obchodních vztahů, jak dosvědčují nálezy staroegyptské keramiky v Palestině.[8][9]

 
Pečeť z hrobky v Umm el-Káb script  
"(On) spojil obě země pro svého syna, krále Horního a Dolního Egypta, Peribsen" [10]
 
Hliněná pečeť z hrobky Umm el-Káb (P) Peribsen serech Sekhem-ab Peribsen

Identita krále

editovat

Ze souboru artefaktů s uvedením jeho jmen, převážně na pečetích uzávěrů nádob, v různých muzeích roztroušených ostrak a několika stél, je existence krále Peribsena jednoznačně potvrzena.[3] Přestože o jeho vládě ve druhé polovině 2. dynastie nejsou známé žádné písemné zprávy (kromě jeho jmen) a v neposlední řadě jeho hrobky na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v Abydosu.[7] Identity a pořadí prvních tří králů 2. dynastie jsou jisté a doložené nálezy presentovanými v káhirském muzeu. Současné památky a pozdější královské seznamy lze s rozumnou jistotou uvést do souladu pro prvních pět vládců 2. dynastie. Chasechemuej je všeobecně uznáván jako poslední král 2. dynastie.[p 2] (Nicméně francouzský egyptolog Henri Gauthier (1877–1950)[4] jej uvádí jako zakladatele 3. dynastie) Oproti tomu jsou pozice dalších možných vládců a skutečný rozsah jejich vlády zcela nejisté a předmětem diskusí.[11][4]

Opakovaný průzkum Peribsenovy hrobky v letech 1911–1912 v Umm el-Káb zdokumentoval nálezy četných artefaktů, mezi jinými i hliněné pečetě se znaky Peribsena  , kde je doložen v překladu zápis „(On) spojil obě země pro svého syna, král Horního a Dolního Egypta Peribsen“. Peribsen je nazýván králem obou částí Egypta, jeho královský serech má nahoře pouze boha Sutecha.[10] Tato pečetidla, z nichž některá jsou velmi podobná těm, které objevil profesor William Petrie, jsou na nepálené hlíně. Nepocházejí z víček velkých nádob.[7] Serech se znakem Hora by tedy mohl patřil jeho otci.[10][12]

V první polovině 2. dynastie byla vláda zřejmě rozdělena na Horní a Dolní Egypt, docházelo mezi nimi k vojenským střetů,[p 3] ke kterým významně přispívaly i rozdílné klimatické podmínky, kdy v Horním Egyptě nízké dešťové srážky na horním toku Nilu ovlivňovaly nízkou úrodu, zatímco v Dolním Egyptě prudké deště úrodu ničily.[13]

Vnitřní napětí v polovině 2. dynastie je naznačeno změnou pozice boha v královském serechu Peribsena nebo předání vlády otce synovi aktem,[10] kdy Hor byl nahrazen bohem Sutechem v královské titulu Peribsena,
  přičemž zároveň je doložena jeho role jako

W25S22X1
O49
W25
 
 
S29S22
r
t
O49

"dobyvatel" města Śtrt-Sethroë na severovýchodě delty Nilu (Jaroslav Černý,[3] Alan Gardiner[12])

Souvislost mezi změnou jmen a další aspekty Peribsenovy vlády, jeho rozhodnutí mít hrobku v královském pohřebišti 1. dynastie, a tím se přihlásit k odkazu předků ukazuje, že jeho rod pocházel z Horního Egypta. Rozšíření jeho vlády na sever do Dolního Egypta jako dobyvatele a změna boha Hora na Sutecha pak přinesly politický posun do oblasti, kde Sutech byl hlavním bohem a Peribsen usiloval o uznaní legitimity jeho vlády. Jaroslav Černý[3] uvádí, že ke změně jeho jména došlo právě po ovládnutí již zmíněného města Śtrt-Sethroë, kde byl již dlouhodobě uznáván náboženský kult boha Sutecha,  . Celkový vývoj směřoval k sjednocení Egypta pod jednu centrální vládu.[8][14]

Peribsenova hrobka se nachází na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v části Umm el-Káb a svoji architekturou se od starších z nich dost odlišuje. Její obdélníková základna je 12,6 x 15,8 m s vnitřní komorou 2,8 x 7,6 m. Uvnitř je řada malých výklenků oddělených stěnami z hliněných cihel. Kolem komory je volný průchozí koridor. Nálezy v hrobce a jejím těsném okolí pozůstávají z volně ležících nádob, pod vrstvou písku se nalezly dvě stély a řada úlomků váz, včetně jedné měděné. Na těsněních nádob byly pečetě se jménem Peribsena. Mezi autentickými nálezy byly i takové nesoucí jména dřívějších králů z 1. dynastie, například posledního krále Kaa. [15][1]

