Pantelegraf

Pantelegraf (italsky pantelegrafo; francouzsky: pantélégraphe) byl jeden z prvních strojů určených ke kopírování dokumentů a jejich zasílání přes normální telegrafní linky. Jeho vynálezcem byl Giovanni Caselli, a přístroj byl poprvé komerčně využit roku 1860. Šlo o první přístroj, jenž byl za tímto účelem prakticky využit. Dokázal přenášet rukopisy, podpisy i výkresy o velikosti do 150 × 100 mm.

Popis

Pantelegraf využíval řízeného časového stroje s kyvadlem, které přerušovalo napájení magnetizace svého regulátoru, což zajistilo, že snímací pero odesílatele bylo v taktu s psacím perem příjemce. Jako zdroj časové základny bylo použito kyvadlo o hmotnosti 8 kg zavěšené na rámu o výšce 2 m. Dvě zprávy byly napsány s nevodivým inkoustem na kovové destičky a vloženy do přístroje. Jedna byla skenována, když se kyvadlo pohybovalo doprava, a druhá, když se kyvadlo pohybovalo doleva, takže bylo možné přenášet dvě zprávy během jednoho cyklu.

Přijímací zařízení reprodukovalo přenášený obraz pomocí papíru napuštěného ferrikyanidem draselným ${\ce {K3[Fe(CN)6]}}$ , který ztmavnul při průchodu elektrického proudu ze zapisovacího pera. Provozní rychlost stroje byla relativně pomalá, arch papíru o velikosti 111 × 27 mm s obsahem zhruba 25 ručně psaných slov trvalo přenést 108 sekund.

Stroj byl nejčastěji používán za účelem ověřování podpisů při bankovních operacích.

Historie

Replika pantelegrafu uložena v „Museo nazionale della scienza e della tecnologia Leonardo da Vinci“ v Miláně

Mezitím co Giovanni Caselli vyučoval fyziku na univerzitě ve Florencii, mnoho svého času věnoval výzkumu telegrafického přenosu obrazu. Hlavním problémem byla perfektní synchronizace mezi vysílacím a přijímacím přístrojem, aby systém fungoval správně. Caselli vyvinul technologii na bázi elektřiny a chemických látek, kterou nazval „Synchronizační aparát“ (řídící časový stroj), což umožnilo přijímacímu i vysílacímu přístroji pracovat navzájem.

Okolo roku 1856 si získal pozornost Leopolda II., velkoknížete Toskánska, a následující rok odcestoval do Paříže, kde spolu s technikem Paul-Gustav Fromentem sestrojili prototyp pantelegrafu.

V roce 1858 byla Caselliho vylepšená verze předvedena francouzským fyzikem Alexandrem Edmondem Becquerelem ve Francouzské Akademii Věd v Paříži.

V roce 1860 byla pro Caselliho vybudována telegrafní linka mezi Paříží a městem Amiens, díky které mohl provést experiment přenosu na dálku, která skončila naprostým úspěchem, a během které byl přenesen podpis skladatele Gioacchino Rossiniho na vzdálenost 140 km.

První „pantelegram“ byl poslán z Lyonu do Paříže 10. února 1862. Francouzský justiční úřad objednal instalaci pantelegrafu na železničním spoji mezi těmito městy, a od února 1863 bylo povoleno jeho použití pro veřejnost. Francouzský zákoník v roce 1864 oficiálně uznal úřední platnost pantelegrafního kopirovacího systému. Linka byla v roce 1867 prodloužena do Marseille.

Cena za službu pro veřejnost byla 20 centimů (francouzský cent) za 1 čtvereční centimetr obrazu. Pantelegraf byl provozován až do roku 1870.

Ukázka přeneseného obrazu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pantelegraph na anglické Wikipedii.

Literatura

ANZOVIN, Steven. Famous first facts, international edition: a record of first happenings, discoveries, and inventions in world history. [s.l.]: H. W. Wilson Dostupné online. ISBN 0-8242-0958-3.
HUURDEMAN, Anton A., 2003. The worldwide history of telecommunications. [s.l.]: Wiley-IEEE. ISBN 0-471-20505-2.
SARKAR, Tapan K. History of wireless. [s.l.]: Wiley, 2006. ISBN 0-471-71814-9.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pantelegraph na Wikimedia Commons
Giovanni Caselli, by Eugenii Katz. Internet Archive version.
Facsimile & SSTV History — this site has lots of images
History of The Pantelegraph — Information and More Pictures on the Pantelegraph
Giovanni Caselli and the Pantelegraph — Biographical and Historical Account of the Pantelegraph