Oscar E. Monnig
Oscar E. Monnig (4. září 1902 – 4. května 1999) byl americký amatérský astronom, známý především pro své příspěvky ke studiu meteoritů.[1] Založil rozsáhlou meteoritickou sbírku, kterou později daroval Texaské křesťanské univerzitě.[2]
Oscar E. Monnig | |
---|---|
Narození | 4. září 1902 Fort Worth |
Úmrtí | 4. května 1999 (ve věku 96 let) Fort Worth |
Alma mater | Právní fakulta Texaské university |
Povolání | astronom |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatOscar Monnig se narodil 4. září 1902 v texaském městě Fort Worth ve Spojených státech. Roku 1925 ukončil studium práv na Texaské univerzitě v Austinu, kde získal titul LLB (Bachelor of Laws). Pracoval v rodinném podniku se střižním zbožím a od roku 1974 až do jeho prodeje v roce 1981 stál v jeho čele jako prezident.[3]
Roku 1941 se oženil s Juanitou Mickleovou, která zemřela v roce 1996. Neměli žádné děti. Monnig zemřel ve svém rodném městě 4. května 1999.[3]
Astronomie
editovatMonnigův zájem o astronomii se začal rozvíjet ve 20. letech 20. století. Založil astronomický klub Texas Observers a v letech 1931 až 1947 vydával měsíčník Texas Observers Bulletin, který se specializoval na hlavní objekty zájmu amatérských astronomů jako proměnné hvězdy, meteory, komety a planety.[1]
Koncem 20. let se Monnig začal zabývat meteority a možnostmi, jak s jejich pomocí získat informace o původu sluneční soustavy. Roku 1933 se stal jedním ze zakládajících členů Společnosti pro výzkum meteoritů (později přejmenované na Meteoritickou společnost).[1]
Meteoritická sbírka
editovatZačátkem 30. let začal Monnig meteority též sbírat, ovšem své sběratelské úsilí zvýšil zejména poté, co v srpnu roku 1932 neuspěl se svou žádostí o přístup k meteoritickým sbírkám ve Field Museum of Natural History v Chicagu a v American Museum of Natural History v New Yorku.[1] Ve snaze získat další exponáty vyslýchal lidi, kteří spatřili bolid nebo výbuch meteoroidu, a následně pořádal a financoval pátrací expedice. Platil 1 dolar za každou libru váhy, což byla cena, které žádné muzeum v době Velké hospodářské krize nemohlo konkurovat.[1] Sbírka se postupně stala jednou z největších soukromých sbírek meteoritů na světě. Obsahovala okolo 3000 exemplářů pocházejících asi ze 400 různých meteoritů.[3] Pravděpodobně nejvzácnějšími z nich byly dva uhlíkaté chondrity, z nichž jeden byl nalezen roku 1936 u města Crescent v Oklahomě a druhý roku 1961 u města Bells v Texasu.[1]
Později se Monnig rozhodl darovat svou sbírku Texaské křesťanské univerzitě ve Fort Worth, a tento svůj záměr nakonec realizoval sérií transferů v letech 1976 až 1986. V současné době sbírka obsahuje více než 1450 různých meteoritů. Roku 2003, čtyři roky po Monnigově smrti, byla otevřena Oscar E. Monnig Meteorite Gallery, v níž bylo pro veřejnost zpřístupněno asi 10 procent meteoritů této sbírky.[2]
Uznání
editovatRoku 1984 se Monnig stal prvním laureátem, kterému Jihozápadní region americké Astronomické ligy udělil ocenění Texas Lone Stargazer's Award, a to za jeho služby amatérským astronomům.[1] Roku 1990 obdržel od Pacifické astronomické společnosti ocenění Amateur Achievement Award za příspěvky ke studiu meteoritů.[4] Na jeho počest byla též pojmenována planetka hlavního pásu, objevená roku 1981 americkým astronomem Scheltem Busem,[5] která nyní nese název (2780) Monnig.[1]
Reference
editovat- ↑ a b c d e f g h WILLIAMS, Thomas R. Obituary: Oscar E. Monnig, 1902–1999. Bulletin of the American Astronomical Society. Roč. 32, čís. 4, s. 1682–1683. Dostupné online. ISSN 0002-7537. (anglicky)
- ↑ a b Welcome to the Oscar E. Monnig Meteorite Gallery [online]. Texas Christian University [cit. 2009-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c EHLMANN, Arthur J.; MCCOY, Timothy J. A biography of Oscar Monnig [online]. Texas Christian University [cit. 2009-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Past Amateur Achievement Winners [online]. Pacifická astronomická společnost [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JPL Small-Body Database Browser – 2780 Monnig (1981 DO2) [online]. Jet Propulsion Laboratory [cit. 2009-12-26]. Dostupné online. (anglicky)