Otevřít hlavní menu

Osvaldo Golijov

argentinský hudební skladatel

Osvaldo Golijov (* 5. prosince 1960) je argentinsko-izraelský představitel současné klasické hudby.

Osvaldo Golijov
Narození 5. prosince 1960 (58 let)
La Plata
Alma mater Pensylvánská univerzita
Povolání hudební skladatel, hudební pedagog a hudebník
Ocenění Stoeger Prize (1996)
Vilcek Prize (2008)
Grammy Award
MacArthurova cena
Webová stránka www.osvaldogolijov.com
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Osvaldo Golijov se narodil v židovské rodině. Vyrůstal v La Platě v Argentině. Jeho rodina se do Argentiny přistěhovala ve 20. letech 20. století. Golijova matka, učitelka klavíru, byla rumunského původu. Otec pocházel z Ukrajiny a byl lékař.

Již v mladí se projevil jeho zájem o hudbu, obzvláště o komorní klasickou hudbu, židovskou liturgii a klezmer. Studoval hru na klavír v laplatské konzervatoři a kompozici s Gerardem Gandinim.

Roku 1983 se přestěhoval do Izraele, kde společně s Markem Kopytmanem studoval v jeruzalémské Rubinově Akademii. Zde si důkladně všímal křížení různých hudebních tradic. Roku 1985 se oženil se Silvií Golijovou a rok nato se přestěhoval do Spojených států. Tam získal doktorát na Pennsylvánské univerzitě. Zde studoval společně s americkým skladatelem Georgem Crumbem.

Na začátku 90. let započal svou spolupráci s dvěma hudebními tělesy: Kronos kvartetem a St. Lawrence String quartetem.

Roku 2002 EMI vydala Yiddishbbuk na oslavu Golijovi desetileté spolupráce se St. Lawrence String Quartet pod vedením klarinetisty Todda Palmera. Hudební nosič byl nominován na cenu Grammy v kategorii komorní hudba.

Ve spolupráci s Kronos kvartetem byly vydány tři nahrávky: The Dreams a Prayes of Isaac the Blind se slavným klezmerovým klarinetistou Davidem Krakauerem, Caravan a Nuevo. Kronos kvartet šířil Golijovu hudbu také prostřednictvím spolupráce s různými slavnými interprety jako s rumunskou cikánskou kapelou Taraf de Haidouks, mexickým rokovým uskupením Café Tacuba, Zakir Hussain a legendárním argentinským skladatelem, kytaristou a producentem Gustavem Santaolallou, se kterým Golijov průběžně spolupracoval na mnoha rozmanitých projektech.

Za posledních sedm let Golijov, inspirován sopránem Dawn Upshaw, zkomponoval několik prací, zahrnující Three Songs for Soprano and Orchestra, operu Ainamadar, cyklus Ayre a mnoho dalších populárních písní.

Premiéra La Pasión según San Marcos roku 2000 vyvolala bouři. Byla hrána na Festivalu evropské hudby u příležitosti 250. výročí úmrtí Johanna Sebastiana Bacha. Speciálně pro tuto skladbu Golijov angažoval perkusionistu Mikaela Ringguista pod taktovkou Marie Guinand. Hudební nosič této nahrávky pod značkou Hänssler Classic obdržel cenu Grammy a nominaci na Latin Grammy roku 2002.

Pro premiéru Ayre založil Golijov další hvězdné uskupení: The Andalucian Dogs. Se zpěvačkou Dawn Upshaw měla opera premiéru v Zankel Hall a nahrávka této skladby, vydaná Deutsche Grammophon, byla roku 2005 nominována na Grammy.

O rok později vydala stejná společnost Ainamadar, opět s Dawn Upshaw[role Margarity Xirgu]. Kelly O'Connor[jako Federico Garsia Lorca] a Jessica Rivera[jako Nuria] zpívaly další hlavní role a Atlantský symfonický sbor a orchestr řídil Robert Spano, který s Golijovem úzce spolupracoval již celé desetiletí. Nahrávka obdržela dvě ocenění Grammy: za nejlepší operní nahrávku a nejlepší soudobou skladbu.

