Přilby z Veksø

Přilby z Veksø jsou dvě obřadní přilby s rohy datované do doby železné. Objeveny byly poblíž Veksø na Sjællandu v Dánsku.

Dvě obřadní přilby z Veksø, Národní muzeum Dánska

Nález

V roce 1942 byly přilby nalezeny během výkopu v místě těžby rašeliny v Brøns Mose nedaleko Veksø v hloubce asi 70 cm. Nález byl považován za odpad a odložen. Při pozdější kontrole bylo zjištěno, že jde o zdobený bronzový předmět s připojenou dřevěnou deskou s drážkou vypadající jako stojan na helmu. Během následného archeologického průzkumu provedeného v témže roce v místě nálezu byly objeveny další části přilby. Analýzou provedenou ve 40. letech 20. století bylo zjištěno, že přilba mohla být původně zdobena peřím. První zpráva o přilbách byla publikována v roce 1946.

V době bronzové bylo v Brøns Mose pravděpodobně jezero a přilby mohly být votivním darem. Podle radiokarbonové metody jsou dřevěné části starší než přilby. V místě nálezu byly nad přilbami nalezeny i fragmenty hrnců, ale souvislost nebyla prokázána.

Popis

Zadní strana přilby z Veksø

Obě přilby jsou téměř identické konstrukce. Primárním materiálem pro jejich výrobu byl bronz s vysokým obsahem cínu a s malou příměsí olova, arsenu, antimonu a niklu a se stopami stříbra. Stylově se podobají dobovým textilním pokrývkám hlavy a také kovovým přilbám kultury popelnicových polí. Polokoule byly vyrobeny ze dvou vykovaných částí spojených nýty, a to ve švu probíhajícím zepředu dozadu přes vrchol přilby. Oba konce hřebene byly zakončeny dolů směřujícím „hákem“, který měl pravděpodobně symbolizovat zobák dravce.

Rohy přileb mají tvar písmene „S“ a připomínají rohy býka. V kování mezi rohy a hřebenem bylo umístěno ptačí peří a je možné, že hřeben byl původně ozdoben kožešinou. Přilba má antropomorfní vzhled spojený s určitými zoomorfními prvky.

Přední strana přilby z Veksø

Celkově design přileb vychází z helem kultury popelnicových polí, ale přebírá některé prvky ze severské kultury. Některé prvky, jako například býčí rohy odkazují na Sardinii či se rohaté přilby ve stejné době vyskytovaly u mořských národů.

Vandkilde uvádí, že přilby byly vyrobeny ve Skandinávii s využitím evropských technik opracování bronzu. Další je považují za export z Itálie. Tvar rohů připomíná rohy italského dlouhorohého skotu, který byl podtypem druhu Bos primigenius.

Význam přileb a jejich použití

Vysvětlení významu „dvojčecích“ přileb lze hledat v interpretacích víry doby bronzové, kdy bývá slunce symbolizováno „božskými dvojčaty“. Jiné interpretace přikládají význam tomu, že přilby symbolizují válku či mají nějaký vztah k indoevropskému náboženskému mýtu o božských blížencích. Alternativně byly přilby interpretovány jako dědictví či že jejich nošení dávala dotyčnému určitý společenský status. Bylo zvažováno i jejich rituální použití a to, že buď nositeli dodávali sílu či jej spojovali ze zvířecím nebo božským světem. Poloha nálezu v rašeliništi, které bývalo vodní plochou, je řadí mezi votivní dary.

Podobné archeologické nálezy

Na jiných místech byly nalezeny figurky dvojčat s rohy pocházející z podobného období a oblasti. Jednalo se o bronzové figurky s rohatými přilbami nalezené v Grevensvænge. Podobné vyobrazení bylo nalezeno i na jhu nalezeném ve Fogdarpu. Stejně tak podobné scény byly nalezeny na břitvě z Vestrupu či na skalních rytinách.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veksø helmets na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přilby z Veksø na Wikimedia Commons

Portály: Dánsko | Historie