Libra (jednotka hmotnosti)

jednotka hmotnosti
(přesměrováno z Libra (hmotnost))

Libra (je stará jednotka hmotnosti odvozená z latinského pondo na libra pondo „[římská] libra váhy“, a pondus = „váha“, „zatížení“, „hmotnost“). Libra nebo funt (zkr. lb [v USA také #], latinsky. libra nebo pondus, anglicky pound, německy Pfund, francouzsky livre, italsky lira, španělsky a portugalsky libra, rusky Фунт, nizozemsky pond(e). Měla různé hodnoty podle času a místa používání. V Německu se používá pod názvem Pfund (zkratka Pfd., Pf. nebo lb). Je to půl kilogramu neboli setina centu (setina váhy 50 kg).[1] Historické míry se od toho odchylují, například anglický pfund – libra, se běžně používá ve stávající angloamerické měrné soustavě jako pound a má přibližně 454 gramů, nebo lékárnická hmotnostní míra, trojská libra, má přibližně 373 gramů, česká libra měla 513 g.

Označení pro libru

Dnešní jednotkyEditovat

Pfund v německém jazykovém prostoruEditovat

V Německu je jednotka pfund chápána jako 500 gramů a to podle definice bývalého celního spolku z roku 1858. Byla přizpůsobena metrické soustavě a stále se v hovorovém jazyku používá, hlavně u potravin (halbes Pfund, Viertelpfund), ve Švýcarsku méně. V Německu se používá také pro tělesnou hmotnost. Tento pfund však není ani jednotkou SI-soustavy, ani není při obchodním a úředním jednání, podle německého „zákona o jednotkách a čase“ (Einheiten- und Zeitgesetz) přípustný.

V Rakousku se výraz pfund používá jen zřídka. Místo toho jsou běžné kilogramy a dekagramy (10 gramů) - v hovorové řeči běžně známé jako kilo a deka.

Angloamerický poundEditovat

Anglický pfund s označením pound je základní jednotkou angloamerické měrné soustavy. Tato měrná jednotka se používá:

  • jako váhová jednotka v obchodě avoirdupois (av.): 1 pound = 1 libra (lb.) je průměrně 16 uncí (oz.) = 453,592 37 g[2] (přesně) ≈ 0,454 kg (zaokrouhleno)⇒ 1 kilogram ≈ 2,204 622 6 lb.av. (přepočteno, zaokrouhleno)

Od toho je třeba odlišovat troy pound, měrnou jednotku pro jemné farmaceutické vážení,

  • jako jednotka pro jemné lékárnické vážení (Troy and Apothecaries’ Weight): 1 pound = 1 lb.t. = 1 lb.ap. = 12 uncí (oz.ap) = 144⁄175 lb. av. ≈ 0,373 kg (zaokrouhleno)⇒ 1 kilogram ≈ 2,681 lb.ap. (převedeno, zaokrouhleno)

Zkratka lb (z latiny libra ‚Waage‘, ‚Pfund‘), synonymum lbm nebo lbm, se ve Spojených státech amerických často vyskytuje v množném čísle jako lbs (1 lb, 2 lbs  atd.).

U trubek je podle US–amerického standardu pevnost v tlaku udávána v psi nebo lbs, přičemž lbs per square inch znamená libry na čtvereční palec, přesněji síla libry na čtvereční palec ( Pound-force per square inch). Tímto způsobem je také udáván i tlak v pneumatikách.

Historické jednotkyEditovat

Pfund karolínské říše sahá až do starověké římské libry (na které jsou založeny zkratky Lb., lb., lb, ℔. nebo ). Římská váhová jednotka, libra, která se odvažovala rovnovážně, odpovídala protiváze 12 uncí (unciae). měla hmotnost přibližně 327 g (hodnoty v literatuře kolísají mezi 322,6 g až 328,9 g). Starověká římská mina, odpovídala 16 uncím, takže byla o třetinu těžší (asi 436 g). Za Karla Velikého byla základní jednotka pro měření hmotnosti nově určena. Karlův pfund (pondus Caroli) měl asi 406,5 gramů.

Obchodní váhové jednotkyEditovat

Ve středověku a v raném novověku byl pfund běžným měřítkem hmotnosti v celé Evropě, ale jeho váha se často lišila od města k městu. Zatímco pfund v Norimberku měl dobrých 510 gramů, ve Würzburgu to bylo 480 gramů a v Berlíně jen asi 467 gramů.

„Na krámě“ měl 1 pfund = 16 uncí = 32 lotů = 128 kvintlíků = 512 váhových feniků (Pfenniggewicht) = 1024 váhových haléřů (Hellergewicht).

Na národních a mezinárodních trzích stříbra, zlata, platiny a dalších drahých kovů, případně drahokamů, se používá trojská unce (přibližně 31,1 gramu)

Lékárenské váhové jednotkyEditovat

Pro určování hmotnosti v medicíně a farmacii měl norimberský lékárnický pfund  přibližně 358 g, v dělení 1 lb = 12 uncí = 24 lotů = 96 drachmen (nebo kvintlíků) = 288 skrupulů = 576 obolů = 5760 grainů.

V rakouských korunních zemích se k tomuto účelu používal vídeňský lékařský pfund (Wiener Medizinal-Pfund). Měl kolem 420 g, dělil se na 12 uncí. Jedna unce měla 2 loty a 1 lot měl 4 kvintlíky (nebo drachmy). Tři skrupuly odpovídaly jednomu kvintlíku. Nejmenší jednotkou byl grain, přičemž jeden grain měl přibližně stejnou hmotnost jako zrnko pepře, což odpovídá ekvivalentu 0,073 gramů. 20 grainů odpovídalo jednomu skrupulu. Běžný vídeňský obchodní pfund měl přibližně 560 gramů. Zhruba od poloviny 19. století se ve farmaceutickém průmyslu používají desítkové metrické jednotky (pro britského nebo amerického lékárníka je to však stále libra, pfund - troy pound).

Pfund jako kusová míraEditovat

Pfund se také užíval jako kusová míra. V některých městech označoval množství 8 nebo také 240.

V Norimberku 1 pfund = 240 kusů.

V Řezně (Regensburg) 1 pfund soli = 8 šilinků = 240 plátků (Scheiben) [3]

V Řezně se kusová míra používala také pro měření množství soli.[pozn 1]

Pfund jako míra plochyEditovat

Pfund jako míra plochy byl v Rakousku běžný kolem Vídně. Prokazují to zápisy v katastrech nemovitostí.

1 pfund vinice = 80 vídeňských čtverečních sáhů (3 597 m²) = asi 287 metrů čtverečních

10 pfundů = 800 vídeňských čtverečných sáhů = ½ jitra (niederösterreichisches Joch)

Přepočet historických jednotekEditovat

  • libra britská imperiální – 0,453 592 338 kg; jen nepatrně se liší od současné libry avoirdupois zavedené roku 1959
  • libra česká = 0,513 kg; 120 liber tvoří centnýř, tj. 61,56 kg
  • libra celní = 0,5 kg
  • libra lékárnická = 0,420 045 kg
  • libra lodní (dánská) = 160 kg
  • libra moravská = 0,559 kg
  • libra pražská = 0,514 kg
  • libra slezská = 0,530 kg
  • libra vídeňská = 0,560 060 kg
  • libra ruská = 0,409 kg
  • libra římská = 0,327 450 kg

Pfund v přeneseném slova smysluEditovat

V přeneseném smyslu znamená „pfund" schopnost nebo talent člověka (v narážce na biblické podobenství o svěřených hřivnách (talentech) v Matoušovi 25.14–28). Pojem talent označuje jak určité množství stříbra tak i nadání.

Slovo pfundig, odvozené od „Pfund", bylo módním vyjádřením jazyka mládeže kolem roku 1900. V některých částech Bavorska se tento výraz zachoval ve smyslu skvělý, úžasný, jedinečný. Výraz Pfundskerl (slušný, milý, drahý, schopný člověk) se používá po celém Německu dodnes. V americkém jazyce Amish je „Pfunder“ manažerem a je v angličtině často zaměňován s výrazem „founder“ (zakladatel). I zde však je významem slova biblické využití slova talent.

PoznámkyEditovat

  1. Nádoba vyrobená bednáři ze dřeva byla naplněna solí a sůl byla zhutněna. Výsledný disk vedl k pojmenování – Scheibe

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pfund na německé Wikipedii a Libra (hmotnost) na slovenské Wikipedii.

  1. Wörterbuchnetz. woerterbuchnetz.de [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  2. STANDARDS, United States National Bureau of. Annual Report - National Bureau of Standards. [s.l.]: U.S. Department of Commerce, National Bureau of Standards 178 s. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Johann Friedrich Krüger: Vollständiges Handbuch der Münzen, Maße und Gewichte aller Länder der Erde. Vyd. Gottfried Basse, Quedlinburg a Lipsko 1830, S. 247.

Externí odkazyEditovat