Golijov obdržel velké množství zakázek od vedoucích hudebních uskupení a společností v USA i Evropě. Úzce spolupracuje s dirigentem Miguelem Harth-Bedoyou aAlanem Gilbertem, zpěvačkami Lucianou Souzou, Alexandrou Montano a Biellou da Costa, čelisty Yo-Yo Ma, Mayou Beiser, Alisou Weilerstein a Mattem Haimovitzem, Kayhanem Kalhorem, bubeníkem Jameyem Haddadem a mnoha dalšími. Spolupracuje s hudebními tělesy jako Atlantský, Bostonský, Chicagský symfonický orchestr. Jeho hudba je hrána na mnoha festivalech.V lednu 2006 Lincolnovo Centrum představilo vyprodaný festival s názvem THE PASSION OF OSVALDO GOLIJOV, kde jeho práci předvedlo mnoho umělců, hrála se jeho komorní hudba, tango a klezmer. Londýnský Barbican Centre Golijově hudbě věnoval dva večery na počátku roku 2006 a Atlantský symfonický orchestr hraje jeho hudbu po celou sezónu.

Nyní pracuje na koncertě pro violoncello a orchestr názvem Azul, pro Yo-Yo Ma a Bostonský symf. orchestr. Dále skládá hudbu k filmu Francise Ford Coppoly Mládí bez mládí [Youth Without Youth]. Dále pracuje na zakázce pro Chicagský s. orchestr Rose of the Winds s dirigentem M. Harth-Beyovou.

DíloEditovat

Sólový zpěv a orchestrEditovat

  • La Pasión San Marcos (2000), 87 minut; americká premiéra roku 2001 v bostonské Symphony Hall se zpěvačkou Lucianou Souzou
  • Oceana (1996), 27 minut; zpěv Luciana Souza, text Pablo Neruda

OperaEditovat

  • Ainamadar (2003), 80 minut; světová premiéra na Tanglewoodském festivalu soudobé hudby 10. srpna 2003 pod taktovkou Miguela Harth-Bedoyi. Zpěv: Dawn Upshaw (soprán), Kelly O'Connor (alt), Amanda Forsythe (soprán), Charles Blandy (tenor), sbor

Filmové soundtrackyEditovat

  • Darkness (2002); skladba pro smyčcový kvartet
  • The Man Who Cried /2000)
  • The TBA' – hudba pro film Francise F. Coppoly

Sólové nástrojeEditovat

  • Levante (2004), 4:40 minut – sólo pro klavír; světová premiéra v Jordan Hall v Bostonu s pianistkou Veronicou Jochum
  • Omaramor (1991), 8 minut – sólo pro violoncello; světová premiéra v Painted Bride Centru ve Philadelphii 11. listopadu 1991 s čelistou Michalem Schmidtem

Komorní hudba bez zpěvuEditovat

  • Ballad of the Drowned Solitude (1989), 12 minut; světová premiéra v Barbican Centre v Londýně s London Sinfoniette, dirigent Oliver Knussen
  • Din (1998), 7 minut; premiéra na Festivalu komorní hudby ve Spoletu v USA se St. Lawrence Quartet, pianistou Stevenem Prutsmanem, O. Golijovem a Toddem Palmerem na zvonky
  • Doina (1999), 4:30 minut; světová premiéra s Kronos Quartetem
  • The Dreams and Prayers of Isaac the Blind (1994), 33 minut; světová premiéra na Šlesvicko-Holštejnském hudebním festivalu konaném 10. – 11. srpna 1994 s klarinetistkou Giorou Feidmanem a Clevelandským kvartetem
  • Fish Tail (1998), 10 minut; premiéra v Santa Fe v létě 1998 s Davidem Leisterem na kytaru a Eugenií Zukerman na flétnu
  • K'in Sventa Ch'ul Me'tik Kwadalupe (2002), 6 minut; světová premiéra v Hancher Auditoriu v Iowě 2. března 2002 s Kronos Quatetem
  • K'vakarat (1994), 8 minut; premiéra ve Wexner Center fo the Arts v Columbii v USA 27. ledna 1994
  • Last Round (1996)', 14 minut; premiéra v Adrian Boult Hall v Birminghamu 25. října 1996 s Birminghamskou skupinou soudobé hudby pod taktovkou Stefana Asburyho
  • Lullaby and Doina (2001), 7:30 minut; premiéra v Jordan Hall Center v Bostonu, duben 2001, s bostonskými komorními symfoniky
  • Mariel (1999), 8 minut; skladba pro violoncello a xylofon, při premiéře v Newyorské Merkin Hall s Mayou Beiser a Stevem Schickem
  • November (1994), 25 minut; skladba pro dva klavíry s taneční produkcí, při premiéře na Munich Biennale r. 1994 s pianistkou Verenou Weiss
  • Rocketekya (1998), 8 minut; premiéra v Merkin Hall 18. listopadu 1998, skladba pro klezmerový klarinet (David Krakauer), housle a violu
  • Tekyah (2004), 5 minut; světová premiéra v Tv vysílání pro EU 27. ledna 2005, skladba pro klarinet (Krakauer), 3 trumpety, 2 pozouny
  • Tenebrae (2002), 12 minut; dvě verze skladby 1. Courtenay Bud (soprán), Todd Palmer (klarinet) a St. Lawrence S. Quartet a 2.verze s Kronos Quartet.Premiéra v Dock Theateru 1. června 2002 (1. verze)
  • Third World (1993), 10 minut; skladba pro dva klavíry
  • Yiddish Ruakh (1990), 12 minut; premiéra v Tanglewood Music Center 1990 s místními hudebníky pod vedením dirigenta Stefana Asburyho.
  • Yiddishbbuk (1992), 14 minut; premiéra na Tanglewoodském hudebním festivalu 27. července 1992 se St. Lawrence St. Quartetem.

