Nová obřadní síň u Starého židovského hřbitova v Praze-Josefově

muzeum v Česku

Nová obřadní síň u Starého židovského hřbitova v Praze se nachází u Starého židovského hřbitova v pražském Josefově vedle Klausové synagogy. Společně se hřbitovem je chráněna jako národní kulturní památka.[1] Stavbu z let 19061908 navrhli architekti J. Gerstel a A. Gabriel v novorománském slohu na místě starší budovy pohřebního bratrstva.[2] Byla místem poslední služby zesnulým členům židovské obce, ale v současnosti je využívána jako jedna z expozic židovského muzea.[3]

Nová obřadní síň u Starého židovského hřbitova v Praze-Josefově
Klausová synagoga (Josefov).JPG
Základní informace
Sloh novorománský
Architekti J. Gerstel, A. Gabriel
Výstavba 19061908
Materiál opuka
Hospodář muzeum
Poloha
Adresa Josefov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 38865/1-451 (PkMISSezObr) (součást památky Starý židovský hřbitov v Praze Josefově)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Budova obřadní síně od starého hřbitova.

Nová obřadní síň byla na místě starší budovy sloužící témuž účelu vystavěna A. Gabrielem podle návrhu architekta J. Gerstela mezi léty 1906 a 1908. V její podobě se důsledně uplatňuje novorománský sloh, což platí i pro detaily jako patky a hlavice sloupů, kovaná mříž a dubové dveře. Nová obřadní síň byla původně rozdělena na márnici, jež se nacházela v suterénu, na místnost pro očistu zemřelých v prvním patře a na spolkovou místnost pohřebního bratrstva v patře druhém.[2] Budova byla vystavena z opuky, hlavní sál v prvním patře měl mozaikovou podlahu, mramorem obložené stěny a zdobily jej nástěnné malby.[2] Mezi Klausovou synagogou a obřadní síní byl rovněž zbudován nový vchod na hřbitov.

Svému účelu však síň sloužila jen do první světové války. Od první světové války již pohřební bratrstvo budovu k původnímu účelu nepoužívalo a v roce 1926 ji pronajalo Židovskému muzeu,[4] jemuž od té doby soustavně sloužila. V roce 1997 byla budova restaurována a expozice, která se zde poté otevřela[2], ctí prvotní úlohu obřadní síně: věnuje se židovským obřadům nad umírajícím a zesnulým (čímž zde pokračuje expozice Klausové synagogy o významných meznících lidského života v judaismu), Starému židovskému hřbitovu i dalším židovským hřbitovům na českém území a zároveň také pohřebnímu bratrstvu.

Obrazový cyklus pohřebního bratrstvaEditovat

Důležitou památkou z historie pohřebního bratrstva je cyklus patnácti obrazů, zachycující zvyky a obřady pohřebním bratrstvem vykonávané. Neznámý malíř obrazy namaloval na objednávku představenstva spolku přibližně v roce 1772. Ačkoli se v nich ještě odráží tradice barokní malby, jejich vznik zřejmě podnítila již nová epocha osvícenská: v duchu jejích idejí měly ukazovat důležitou úlohu, kterou pohřební bratrstvo již po staletí plnilo ve společnosti. Kromě myšlenek své doby vypovídá obrazový cyklus i o posledním období pohřbívání na Starém židovském hřbitově, čímž je cennější jako historický pramen.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Starý židovský hřbitov [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-06-23]. Dostupné online. 
  2. a b c d Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
  3. pamatky.kehilaprag.cz. pamatky.kehilaprag.cz [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-24. 
  4. Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0

LiteraturaEditovat

  • PAŘÍK, Arno a Vlastimila HAMÁČKOVÁ, Pražské židovské hřbitovy = Prague Jewish Cemeteries = Prager jüdische Friedhöfe, Praha: Židovské muzeum v Praze, 2008, s. 15 a 71.

Související stránkyEditovat

Židovské muzeum v Praze spravuje také další objekty v okolí, zejména několik synagog:

Externí odkazyEditovat