Vládci v druhé polovině 2. dynastie, kteří doplňují historickou kontinuitu dynastického mezidobí k dynamickému vývoji 3. dynastie, proslavené stavbou stupňovité pyramidy v Sakkáře. Peribsen a následník Chasechemuej, kteří si nechali postavit hrobky v královském pohřebišti v Abydosu, které dokládají vývoj stavebních prvků, zatím ještě s použitím hliněných cihel,[p 4] jak ukazují rozdíly ve velikosti mastab Peribsena a Chasechemueje.[7][p 5] Zároveň nezbytně docházelo ke změnám organizace stavebních prací a jejich logistického zajištění, většího počtu do jisté míry již specializovaných řemesel a počtu dělníků. To vše se později promítlo do stavby stupňovité pyramidy faraona Džosera a celého přilehlého komplexu staveb,[8] jejíž základy tvoří postupně navršované klasické mastaby s dokončením nepravé stupňovité pyramidy, které se přičítá osvícenému architektu Imhotepovi.[16]

Galerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. Hetepsechemuej, Raneb, Ninecer
  2. Některé zdroje jej uvádějí jako zakladatele 3. dynastie
  3. Rozdílné klimatické, ekonomické podmínky, variabilita úrodnosti
  4. Velikosti (rozměry) cihel byly dlouhodobě stabilizované (≈ 24x12x7 cm)
  5. pohřební komora hrobky Chasechemueje je již obložena strukturovanými kameny, celkový rozměr hrobky je ~68 x 40 m

Reference

editovat
  1. a b PETRIE, Flinders. The Royal tombs ef the earliest dynasties Part II. [online]. London: The Egypt Exploration fund, 1901. S. 21–24. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Bril, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. a b c d GRDSELOFF, Bernhard; Černý. Notes d’épigraphie archaïque, in:Annales du Service des Antiquités de l'Égypte (1944) [online]. Cairo: Le Caire, Imprimerie de l'Institut Français d'Archéologie Orientale, 1944. S. 279–302. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. a b c d GAUTHIER, Henri. Le livre des rois d'Égypte Vol. I. Paris: D'Archeolgie Oriental, 1907. S. 24. (francouzsky) 
  5. BUDGE, Wallis. The Book of the King of Egypt Vol.I. [online]. London: Kagan Paul, 1908. S. 12–13. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MARIETTE, Auguste; Gaston Mospero. Les Mastabas L’Ancient Empire [online]. Paris: Gide Libraire Éditeur, 1885. S. 92–93. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. a b c d PETRIE, Flinders. The Royal tombs ef the earliest dynasties Part I. [online]. London: The Egypt Exploration fund, 1900 [cit. 2025-05-21]. S. 89. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt. New York: Random House, 1999. ISBN 0-203-02438-9. (anglicky) 
  9. MIDANT-REYNES, Béatrix. Les origines de l'Égypte [online]. Paris: Directrice de Recherche émérite au CNRS, 2005. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. a b c d NAVILLE, Edouard. The Mixed Cemetery and Umm el.Ga’ab [online]. London: 1914. S. 36. Dostupné online. (anglicky) 
  11. GRDSELOFF, Bernhard. Notes d'épigraphie archaïque. In: Annales du service des antiquités de l’Égypte [online]. Le Caire, Imprimerie de L’Institut Frannçais, 1944. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b GARDINER, Alan. Abydos III. [online]. London: The Egypt Exploration Fund, 1904. S. 74. Dostupné online. (anglicky) 
  13. WELC, Fabian; Leszek Marks. Climate change at the end of the Old Kingdom in Egypt around 4200 BP: New geoarchaeological evidence [online]. Elsevier, 2014. S. 124–133. Dostupné online. (anglicky) 
  14. KEISER, Wilhelm. Zu den königlichen Talbezirken der 1. und 2. Dynastic in Abydos und zur Baugeschichte des Djoser-Grabmals, Band 25. Wiesbaden: Mitteilungen des Archäologischen Institute Abtaeilung Kairo, 1969. S. 1–32. (německy) 
  15. ENGEL, Evamaria. The royal tombs at Umm el-Qa’ab [online]. Münster: Westfälische Wilhelms-Universität, 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  16. KORECKÝ, Miroslav. Objevy pod pyramidami [online]. Praha: Odeon, 1983. S. 44–55. 

Literatura

editovat
  • Camins Ricardo&Henry Fischer, The Recording of Inscriptions and Scenes in Tombs and Temples, The Metropolitan Museum qf Art New York, 1976
  • Ćwiek Andrzej, Relief Decoration in the Royal Funerery Complex of the Old Kingdom, PhD Thesis, Warsaw University 2003

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Peribsen na Wikimedia Commons