Komorní hudba se zpěvemEditovat

  • Ayre (2004), 40 minut; světová premiéra v Zankel Hall v New Yorku 31. března 2004 se zpěvačkou Dawn Upshaw a The Andalucian Dogs
  • Av Horachamin (1994), 12 minut; premiéra s Kronos Quartetem a Mikhailem Alexandrovichem
  • Ballad of the Drowned Solitude (1989), 12 minut; premiéra v londýnském Barbican Centre r. 1994 s London Sinfoniettou a Oliverem Knussenem
  • How slow the wind (2001), 8 minut; světová premiéra s Dawn Upshaw a minnesots. orchestrem pod vedením Alana Gilberta
  • K'vakarat (1994), 8 minut; premiéra ve Wexner Center for the Arts 27. ledna 1994 s Kronos Quartetem
  • Lúa Descolorida (2002)', 6 minut; skladba má dvě verze pro soprán a piáno a pro soprán a smyčcový kvartet. Při premiéře v březnu 2002 v Minneapolis účinkovali Dawn Upshaw a Minnesots. orchestr pod vedením dirigenta Alana Gilberta
  • Luce (2001), 8:30 minut; skladba pro dva klavíry a soprán či dva klavíry a bariton. premiéra byla v Miller Theater v New Yorku
  • Tenebrae (2002), 12 minut; verze pro soprán, klarinet a smyčcový kvartet nebo jen pro smyčcový kvartet.Světová premiéra se zpěvačkou C. Bud, Toddem Palmerem a St. Lawrence String Quartetem
  • There is Wind and There are Ashes in the Wind (1991), 11 minut; skladba pro klarinet a klavír

Skladby pro orchestrEditovat

  • Cronicas (1990), 16 minut; premiéra na Dnech světové hudby v Norsku roku 1990. Skladba pro 22 smyčcových nástrojů
  • Death of the Angels (1996), 6:40 minut, Last Round (1996), 14 minut; premiéra v Adrian Boult Hall 25. října 1996. Skladby pro smyčcový orchestr
  • Night the Flying Horses (2002), 8 minut; premiéra v Minnesotě s Dawn Upshaw, minnesots. orchestrem a dirigentem Alanem Gilbertem

Skladby pro sólo a orchestrEditovat

  • Amor Americano (1991), 25 minut; premiéra v listopadu v Painted Bride Arts Center ve Philadelphii s dvěma smyčcovými soubory pod taktovkou Miquela Harth-Bedoyi
  • The Dream and Prayers (1994), 33 minut; světová premiéra na Šlesvicko-Holštejnském hudebním festivalu r. 1994 se zpěvačkou Giorou Feidman a clevelandským kvartetem
  • How Slow the Wind (2002), 8 minut, Lúa Descolorida (2002), 6 minut, Night of the Flying Horses (2002), 8 minut, Three songs for Soprano and Orchestra (2002), 23 minut; premiéra skladeb proběhla v březnu 2002 v Minneapolis s Dawn Upshaw, minnesots. orchestrem pod vedením Alana Gilberta
  • Three Arias From St. Mark Passion (2000), 16 minut; světová premiéra Green Umbrella Concert Series v Los Angeles roku 2001 se zpěvačkami L. Souzou, J. Riverou a losangeleským filharmonickým orchestrem
  • Rumba Mariana (2003-Ainamadar), 8 minut; skladba má dvě verze pro soprán a piáno. Premiéra proběhla s Dawn Upshaw a Atlantským symfonickým orchestrem pod vedením Roberta Spana

SborEditovat

  • Cantata de los Inocentes (1990), 30 minut; premiéra ve Philadelphii s Mendelssohnovým sborem a dirigentem Alanem Harlerem
  • Coral del Arrecife (1996-Oceana), 8 minut; premiéra 27. června 1996 na Oregonském Bachovském festivalu, sbor řídila Maria Guinand
  • Demos Gracias (2000), 5 minut; skladba pro sbor a dva bubeníky
  • Mounes (1989), 16 minut; při premiéře roku 1989 řídila univerzitní absolventský sbor Silvia Golijovová.

DiskografieEditovat

  1. Ainamadar (000642902), Deutsche Grammophon
  2. Oceana (000906902), Geutsche Grammophon
  3. Ayre (000478209), Deutsche Grammophon
  4. LA Passión según San Marcos (98404), Hanssler Classic
  5. Yiddishbbuk (573562), EMI
  6. The Dreams and Prayers of Isaac the Blind (79444), Nonesuch
  7. Nuevo-Kronos Quartet (79649), Nonesuch
  8. Holocaust – A Music Memorial Film from Auschwitz, BBC
  9. Caravan-Kronos Quartet (79490), Nonesuch
  10. The Man Who Cried (soundtrack, SK61870), Sony Classical
  11. Voices of Light-Dawn Upshaw (79812), Nonesuch
  12. Night Prayers-Kronos Quartet (79346), Nonesuch
  13. World to Come-Maya Beiser (B0000CABC4), Koch Int'l Classics
  14. Goulash-Matt Haimovitz, Oxingale
  15. Anthem-Matt Haimovitz (1238), Oxingale
  16. Klezmer Concertos and Encores (B000C508L), Naxos

DodatkyEditovat

  • Alan Gilbert – narodil se roku 1967 v New Yorku. Jeho otec je vysloužilý violoncellista newyorské filharmonie, matka, Japonka, je stále aktivní členkou téhož souboru. Gilbert studoval housle a violu na různých školách jako Harvard, Curtis Istitut of Music a Juilliard School of Music. Stal se asistentem dirigenta opery v Santa Fe. Roku 2000 se stal vedoucím dirigentem Stockholmského královského filharmonického orchestru. Zde se seznámil se svou ženou, členkou souboru, čelistkou Kajsou William-Olsson, se kterou má dvě děti. Roku 2001 debutoval na postu dirigenta opery v Santa Fe operou Faistaff od Guiseppeho Verdi, o dva roky později se stal hlavním dirigentem opery v Santa Fe. Je hostujícím dirigentem mnoha amerických orchestrů-New York Philharmony, Chicago Symphony Orchestra, Saint Luis Symphony Orchestra, Atlanta a Boston Symphony Orchestra, San Francisco Symphony O., Los Angeles Philharmonic Orch. a Cleveland Orchestra.
  • Maria Guinand – narozena roku 1953 v Caracasu ve Venezuele, proslulá sbormistryně. V letech 1979 a 1982 obdržela bakalářský a magisterský titul v hudbě na bristolské univerzitě. V současnosti je děkankou na Jose Angel Lamas Music School a profesorkou hudby na Simon Bolívarské univerzitě. Řídila sbory na Festivalensemble Choir for the European Music festival v letech 2001–2004. Je členkou Správního výboru mezinárodní hudební rady UNESCO a viceprezidentkou pro Latinskou Ameriku v Mezinárodní federaci sborové hudby. Byla ředitelkou Americas Cantat III konaných v Caracasu roku 2000. Řídila sbor při premiéře La Passion Según San Marcos Osvalda Golijova roku 2000.

Klezmer-pojem užívaný pro určité odvětví židovského folkloru, mající kořeny ve východní Evropě a chasidismu. Původní klezmeři/klezmerium/ byli nájemní židovští hudebníci, hrající na židovských svatbách a při jiných slavnostních příležitostech. Hudební projev byl zpravidla improvizovaný, kapelu tvořily smyčce, cimbál a buben, později se připojila harmonika. Tato židovská hudební tradice téměř zanikla díky holocaustu druhé světové války, američtí emigranti tradiční žid. hudbu opouštěli, a tak dochází ke splynutí s hudbou populární a jazzovou/ Gerswin/. Obrození klezmeru nastává v 80. letech 20. století díky tvůrcům jako Michael Alpert či kapele Klezmatics aj.

  • Jessica Rivera – sopranistka, která zazářila svým debutem na světové premiéře Ainamadaru v létě 2005 v roli Nurie.
  • Luciana Souza – narozena v Sao Paulu v Brazílii. Jazzová zpěvačka a skladatelka.
  • Robert Spano – narozen 7. května 1961 v Conneaut v Ohiu, USA. Dirigent, pianista, skladatel a pedagog. Spolupracuje převážně s Atlantským orchestrem, Brooklynskou filharmonií a Bostonským filharmonickým orchestrem.
  • St. Lawrenec string quartet – smyčcový kvartet, který vznikl na počátku 90. let ve složení Geoff Nuttal-viola, Scott St. John-viola, Lesley Robertson-viola a Christopher Costanza-violoncello.

Externí odkazyEditovat