Nunzio Sulprizio

Svatý; Nunzio Sulprizio
laik
Narození	13. dubna 1817; Pescosansonesco; Království obojí Sicílie
Úmrtí	5. května 1836; Neapol; Království obojí Sicílie
Svátek	5. května
Místo pohřbení	kostel San Domenico Soriano, Neapol, Itálie
Vyznání	katolická církev
Blahořečen	1. prosince 1963, bazilika sv. Petra, Vatikán, Pavel VI.
Svatořečen	14. října 2018, Svatopetrské náměstí, Vatikán, papež František
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	růženec, kovadlina
Patronem	postižených, dělníků, kovářů, obce Pescosansonesco
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nunzio Sulprizio (13. dubna 1817, Pescosansonesco – 5. května 1836, Neapol) byl mladý italský římský katolík a kovářský učeň. Pro svůj příkladný život ve ctnostech jej katolická církev jej uctívá jako světce.

Život editovat

Narodil se dne 13. dubna 1817 v obci Pescosansonesco rodičům Domenicu Sulprizio a Rose Luciani. Ti jej ještě téhož dne dali pokřtít. Dne 16. května 1820 přijal od biskupa Francesca Tiberi svátost biřmování. Roku 1820 mu zemřel otec a jeho matka se v roce 1822 znovu vdala. Jeho nový nevlastní otec se o něj nezajímal a proto s ním neměl prakticky žádný vztah. V té době navštěvoval školu v Corvara.

Roku 1823 mu zemřela matka a on byl poté vychováván u své babičky z matčiny strany Anny Rosarii Luciani del Rossi, která se mu i přes svoji negramotnost dobře věnovala. Naučila ho modlitbu svatého růžence, kterou si velmi oblíbil. Po smrti babičky roku 1826 ho vychovával jeho strýc z matčiny strany Domenico Lucian. Ten jej také vyučoval kovařině. Těžká práce a špatné podmínky díky svému věku těžko zvládal a roku 1831 onemocněl gangrénou. Nemoc mu způsobovala boláky na noze. Svoji bolest během nemoci však snášel s pokoru.

Roku 1934 se přestěhoval do Neapole, kde žil u svého strýce z otcovi strany Francesca Sulprizio. Často však byl kvůli své nemoci hospitalizován. V té době přijal první svaté přijímání, po kterém prožil stav extáze.

Zbytek života prožil v nemocnici pro lidi s nevyléčitelnými nemocemi v Neapoli, kde dne 5. května 1836 zaopatřen svátostmi zemřel. Jeho ostatky jsou uloženy v kostele San Domenico Soriano v Neapoli.

Úcta editovat

Svatořečení Nunzia Sulprizio a dalších světců na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu

Jeho beatifikační proces byl zahájen dne 9. července 1859, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 21. července 1891 byl papežem Lvem XIII. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlášen za ctihodného.

Blahořečen byl dne 1. prosince 1963 v bazilice sv. Petra papežem sv. Pavlem VI. Svatořečen byl spolu s několika dalšími světci dne 14. října 2018 na Svatopetrském náměstí papežem Františkem.

Jeho památka je připomínána 5. května. Bývá zobrazován s růžencem v rukou, nebo s kovadlinou. Je patronem postižených, dělníků, kovářů a obce Pescosansonesco, ve které se narodil.

Nunzio Sulprizio

Obsah

Život editovat

Úcta editovat

Odkazy editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Svatý Nunzio Sulprizio

laik
Narození	13. dubna 1817 Pescosansonesco Království obojí Sicílie Království obojí Sicílie
Úmrtí	5. května 1836 Neapol Království obojí Sicílie Království obojí Sicílie
Svátek	5. května
Místo pohřbení	kostel San Domenico Soriano, Neapol, Itálie
Vyznání	katolická církev
Blahořečen	1. prosince 1963, bazilika sv. Petra, Vatikán, Pavel VI.
Svatořečen	14. října 2018, Svatopetrské náměstí, Vatikán, papež František
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	růženec, kovadlina
Patronem	postižených, dělníků, kovářů, obce Pescosansonesco
Některá data mohou pocházet z datové položky.