Otevřít hlavní menu

Občanská záložna (Poděbrady)

záložna a kulturní památka České republiky na území obce Poděbrady

Občanská záložna je reprezentativní novorenesanční budova postavená v Poděbradech v letech 18971898 podle projektu architekta Karla Huga Kepky. Stojí na exponovaném místě na nároží Jiřího náměstí a Divadelní ulice, kde tvoří urbanistický protipól poděbradského zámku.[1] Součástí budovy je reprezentativní sál, který byl dlouho centrem místního společenského života. Po dobu ČSSR budovu provozovala Československá státní spořitelna a později národní podnik Restaurace a jídelny. Od nedokončené rekonstrukce z poloviny osmdesátých let 20. století je část budovy prázdná. V přízemí sídlila do roku 2003 pobočka Union banky, kterou nahradila vietnamská tržnice. Od roku 2017 je stavba chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] Zároveň je součástí městské památkové zóny Poděbrady.[2]

Občanská záložna v Poděbradech
Občanská záložna
Občanská záložna
Základní informace
Sloh novorenesance
Výstavba 18971898
Stavebník Občanská záložna
Současný majitel soukromý vlastník
Další majitelé Státní banka československá
Československá státní spořitelna
Restaurace a jídelny
Union banka
Poloha
Adresa Jiřího náměstí 10/13, Poděbrady, ČeskoČesko Česko
Ulice Jiřího náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 106155 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Starší historieEditovat

 
Občanská záložna s pomníkem Jiřího z Poděbrad

V místě občanské záložny v minulosti stálo několik starších budov. Když si Jiří z Poděbrad roku 1440 vybral ves Poděbrady za své sídlo, nechal na západní straně hradu (dnešní zámek Poděbrady) vybudovat nové centrum, jehož jádrem byl rynek vyměřený lokátorem Janem Čumpelem. Čumpele dále vytyčil parcely pro domy a pro rychtu, které určil rozsáhlý pozemek podél dnešní Divadelní ulice od náměstí až po ulici Na Valech.[3] Rychta a obecní dům stojící v místě nynější záložny později vyhořely. Na konci 18. století vojenský erár spáleniště vykoupil a na jejich místě postavil kasárna pro císařské kyrysníky. Dne 18. prosince 1876 kasárna vyhořela. Městská rada následně usilovala o to, aby se vojáci přesunuli alespoň na okraj města. Posádka byla nakonec zrušena a všechny vojenské objekty roku 1881 odkoupilo město.[4]

Sídlo Občanské záložnyEditovat

 
Taneční sál v prvním poschodí. Velká okna směřují na Jiřího náměstí a zámek.
 
Prostory navazující na taneční sál v prvním poschodí. Okna směřují do Divadelní ulice.

Areál kasáren byl rozdělen, důstojnický dům se změnil na Jiříkovo divadlo a ubytovna mužstva na dívčí měšťanku.[4] Pozemek v místě bývalých stájí město nabídlo místní Občanské záložně. Její členové na valné hromadě roku 1897 jednomyslně odsouhlasili stavbu důstojného sídla, které by se stalo ozdobou města. Pozemek záložna od města koupila za 11 000 zlatých. Dalších 50 000 zlatých vyhradila na samotnou stavbu, jejíž součástí měly být kanceláře, hostinec se společenským sálem nebo knihovna. Do soutěže na návrh budovy se přihlásilo celkem 16 návrhů, které posuzovala hodnotící komise vedená profesorem Janem Koulou. Zvítězil reprezentativní projekt v novorenesančním slohu od Koulova žáka, profesora brněnské techniky Karla Huga Kepky.[5]

Základní kámen nové budovy byl položen 2. listopadu 1897.[5] Stavbu provedla firma místního stavitele Josefa Dršaty. Plánované náklady se nepodařilo dodržet a přesáhly 80 000 zlatých. Problémy způsobil objev archeologických nálezů na stavebním pozemku, stavba potřebovala hlubší základy a prodražila se rovněž její bohatá umělecká výzdoba.[5] Stavba záložny nakonec trvala dva roky. Velký sál s galerií v prvním patře byl ve své době největším společenským prostorem města.[1] Občanská záložna se významně podílela na kulturním životě města. Její prostory využívaly místní spolky, veřejná knihovna a do roku 1903 byla též prvním sídlem místního muzea. Prostory záložny využíval jako svou domovskou scénu divadelní spolek Tyl a po požáru Jiříkova divadla zde v letech 1937–1942 hrál i divadelní spolek Jiří.[5]

Do roku 1934 v přízemí záložny sídlila pošta a telegrafní úřad. Po jejím přesunu do nové budovy prošly tyto prostory funkcionalistickou úpravou pro potřeby záložny a zároveň zde byla otevřena Šramotova restaurace.[5]

Pozdější vlastníciEditovat

 
Zadní část budovy v pohledu z Divadelní ulice. Vlevo je nejnovější východní křídlo, které vystupuje z půsorysu stavby.

