Paralititan

rod plazů (vymřelých)

Paralititan („Titán přílivu“) byl obří býložravý titanosauridní sauropodní dinosaur, který žil v období svrchní křídy na území dnešního Egypta zhruba před 100 až 94 miliony let. Byl objeven spolu se zkamenělým mangrovovým porostem, ve kterém zřejmě také částečně žil. V současnosti jej společně s příbuzným argentinským rodem Argyrosaurus řadíme do společné čeledi Argyrosauridae.[1]

Jak číst taxoboxParalititan
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 100 až 94 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Paralititan stromeri - rekonstrukce
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
ČeleďArgyrosauridae
RodParalititan
Binomické jméno
Paralititan stromeri
Smith et al., 2001
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RozměryEditovat

Patří k největším známým dinosaurům vůbec, jeho pažní kost byla dlouhá 169 cm (navíc šlo zřejmě o ještě nedospělého jedince). Celková délka se mohla pohybovat okolo 32 metrů.[2] Odhadovaná hmotnost tohoto obra pak činila asi 50[3] nebo 51 tun.[4] Větší byly s jistotou pouze rody Argentinosaurus a Puertasaurus z Argentiny. Je pravděpodobné, že Paralititan byl kořistí obřích teropodů jako byl Carcharodontosaurus nebo výjimečně i Spinosaurus. Podle jiných odhadů byl však dlouhý jen lehce přes 20 metrů a vážil kolem 20 tun.[5]

V roce 2019 odhadl americký badatel Gregory S. Paul podrobným rozborem a zhodnocením dosud využitých metod stanovování objemu a hmotnosti těla různých sauropodů celkovou tělesnou hmotnost paralititana na 30 až 55 metrických tun.[6]

V populární kultuřeEditovat

Paralititan se vyskytuje v pátém dílu Planet Dinosaur s názvem "New Giants". Zde je zobrazován jako 45 tun vážící zvíře. Mladý jedinec paralititana je napaden krokodýlem sarkosuchem a teropodem karcharodontosaurem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Klein, N.; et al. (2012). Farke, Andrew A (ed.). "Modified Laminar Bone in Ampelosaurus atacis and Other Titanosaurs (Sauropoda): Implications for Life History and Physiology". PLoS ONE. 7 (5): e36907. doi:10.1371/journal.pone.0036907
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  4. Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  5. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 209 (anglicky)
  6. Paul, Gregory S. (2019). Determining the largest known land animal: A critical comparison of differing methods for restoring the volume and mass of extinct animals. Annals of Carnegie Museum, 85(4): 335-358. (gspauldino.com/Titanomass.pdf)

LiteraturaEditovat

  • Smith, J. B.; et al. (2001). "A Giant sauropod dinosaur from an Upper Cretaceous mangrove deposit in Egypt". Science 292 (5522): 1704–1706.

Externí odkazyEditovat