Otevřít hlavní menu

Nurija Pozderac (15. ledna 1892 Cazin, Bosna a Hercegovina12. června 1943 poblíž Tjentište při bitvě na Sutjesce, Nezávislý stát Chorvatsko) byl bosenskohercegovský a jugoslávský politik bosňáckého původu.

Nurija Pozderac
Narození 15. ledna 1892
Cazin
Úmrtí 12. června 1943 (ve věku 51 let)
Tjentište
Ocenění Spravedlivý mezi národy (2013)
Řád lidové svobody
Politická strana Jugoslávská muslimská organizace
Příbuzní Vuk Jeremić (pravnuk)
Hakija Pozderac
Hamdija Pozderac
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

V rodném městě navštěvoval základní školu. V Bihaći krátce navštěvoval gymnázium a v Sarajevu dokončil učitelskou školu. Pozavršení studia roku 1915 byl povolán do armády. Bojoval na východní frontě na Haliči. Roku 1916 zběhl, nato byl raněn a do bojů se již nezapojil. Do vlasti se vrátil společně se srbskou armádou, které se podařilo prolomit Soluňskou frontu. Od poloviny roku 1919 opětovně pobýval v Cazinu.

Krátce po první světové válce vstoupil do Jugoslávské muslimské organizace (JMO), vůdčího politického hnutí muslimů v Bosně a Hercegovině. Za tuto stranu byl roku 1920 zvolen do Ústavodárného shromáždění Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Roku 1922, kdy se JMO rozštěpila, podpořil Mehmeda Spaha. Za JMO byl znovu volen poslancem roku 1925 a 1927. Za vyhlášení královské diktatury (1929) se stáhl do ústraní. Do politiky se znovu zapojil roku 1935, kdy JMO znovu kandidovala jako součást opoziční, Mačekovy kandidátky v parlamentních volbách a následně vstoupila do vlády. Mandát obhájil i roku 1938. Dne 12. listopadu 1939 byl zvolen do Senátu Jugoslávie za Vrbaskou bánovinu.

Po německé invazi v dubnu 1941 se Jugoslávie rozpadla a k moci se dostali pravicoví extremisté. Na území Chorvatska a Bosny a Hercegoviny byl vyhlášen fašistický Nezávislý stát Chorvatsko. Pozderac se na podzim 1941 připojil ke komunistickým partyzánům. Účastnil se prvního zasedání Aantifašistické rady národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ), pořádaného v Bihaći v listopadu 1942. Sám byl zvolen místopředsedou Výkonného výboru AVNOJ.

V první polovině roku 1943 bojoval v bitvě na řece Neretvě. Účastnil se i bitvy na řece Sutjesce v polovině roku, během níž byl 8. nebo 9. června těžce zraněn. O několik dní později zraněním podlehl v místě Dragoš Sedlo, které je dnes součástí památníku Údolí hrdinů v Tjentište. Dne 25. září 1944 mu bylo posmrtně uděleno vyznamenání Řád národního osvobození.

Roku 2012 byl Nurijovi a jeho manželce Devletě udělen titul Spravedlivý mezi národy, a to za záchranu skupinky Židů, kterým se podařilo uprchnout z Koncentračního tábora Jasenovac. Nurija se oženil s Devletou, s níž přivedl na svět osm dětí, čtyři syna a čtyři dcery. Jeho syn Sed byl lékařem a působil v partyzánském hnutí. Jeho synovci Hamdija a Hakija Pozdercové byli významnými komunistickými politiky.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Senatori Kraljevine Jugoslavije. Beograd: Institut za savremenu istoriju, Hrvatski institut za povijest, Društvo istoričara Srbije "Stojan Novaković", 2016. S. 241–242.