Po znárodnění záložny její majetek převzala Státní banka československá, která budovu roku 1951 předala Československé státní spořitelně. Spořitelna ji využívala jako dočasnou náhradu za svou budovu na Riegrově náměstí, do které se mohla vrátit až po zrušení poděbradského okresu v roce 1960.[5] Od téhož roku (1960) budovu vlastnil národní podnik Restaurace a jídelny, který reprezentativní prostory upravil na lidovou jídelnu a bufet. Kvalitní interiér musel postupně ustoupit laciným materiálům (umakart apod.).[5] Ve společenském sále se i nadále konaly taneční, plesy či rockové koncerty.[6] V době kolem sametové revoluce v přízemí fungoval lokál zvaný „Afrika“ a v podzemí vinárna zvaná „Hrobeček“.[7] Poslední rekonstrukce začala roku 1985.[8] Zůstala však nedokončena.[1]

V 90. letech se záložna stala pobočkou Union banky, zkrachovalé roku 2003. Roku 2004 záložnu v dražbě za 24,1 milionů korun koupili dva vietnamští podnikatelé.[8] V přízemí byla otevřena asijská tržnice. Po několika letech mezi majiteli vypukl spor, jak s budovou dále naložit, přičemž ani jeden nechtěl odkoupit podíl toho druhého. Jiného kupce nenašli, přestože město roku 2011 za dům neúspěšně nabídlo 21 milionů korun.[9] Roku 2012 proběhla oprava fasády (další oprava následovala roku 2016[5]).[10] Roku 2015 majitel (vlastnické spory rozhodl soud) nabídl záložnu městu za 30,35 milionů korun. To nabídku odmítlo kvůli přemrštěné ceně.[11]

PopisEditovat

 
Detail fasády. Prázdný obdélník původně obsahoval jednu z fresek od Luďka Marolda.

Reprezentativní novorenesanční budova je umístěna na exponovaném místě severní straně Jiřího náměstí na nároží s Divadelní ulicí. Urbanisticky tvoří protipól poděbradského zámku.[1]

Záložna je zděná budova o čtyřech křídlech a třech nadzemních podlažích. Původně měla otevřený půdorys tvořený dvěma hlavními křídly (jižní a západní) svírajícími úhel 75°, na které je kolmo napojeno krátké křídlo severní. Na konci 20. století byl půdorys stavby uzavřen přístavbou východního křídla, propojeného s křídlem severním. Na nároží do náměstí se nad arkýřem zvedá věžička. Součástí budovy je reprezentativní sál, který byl dlouho centrem místního společenského života. Krov nad velkým sálem s konstrukcí, na níž je zavěšen strop, je ojedinělý.[1]

Uliční průčelí byla bohatě vypravena, ostatní byla pojata velmi střízlivě. Přízemí je funkcionalisticky upraveno.[1] Na výzdobě budovy se podíleli přední umělci své doby. Autorem plastické výzdoby průčelí, včetně emblémů, panó a dvou soch (alegorie práce a spořivosti) byl Schnirchův žák a poděbradský sochař Milan Havlíček (podílel se též na výzdobě měšťanské školy).[5] Autorem fresek Blahobyt a Spořivost na jižním průčelí byl malíř Luděk Marold. Autorem výzdoby stropu velkého sálu je malíř Karel Vítězslav Mašek.[5] Fresky byly posledním Maroldovým dílem, dokončeným necelé tři měsíce před jeho smrtí. Na fasádě se nedochovaly, neboť postupem let přestaly být zřetelné a po roce 1960 byly zamalovány.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g Občanská záložna [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. Novými památkami jsou kostelecký pivovar a záložna v Poděbradech [online]. Artalk.cz, 2018-03-05 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradská náměstí - Jiřího náměstí 1. díl. Poděbradské noviny [online]. [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  4. a b ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 44-45. (česky) 
  5. a b c d e f g h i j k HRABĚTOVÁ, Jana. Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí. Poděbradské noviny [online]. 2018-03-15 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  6. Poděbradská záložna: majitelé opět slibují společenský život. Nymburský deník [online]. 2007-04-23 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. ISSN 1213-5275. 
  7. JILEMNICKÝ, Miroslav. Kulturní památka s asijskou tržnicí. To je Záložna. Nymburský deník [online]. 2018-03-14 [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. ISSN 1213-5275. 
  8. a b KREJSOVÁ, Milena. Majitelé Záložny se dohodli: zachovají kulturní sál. Nymburský deník [online]. 2008-07-29 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. ISSN 1213-5275. 
  9. LIŠKA, Karel. Záložna na Jiřího náměstí: konec bludného kruhu?. Poděbradské noviny. 2011, roč. 20, čís. 11, s. 3. Dostupné online. (česky) 
  10. HAVRÁNKOVÁ, Olga. Oprava Záložny: Poděbrady 
k ní přiměly stávající majitele. Nymburský deník [online]. 2012-07-18 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. ISSN 1213-5275. 
  11. JILEMNICKÝ, Miroslav. Nabídku ke koupi Záložny poděbradská radnice odmítla. Nymburský deník [online]. 2015-01-08 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. ISSN 1213-5275. 

LiteraturaEditovat

  • HRABĚTOVÁ, Jana. Z historie bývalé Občanské záložny na Jiřího náměstí. Poděbradské noviny [online]. 2018-03-15 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  • HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86289-78-6. 
  • ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 271. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat