Otevřít hlavní menu

Paul Natorp (24. ledna 1854 Düsseldorf17. srpna 1924 Marburg) byl německý filosof a pedagog, spoluzakladatel marburské větve novokantovství.

Paul Natorp
Paul Natorp.jpg
Narození 24. ledna 1854
Düsseldorf
Úmrtí 17. srpna 1924 (ve věku 70 let)
Marburg
Alma mater Štrasburská univerzita
Zaměstnavatel Marburská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

Narodil se v rodině protestantského faráře, studoval hudbu, historii, klasické jazyky a filosofii v Berlíně a v Bonnu a promoval roku 1876 ve Štrasburku. Roku 1881 se habilitoval u Hermanna Cohena v Marburgu, kde pak byl v letech 1885–1922 profesorem. Kromě filosofie věnoval se také pedagogice a hudbě, složil řadu písní i komorních skladeb.

V Natorpově myšlení, které navazuje ovšem na Kanta, hraje velkou roli představa vztahu (relace), jež potom ovlivnila program logického positivismu a analytické filosofie. „Myslet znamená být ve vztahu.“

Natorp významně ovlivnil mladého Edmunda Husserla, H.-G. Gadamera a z Natorpových žáků dále vynikl Ernst Cassirer. V letech 1923–1924 intenzivně spolupracoval i s Martinem Heideggerem, zejména ohledně filosofie a logiky Dunse Scota. V pedagogice byl Natorp zastáncem bezplatné školy pro všechny a dalších socialistických ideálů.

Z jeho spisů se dočkaly dalších vydání:

  • Sozialpädagogik (Sociální pedagogika, 1899)
  • Platos Ideenlehre (Platónova nauka o idejích, 1903);

posmrtně vyšlo:

  • Allgemeine Logik (Obecná logika, 1979)
  • Philosophische Systematik (Filosofická systematika, 1958)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Natorp na německé Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

(anglicky)

(německy)