Opodeldok
Opodeldok (Linimentum saponato-camphoratum, Československý lékopis 3, v Českém lékopise 2005 není uveden) je balzám dříve používaný jako derivans, tedy lokálně dráždivá látka, zejména při bolestech kloubů.
Původ názvu editovat
Jméno opodeldoc pochází od Paracelsa, údajně jde o zkratku středověkých latinských názvů použitých aromatických rostlin. Paracelsem publikovaný recept se stal základem pro mnoho variant.
Opodeldok v literatuře editovat
Dnes je opodeldok známý především díky tomu, že si jím mazal revmatické klouby Josef Švejk v románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.[1]
Přípravek zmiňují i další autoři přelomu 19. a 20. století, Ignát Herrmann (U snědeného krámu)[2] či Mór Jókai (Ubozí boháči).[3]
Objevuje se i ve filmu Adéla ještě nevečeřela (Oldřich Lipský, 1977). Květuška (Naďa Konvalinková) jím má namazat záda pana profesora Bočka (Ladislav Pešek).
Složení editovat
Pro přípravu 1 kg opodeldoku předepisoval Československý lékopis 3 následující složení:
- medicinální (sodné) mýdlo (sapo medicinalis), 50 g
- ethylalkohol 95%, 800 g
- voda, 70 g
- kafr, 20 g
- čpavek
- levandulová silice
- rozmarýnová silice
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Osudy dobrého vojáka Švejka..., s. 5 a 30 [online]. A. Sauer, J. Čermák [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
- ↑ HERRMANN, Ignát. U snědeného krámu, s. 144 [online]. Praha: SNKL, 1955 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
- ↑ JÓKAI, Mór. Ubozí boháči, s. 11 [online]. František Borový, 1923 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
Související články editovat
Literatura editovat
- WENKE, Max; MRÁZ, Miroslav; HYNIE, Sixtus. Farmakologie pro lékaře, II. díl. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1984. 612 s.
Externí odkazy editovat
Slovníkové heslo opodeldok ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Opodeldok v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
