Oldřich Šustera

český entomolog, především hymenopterolog; v letech 1950–55 předseda a účetní ředitel České společnosti entomologické (1879-1971)

Oldřich Šustera (31. července 1879 Žerotín, dnešní okres Louny[1]28. listopadu 1971 Praha) byl český přírodovědec, entomolog a především hymenopterolog, v letech 1950–55 předseda a účetní ředitel České společnosti entomologické. Jeho bratrem byl atlet a olympionik Miroslav Šustera.

Oldřich Šustera
Narození31. července 1879
Žerotín, Lounské hejtmanství, Žatecký kraj, ČechyČechy Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. listopadu 1971 (ve věku 92 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníentomolog
PříbuzníMiroslav Šustera (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Dolejší hospoda v Panenském Týnci, kde se Oldřich Šustera narodil

Narodil se 31. července 1879 v Žerotíně v tehdejším Lounském hejtmanství Žateckého kraje, přesněji na tzv. Dolejší hospodě (dům č. p. 36), která je sice de facto součástí Panenského týnce, ale leží na kraji žerotínského katastru.[1] Jeho otec Antonín Šustera byl zdejším rolníkem, matka Eugenie za svobodna Bečvářová byla dcerou revírníka Jana Bečváře z Panenského Týnce. Dědeček Josef Šustera provozoval po boku manželky Any právě Dolejší hospodu jako hostinský.[1][2] Zatímco Oldřich se věnoval entomologii, jeho o rok starší bratr Miroslav Šustera se uplatnil jako atlet a olympionik.[3]

Kariéra

editovat

Oldřich Šustera byl specialista na blanokřídlé (Hymenopterologie),[4] mezinárodně uznávaný odborník na hrabalky.[5] V dobách svých kariérních začátků na počátku 20. století bylo málo jak badatelů v oblasti hymenopterologie, tak i literatury na toto téma, která byla značně roztříštěná, což ztěžovalo jeho práci.[6] Čeledi hrabalek se přesto věnoval velmi intenzívně. Popsal mnoho dosud nepopsaných druhů, rodů i podrodů hrabalek a mnoho z nich jsou dosud v platnosti. Příkladem může být v Česku a na Slovensku žijící Evagetes pontomoravicus.[7]

V letech 1950–55 byl předsedou a účetním ředitelem České společnosti entomologické.[4] Pečoval o sbírky blanokřídlého hmyzu v Národním muzeu v Praze.[8] Byl spoluautorem knihy Klíč zvířeny ČSR.[9]

Reference

editovat
  1. a b c Matrika inv. č. 6044, sig. L112/10, sn. 50 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  2. Matrika inv. č. 6044, sig. L112/10, sn. 45 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  3. Miroslav Šustera [online]. olympijskytym.cz [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  4. a b JELÍNEK, Josef. Československá amatérská entomologie. Živa. 2014, čís. 5, s. CVI. Dostupné online. 
  5. BÍLÝ, Svatopluk. Československá amatérská entomologie. Živa. 2014, čís. 5, s. CX. Dostupné online. 
  6. Věstník. Časopis České společnosti entomologické / Acta Societatis Entomologicae Bohemiae. Česká společnost entomologická, 1906, roč. III, s. II. Dostupné online. 
  7. STRAKA, Jakub. Vespoidea: Pompilidae (hrabalkovití). S. 114. Acta entomologica musei nationalis Pragae [online]. Národní muzeum, 2007-11-16 [cit. 2024-06-23]. S. 114. Dostupné online. ISSN 0231-8571. 
  8. Tip Svobodného hlasu na prázdninový výlet: Zbohatli, postavili, zchudli. Jaké byly osudy rodu Žerotínů a jejich hradu. Svobodný hlas. 2004, roč. 14, čís. 28, s. 4. Dostupné online. 
  9. TOŠNEROVÁ, Květa. Obce a samoty našeho okresu - znovu po öesti letech: Žerotín. Svobodný hlas. 2002, roč. 12, čís. 13, s. 5. Dostupné online.