Novopacký tunel

železniční tunel v Česku

Novopacký tunel je železniční tunel na katastrálním území Heřmanice města Nová Paka na úseku regionální železniční trati 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov mezi zastávkou Horní Nová Ves a stanicí Nová Paka v km 68,353–68,701.[1]

Novopacký tunel
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka347,95 m
Lokalizace
Souřadnice
Novopacký tunel
Novopacký tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

List povolení Františka Josefa I. ze dne 8. září roku 1868 udělil společnosti ÖNWB státní právo ke stavbě a užívání dráhy z železnice Kolínsko-Mladoboleslavské do Trutnova. Společnost se zavázala, že dráhu započne stavět v šesti měsících ode dne schválení s tím, že ji během čtyř let dokončí a uvede do provozu.[2] Dráhu vlastnila a provozovala Rakouská severozápadní dráha od roku 1870 až do svého zestátnění 1. ledna roku 1908.

Novopacký tunel byl postaven v roce 1871 italskými dělníky, stavbu vedl Němec Jung. V roce 1949 byl opraven, nově odvodněn, prodloužen na obou stranách a nově postavené portály byly vybaveny záchytnými stupni.[3]

PopisEditovat

Jednokolejný tunel se nachází na železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov v úseku mezi zastávkou Horní Nová Ves a stanicí Nová Paka. Byl proražen skalním hřebenem mezi vrchem Hrnčířův kopec (489 m n. m.) a kótou 495 (Na loučení). Nad tunelem leží obec Heřmanice.[4] Tunel leží v nadmořské výšce 460 m a měří 347,95 m.[5] Před jižním vjezdovým portálem je hluboký zářez v oblouku, který pokračuje i v části tunelu. Výjezd ze severního portálu je přímý. Z tohoto důvodu (i když je tunel „krátký“) není skrz něj vidět. V tunelu se mění sklon trati z 8 ‰ na 14 ‰.

Hřeben, kterým tunel prochází, je rozvodím řek Cidliny a Jizery, takže jižní portál náleží do povodí řeky Cidliny a severní do povodí Jizery. [4][6]

DataEditovat

  • Délka tunelu: 347,95 m
  • Šířka: u paty 4,3 m, pod klenutím 4,54 m
  • Výška: 6,64 m

Při výstavbě tunelu bylo vylámáno 13 398 m³ kamene, v severním zářezu kolem 90 000 m³ a v jižním zářezu kolem 18 000 m³ kamene. Kámen vytěžený ze severního zářezu posloužil k zasypání rokle a vybudování plošiny pro novopacké nádraží.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Novopacký (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 
  2. List povolení č.145/1868 Sb. ze dne 8. září 1868
  3. a b Novopacky tunel. www.geocaching.com [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b HORÁK, Vladislav; SVOBODA, Richard. Pohlednice s železničními tunely v severovýchodních Čechách. Tunel [online]. [cit. 202-08-13]. Dostupné online. 
  5. Novopacký tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 
  6. Železniční tunel. sites.google.com [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat