Normální podgrupa

Normální podgrupa (známá také jako invariantní podgrupa nebo samokonjugovaná podgrupa)[1] je v abstraktní algebře podgrupa, která je invariantní vůči konjugaci podle prvků grupy, jíž je částí. Jinými slovy podgrupa grupy je normální v právě tehdy, když pro všechny a . Že je normální podgrupou zapisujeme .

Význam normálních podgrup spočívá v tom, že normální podgrupy (a pouze normální podgrupy) lze použít pro vytvoření faktorové grupy dané grupy. Navíc jsou normální podgrupy grupy právě jádry grupových homomorfismů s definičním oborem , což znamená, že je lze použít pro interní klasifikaci těchto homomorfismů.

První, kdo si uvědomil význam normálních podgrup, byl Évariste Galois.[2]

Definice

editovat

Podgrupa   grupy   se nazývá normální podgrupa grupy   (značíme  ), pokud je invariantní vůči konjugaci; tj. konjugace prvku podgrupy   podle prvku grupy   je vždy v  .[3]

Ekvivalentní podmínky

editovat

Pro libovolnou podgrupu   grupy   jsou následující podmínky ekvivalentní s tím, že   je normální podgrupou grupy  . Proto libovolnou z nich můžeme použít jako definici normální podgrupy:

  • Obraz konjugace podgrupy   libovolným prvkem grupy   je podmnožinou  ,[4] tj.   pro všechny  .
  • Obraz konjugace podgrupy   libovolným prvkem grupy   je roven  [4] tj.   pro všechny  .
  • Pro všechny   jsou si levé a pravé třídy   a   rovné.[4]
  • Množiny levých a pravých tříd podgrupy   v   jsou stejné.[4]
  • Násobení v   zachovává relaci ekvivalence „je ve stejné levé třídě jako“. Tj. pro každé  , které vyhovuje   a  , platí  .
  • Existuje grupa na množina levých tříd podgrupy   kde násobení libovolných dvou levých tříd   a   dává levou třídu  . Tato grupa se nazývá faktorová grupa grupy   podle   a značí se  .
  •   je sjednocením tříd konjugace grupy  .[2]
  •   se zachovává vnitřními automorfismy grupy  .[5]
  • Existuje nějaký grupový homomorfismus   jehož jádro je  .[2]
  • Existuje grupový homomorfismus   jehož vlákna tvoří grupa kde neutrální prvek je   a násobení libovolných dvou vláken   a   dává fiber   (tato grupa je tatáž grupa   se zmínil výše).
  • Existuje nějaká kongruence na  , jejíž třída ekvivalence neutrálního prvku je  .
  • Pro všechny   a   je komutátor   v  .[zdroj?]
  • Libovolné dva prvky komutují modulo relace příslušnosti k normální podgrupě.[ujasnit] Tj. pro všechny   je   právě tehdy, když  .[zdroj?]

Příklady

editovat

Pro libovolnou grupu   je triviální podgrupa   sestávající pouze z neutrálního prvku grupy   vždy normální podgrupou grupy  . Podobně grupa   samotná je vždy normální podgrupou grupy   (pokud to jsou jediné normální podgrupy, pak o   říkáme, že je jednoduchá).[6] Jiný pojmenovaný normální podgrupy libovolné grupy zahrnuje centrum grupy (množina prvků, které komutují se všemi ostatními prvky) a komutátorová podgrupa  .[7][8] Obecněji, protože konjugace je izomorfismus, libovolná charakteristická podgrupa je normální podgrupou.[9]

Pokud   je Abelova grupa, pak každá podgrupa   grupy   je normální, protože  . Obecněji pro libovolnou grupu  , každá podgrupa centra   grupy   je normální v   (ve speciálním případě, když   je Abelova je centrum grupy celé  , tedy fakt, že všechny podgrupy Abelovy grupa jsou normální). Grupa, které není Abelova, ale jejíž každá podgrupa je normální, se nazývá Hamiltonovská grupa.[10]

Konkrétní příkladem normální podgrupy je podgrupa   symetrických grup  , sestávající z neutrální a oba tři-cykly. Konkrétně, můžeme kontrolovat, že každá levá třída podgrupy   je jak rovno   samotný nebo je rovno  . Na druhou stranu, podgrupa   není normální v  , protože  .[11] To demonstruje obecný fakt, že libovolná podgrupa   indexu dva je normální.

