Paul Arzens

bývalý francouzký designér a malíř

Paul Arzens (19031990) byl francouzský designér a malíř. Byl jednou z vedoucích postav průmyslového designu 20. století. Proslavil se zejména návrhy lokomotiv, vagonů a automobilů. Více než deset let byl vedoucím designérem francouzských státních drah – SNCF.

Paul Arzens
Narození28. srpna 1903
17. pařížský obvod
Úmrtí2. února 1990 (ve věku 86 let)
6. pařížský obvod
Povolánídesignér
ZaměstnavatelSociété nationale des chemins de fer français
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Jeden z deseti panoramatických vozů SNCF X 4200 podle návrhu Paula Arzense
Lokomotiva SNCF BB 15000

Život editovat

Jeho konstrukční kancelář se sídlem v pařížské Rue de Vaugirard získala v roce 1957 zakázku na design velkých sérií lokomotiv BB 9200, BB 16000 a BB 25200. Arzens navrhl také panoramatický vyhlídkový vůz SNCF X 4200.

Design lokomotivy CC 40100 s šikmo dozadu skloněným čelním sklem, která při pohledu z boku prozrazuje inspiraci sprinterem zakleknutým ve startovním bloku, se stal předobrazem celé generace elektrických lokomotiv: CC 6500, CC 21000, BB 15000, BB 7200 a BB 22200. První lokomotivy tohoto designu vyrobila Alstom pro finské státní železnice, design se později rozšířil na francouzské, belgické a nizozemské série. Mimo práce pro SNCF pracoval Paul Arzens i pro pařížské RATP, pro které navrhl design a dekorace některých stanice metra.

Automobily editovat

Velkou senzaci vzbudil v předválečném období – době nástupu aerodynamických automobilů – futuristický kabriolet z roku 1938 nazvaný La Baleine (velryba). Dvoumístný vůz byl téměř sedm metrů dlouhý, postavený na bázi limuzíny Buick Standard z roku 1928 s šestiválcovým motorem o objemu 3487 cm³ a výkonem 66 koní. La Baleine dosahovala rychlosti téměř 160 km/h, zatímco původní Buick s běžnou karoserií jen necelých 110 km/h.

v roce 1942 následoval koncept, tříkolka L'Œuf électrique (elektrické vejce), konstruovaná z hliníku a v té době nového materiálu – plexiskla. Původně byl její pohon elektrický, zadní kolo bylo poháněno z baterií o napětí 12 voltů. Po válce byl tento pohon nahrazen zážehovým jednoválcem o objemu 125 cm³.[1] Automobil byl schopen v městském provozu jezdit rychlostí až 80 km/h.

Paul Arzens s oběma vozy jezdil až do své smrti. Dnes jsou oba prototypy vystaveny v kolekci muzea Cité de l’Automobile – Musée National – Collection Schlumpf v Mulhouse.

Mimo designu se Paul Arzens věnoval klasickému malířství a sochařině. Ve své době byl považován za jednoho ze sta nejlepších klasických malířů na světě.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Arzens na německé Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.3wheelers.com [online]. [cit. 2008-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-07. 
  2. http://www.speedylook.com/Paul_Arzens.html[nedostupný zdroj]

Literatura editovat

  • (anglicky) George Nick Georgano: The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile. Volume 1: A–F. Fitzroy Dearborn Publishers, Chicago 2001, ISBN 1-57958-293-1.

Externí odkazy editovat