Nivchština

Nivchština nebo též giljačtina (nivchsky: Нивхгу диф / mer nivx tif; japonsky: ニヴフ語/ギリヤーク語, nivufu-go/girijaku-go) je osamocený jazyk, jímž mluví zhruba 1000 lidí na ostrově Sachalin a v nížinách řeky Amur. Do roku 1953 byl psán latinkou, poté cyrilicí. Ze zhruba 4 500 Nivchů mluví tímto jazykem přibližně 20 %, ostatní přejali jako mateřský jazyk ruštinu.

Nivchština (Нивхгу диф / mer nivx tif)
RozšířeníSachalin, nížiny řeky Amur (dálněvýchodní Rusko)
Počet mluvčích198 [1]
Klasifikace (řazen mezi paleoasijské jazyky)
PísmoCyrilice, Latinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3niv
Ethnologueniv
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tradičně bývá řazen mezi tzv. paleoasijské jazyky, což je skupina původních jazyků východní Sibiře bez prokázané genetické příbuznosti. Společný původ s dalšími jazyky nebyl přesvědčivě doložen a nivchštinu je tedy nutno považovat za izolovaný jazyk, ačkoliv příbuznost byla hledána například u ainštiny, japonštiny, altajských jazyků či ostatních paleoasijských jazyků. Lingvista Joseph Greenberg řadil nivchštinu mezi tzv. euroasijské jazyky, což je široce pojatá rodina zahrnující evropské a asijské jazyky od indoevropských po čukotsko-kamčatské. Michael Fortescue pokládal nivchštinu za blízce příbunou čukotsko-kamčatským jazykům, především itelmenštině. Lev Šternberg na počátku dvacátého století nebo později Sergej Nikolajev zase zdůrazňovali podobnosti ve slovní zásobě a částečně i gramatice nivchštiny a wakašských jazyků ze severozápadního pobřeží Ameriky.

PříkladyEditovat

ČíslovkyEditovat

Nivchsky Česky
ненӈ jeden
менӈ dva
тяӄр tři
нырӈ čtyři
тʼорӈ pět
ӈах šest
ӈамк sedm
минр osm
няндорӈ devět
мӽоӈ нивӈ deset

ReferenceEditovat