Jako příklad normální podgrupy v grupě matic uvažujme obecnou lineární grupu   všech invertovatelných matic   reálných čísel s operací násobení matic a její podgrupu   všech matic   s determinantem 1 (speciální lineární grupa). Pro představu, proč podgrupa   je normální v  , uvažujme libovolnou matici   v   a libovolnou invertibilní matici  . Pak použitím dvou důležitých identit   a   dostáváme, že  , takže také  . To znamená, že   je uzavřená vůči konjugaci v  , takže je to normální podgrupa.[pozn. 1]

V grupě Rubikovy kostky podgrupy sestávající z operace, které ovlivňují pouze orientace buď rohových kostiček nebo hranových kostiček, jsou normální.[12]

Grupa posunutí je normální podgrupa Eukleidovy grupy v libovolné dimenzi.[13] To znamená, že použitím shodného zobrazení následovaného posunutím a inverzním shodným zobrazením, má stejný efekt jako samotné posunutí. Naproti tomu podgrupa všech rotací okolo počátku není normální podgrupou Eukleidovské grupy pro dvou nebo vícerozměrný prostor: provedení translace následované rotací kolem počátku a opačnou translací typicky změní počátek souřadnicového systému, a proto dá jiný výsledek než samotná rotace kolem počátku.

Vlastnosti

editovat
  • Pokud   je normální podgrupa grupy  , a   je podgrupa grupy   obsahující  , pak   je normální podgrupa grupy  .[14]
  • Normální podgrupa normální podgrupy grupy nemusí být normální v grupě. Čili normalita není Tranzitivní relace. Nejmenší grupa vykazující toto chování je Dihedrální grupa řádu 8.[15] Charakteristická podgrupa normální podgrupy však je normální.[16] Grupa, v niž je normalita tranzitivní, se nazývá T-grupa.[17]
  • Dvě grupy   a   jsou normální podgrupy jejich přímý součin  .
  • Pokud grupa   je semidirektním součinem  , pak   je normální v  , ale   nemusí být normální v  .
  • Pokud   a   jsou normální podgrupy aditivní grupy   takové, že   a  , pak  .[18]
  • Surjektivní homomorfismy zachovávají normalitu;[19] tj., pokud   je surjektivní grupový homomorfismus a   je normální v  , pak obraz   je normální v  .
  • Inverzní obraz zachovává normalitu; [19] tj., pokud   je grupový homomorfismus a   je normální v  , pak inverzní obraz   je normální v  .
  • Direktní součin grup zachovává normalitu; [20] tj., pokud   a  , pak  .
  • Každá podgrupa indexu 2 je normální. Obecněji podgrupa   konečného indexu   v   obsahuje podgrupu  , která je normální v   a jejíž index dělí  , která se nazývá normální jádro. Speciálně pokud   je nejmenší prvočíslo dělící řád grupy  , pak každá podgrupa indexu   je normální.[21]
  • Skutečnost, že normální podgrupy grupy   jsou právě jádra grupových homomorfismů definovaných na  , odpovídá za některé z významů normálních podgrup; jsou způsobem, jak interně klasifikovat všechny homomorfismy definované na grupě. Například neidentity konečné grupy je jednoduchá právě tehdy, když je izomorfní se všemi svými neidentickými homomorfními obrazy;[22] konečná grupa je dokonalá právě tehdy, když nemá žádné normální podgrupy prvočíselného indexu; grupa je nedokonalá právě tehdy, když odvozená podgrupa nemá žádnou vlastní normální podgrupu.

Svaz normálních podgrup

editovat

Jsou-li   a   dvě normální podgrupy grupy  , jejich průnik   a jejich součin   je také normální podgrupa grupy  .

Normální podgrupy grupy   tvoří svaz s relací inkluze množin s nejmenším prvkem   a největším prvkem  . Průsek dvou normálních podgrup   a   v tomto svazu je jejich průnik a spojení je jejich součin.

Svaz je úplný a modulární.[20]

Normální podgrupy, faktorové grupy a homomorfismy

editovat

Pokud   je normální podgrupa grupy  , je možné definovat násobení na levých třídách jako zobrazení   takto:

 

Pro důkaz, že toto zobrazení je korektně definované, je třeba dokázat, že výsledek nezávisí na volbě reprezentantů  . Za tímto účelem uvažujme jiné reprezentanty  . Pak existují   takové, že  . Odtud plyne, že

 

kde využíváme také fakt, že   je normální podgrupa, a proto existuje   takové, že  . Tím je dokázáno, že tento součin je korektně definovaným zobrazení mezi levými třídami.

Množina levých tříd s touto operací je grupou, kterou nazýváme faktorová grupa a značíme   Existuje přirozená projekce   daná vztahem  . Tato projekce převádí   na neutrální prvek grupy  , což je levá třída  ,[23] tj.  .

Obecně, grupový homomorfismus   zobrazuje podgrupy grupy   na podgrupy grupy  . Také vzor libovolné podgrupy grupy   je podgrupou grupy  . Vzor triviální grupy   v   nazýváme jádrem homomorfismu a značíme  . Lze ukázat, že jádro je vždy normální a obraz   grupy   je vždy izomorfní s   (první věta o izomorfismu).[24] Tato korespondence je bijekcí mezi množinami všech faktorových grup   grupy  , a množinou všech homomorfních obrazů grupy   (až na izomorfismus).[25] Je také zřejmé, že jádrem faktorového zobrazení   je samotné  , takže normální podgrupy jsou právě jádry homomorfismů s definičním oborem  .[26]

Poznámky

editovat
  1. Jinak řečeno:   je homomorfismus   do multiplikativní podgrupy  , a   je jádro. Oba argumenty fungují také nad komplexními čísly nebo dokonce nad libovolným komutativním tělesem.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Normal subgroup na anglické Wikipedii.

  1. Bradley 2010, s. 12.
  2. a b c Cantrell 2000, s. 160.
  3. Dummit a Foote 2004.
  4. a b c d Hungerford 2003, s. 41.
  5. Fraleigh 2003, s. 141.
  6. Robinson 1996, s. 16.
  7. Hungerford 2003, s. 45.
  8. Hall 1999, s. 138.
  9. Hall 1999, s. 32.
  10. Hall 1999, s. 190.
  11. Judson 2020, Section 10.1.
  12. Bergvall et al. 2010, s. 96.
  13. Thurston 1997, s. 218.
  14. Hungerford 2003, s. 42.
  15. Robinson 1996, s. 17.
  16. Robinson 1996, s. 28.
  17. Robinson 1996, s. 402.
  18. Hungerford 2013, s. 290.
  19. a b Hall 1999, s. 29.
  20. a b Hungerford 2003, s. 46.
  21. Robinson 1996, s. 36.
  22. Dõmõsi a Nehaniv 2004, s. 7.
  23. Hungerford 2003, s. 42–43.
  24. Hungerford 2003, s. 44.
  25. Robinson 1996, s. 20.
  26. Hall 1999, s. 27.

Literatura

editovat
  • BERGVALL, Olof; HYNNING, Elin; HEDBERG, Mikael; MICKELIN, Joel; MASAWE, Patrick. On Rubik's Cube [online]. KTH, 2010-05-16. Dostupné online. 
  • CANTRELL, C.D., 2000. Modern Mathematical Methods for Physicists and Engineers. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-521-59180-5. 
  • DÕMÕSI, Pál; NEHANIV, Chrystopher L., 2004. Algebraic Theory of Automata Networks. [s.l.]: SIAM. (SIAM Monographs on Discrete Mathematics and Applications). 
  • DUMMIT, David S.; FOOTE, Richard M., 2004. Abstract Algebra. 3. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons. ISBN 0-471-43334-9. 
  • FRALEIGH, John B., 2003. A First Course in Abstract Algebra. 7. vyd. [s.l.]: Addison-Wesley. ISBN 978-0-321-15608-2. 
  • HALL, Marshall, 1999. The Theory of Groups. Providence: Chelsea Publishing. ISBN 978-0-8218-1967-8. 
  • HUNGERFORD, Thomas, 2003. Algebra. [s.l.]: Springer. (Graduate Texts in Mathematics). 
  • HUNGERFORD, Thomas, 2013. Abstract Algebra: An Introduction. [s.l.]: Brooks/Cole Cengage Learning. Dostupné online. 
  • JUDSON, Thomas W., 2020. Abstract Algebra: Theory and Applications. [s.l.]: [s.n.]. Dostupné online. 
  • ROBINSON, Derek J. S., 1996. A Course in the Theory of Groups. 2. vyd. [s.l.]: Springer-Verlag. (Graduate Texts in Mathematics). ISBN 978-1-4612-6443-9. 
  • THURSTON, William, 1997. Three-dimensional geometry and topology, Vol. 1. [s.l.]: Princeton University Press. (Princeton Mathematical Series). Dostupné online. ISBN 978-0-691-08304-9. 
  • BRADLEY, C. J., 2010. The mathematical theory of symmetry in solids : representation theory for point groups and space groups. Oxford New York: Clarendon Press. ISBN 978-0-19-958258-7. OCLC 859155300 
  • HERSTEIN, I. N., 1975. Topics ion algebra. 2. vyd. Lexington, Mass.-Toronto, Ont.: Xerox College Publishing. xi+388 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat