Oblasti tvorby tropických cyklón
Oblasti tvorby tropických cyklón se tradičně dělí do sedmi hlavních zón, které pokrývají severní Atlantik, severovýchodní, severozápadní a jihozápadní Pacifik, severní, jihozápadní a jihovýchodní Indický oceán. Nejaktivnější je zóna severozápadního Pacifiku, nejméně aktivní naopak zóna severního Indického oceánu. Ročně se po celém světě vytvoří průměrně 86 tropických bouří, z toho 47 se stane tropickou cyklónou (hurikánem/tajfunem/cyklónem) – bouří kategorie 1 nebo vyšší na Saffirově–Simpsonově stupnici, 20 pak intenzivní tropickou cyklónou (velkým hurikánem, supertajfunem) – bouří kategorie 3 nebo vyšší na Saffirově–Simpsonově stupnici.[1]
Světová meteorologická organizace (WMO) začala v devadesátých letech 20. století podporovat vznik regionálních specializovaných meteorologických středisek, které postupně vytvořily celosvětovou síť, která zajišťuje varování před přírodními katastrofami včetně tropických cyklón.[2] Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru je součástí programu od roku 1993,[2] australské Bureau of Meteorology od roku 1995,[3] Japonská metorologická agentura od roku 1997.[4] Vzhledem k rozmístění a působnosti regionálních středisek dělí WMO oblasti tvorby tropických cyklón poněkud podrobněji do celkem třinácti zón (viz mapa a přehled níže).
Rozdělení do zón dle WMO editovat
Následující mapa ukazuje přehled zón podle dělení Světové meteorologické organizace (WMO) a umístění zodpovědných regionálních monitorovacích středisek a varovných center:[5]
Tabulka shrnuje údaje z výše uvedené mapy.[5] Poznámka: RSMC = regionální specializované meteorologické středisko (Regional Specialized Meteorological Center), TCWC = středisko varování před tropickými cyklónami (Tropical Cyclone Warning Centre).
| Zóna | Popis | Zodpovědná agentura | Střediska (RSMC a TCWC) |
|---|---|---|---|
| I-II | severní Atlantik a východní Pacifik | Národní centrum pro hurikány v USA (U.S. National Hurricane Center, NHC) | RSMC Miami |
| III | střední Pacifik | Středopacifické centrum pro hurikány (U.S. Central Pacific Hurricane Center, CPHC) | RSMC Honolulu |
| IV | severozápadní Pacifik | Japonská meteorologická agentura (Japan Meteorological Agency, JMA) | RSMC Tokio |
| V | severní Indický oceán | India Meteorological Department (IMD) | RSMC Nové Dillí |
| VI | jihozápadní Indický oceán | Météo France | RSMC Réunion |
| VII-XI | jihozápadní Pacifik a jihovýchodní Indický oceán | VII: Australian Bureau of Meteorology | TCWC Perth |
| VIII: Indonesian Agency for Meteorology | TCWC Jakarta | ||
| IX: Australian Bureau of Meteorology | TCWC Darwin | ||
| X: Papua New Guinea National Weather Service | TCWC Port Moresby | ||
| XI: Australian Bureau of Meteorology | TCWC Brisbane | ||
| XII-XIII | jižní Pacifik | XII: Fiji Meteorological Service (FMS) | RSMC Nadi |
| XIII: Meteorological Service of New Zealand, Ltd.(MetService) | TCWC Wellington |
Při porovnání výše uvedeného dělení podle WMO s „tradičním“ dělením zón zóna I odpovídá severnímu Atlantiku, zóny II a III severovýchodnímu Pacifiku, zóna IV severozápadnímu Pacifiku, zóna V severnímu Indickému oceánu, zóna VI jihozápadnímu Indickému oceánu, zóny VII, VIII a IX jihovýchodnímu Indickému oceánu a zóny X, XI, XII a XII jihozápadnímu Pacifiku.
Mimo zóny editovat
Jižní Atlantik editovat
V jižním Atlantiku se občas vyskytne tropická bouře, ale plně zformovaná tropická cyklóna je zde extrémně vzácným jevem. Jediný zaznamenaný případ je hurikán Catarina, který zasáhl pobřeží jižní Brazílie v roce 2004.
Středozemní moře editovat
Ve Středozemním moři se občas vyskytují bouře, jejichž struktura připomíná tropické cyklóny, a jejichž intenzita se tropickým cyklónám blíží. Tyto bouře se nazývají medikány. Princip vzniku medikánu je podobný principu vzniku tropické cyklóny.[6] Medikán má sice mimotropický původ, ale vzniká nad otevřenými dostatečně teplými vodami z tlakové níže s nízkou teplotou v jádře, podobně jako subtropické cyklóny či některé anomální atlantické hurikány.[7] Příkladem takových bouří jsou medikán Numa z listopadu 2017 či medikán Zorbas ze září 2018.
Reference editovat
- ↑ Chris Landsea. Climate Variability table — Tropical Cyclones [online]. Atlantic Oceanographic and Meteorological Laboratory, National Oceanic and Atmospheric Administration [cit. 2006-10-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Air Resources Laboratory. Regional Specialized Meteorological Centers (RSMC) with the specialization to provide atmospheric transport model products for environmental emergency response [online]. United States National Oceanic and Atmospheric Administration's Office of Oceanic and Atmospheric Research, February 10, 2011 [cit. 2013-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 16, 2013.
- ↑ Rsmc Melbourne. Wmo.int (1999-08-10). Retrieved on 2013-08-22.
- ↑ http://www.wmo.int/pages/prog/www/DPFSERA/documents/RSMC_TOKYO_2011.pdf
- ↑ a b Worldwide Tropical Cyclone Centers [online]. National Hurricane Center, National Oceanic and Atmospheric Administration, US Dept of Commerce [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ "Medicanes: cataloguing criteria and exploration of meteorological environments Archivováno 29. 3. 2019 na Wayback Machine.". www.tethys.cat.
- ↑ ADGEO - redirect [online]. Dostupné online.