Páv konžský

druh ptáka rodu Afropavo

Páv konžský (Afropavo congensis) je hrabavý pták žijící v pralesích Konžské pánve. Patří do monotypického rodu Afropavo, který se od svých nejbližších příbuzných oddělil již na konci miocénu.

Jak číst taxoboxPáv konžský
alternativní popis obrázku chybí
Pár páva konžského
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďbažantovití (Phasianidae)
RodAfropavo
Chapin, 1936
Binomické jméno
Afropavo congensis
Chapin, 1936
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dosahuje délky 60 až 70 cm a váhy 1 až 1,5 kg. Samec má bronzově, zeleně a tmavomodře zbarvené peří s kovovým leskem, samice je šedozelená. Obě pohlaví mají holý načervenalý krk a hlavu a péřovou chocholku na temeni. Pohlavní dimorfismus je méně výrazný než u asijských pávů, samec postrádá roztažitelnou vlečku z ocasních per. Žijí monogamně, budují hnízda na stromech, do nichž samice klade dvě až čtyři vejce, mláďata se líhnou po čtyřech týdnech. Páv konžský se živí hmyzem, ovocem a semeny.

Americký zoolog James Chapin si při své výpravě do Konga roku 1913 všiml čelenky domorodého náčelníka, v níž byla pera dosud neznámého druhu ptáka. Určit je se mu podařilo teprve roku 1936, když v depozitáři Královského muzea střední Afriky v belgickém Tervurenu náhodou objevil vycpaný exemplář páva konžského, který se do sbírek muzea dostal už roku 1896. Tehdejší vědci však nevěřili, že by v Africe mohli žít pávi, proto uloveného jedince označili za křížence dovezeného asijského páva s místní drůbeží a nedoporučili ho vystavovat. Páv konžský je dosud vzácný druh, žijící v neprostupných deštných pralesích především v národním parku Salonga, jinde je ohrožen vypalováním lesů a lovem pro maso. Populace patrně nepřesahuje deset tisíc jedinců. Jeho odchovem v zajetí se zabývá Antverpská zoo.

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat