Neofyt Bulharský

bulharský pravoslavný patriarcha

Neofit Bulharský, nebo jenom Neofit (bulharsky Неофит, občanským jménem Simeon Nikolov Dimitrov, bulharsky Симеон Николов Димитров, 15. října 1945, Sofie) je současný patriarcha Bulharské pravoslavné církve. Zvolen byl 24. února 2013 většinou hlasů (90 oproti 47, které získal jeho protikandidát Gavrail).[1] V letech 20042013 působil jako metropolita rusenský.

Jeho Svatost
Neofit
Patriarcha Bulharska a Metropolita Sofie.
Neophyte of Bulgaria.jpg
Církev bulharská pravoslavná
Jmenování 24. února 2013
Předchůdce Maxim
Zasvěcený život
Sliby  
            doživotní 3. srpna 1975
Svěcení
Jáhenské svěcení 15. srpna 1975
Kněžské svěcení 25. března 1976
Biskupské svěcení 8. prosince 1985
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup levkijský (1985–1994)
  • Metropolita dorostolský a červenský (1994–2001)
  • Metropolita rusenský (2001–2013)
Osobní údaje
Rodné jméno Simeon Nikolov Dimitrov
(Симеон Николов Димитров)
Země BulharskoBulharsko Bulharsko
Datum narození 15. října 1945 (74 let)
Místo narození Sofie, Bulharské carství
Národnost bulharská
Alma mater Duchovní akademie sv. Klimenta Ochridského v Sofii
Moskevská duchovní akademii
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se 15. října 1945 v Sofii.

Roku 1959 dokončil své základní vzdělání a byl přijat do Sofijského duchovního semináře, který roku 1965 dokončil. Roku 1967 se stal studentem Duchovní akademie sv. Klimenta Ochridského v Sofii, kterou roku 1971 úspěšně absolvoval. V letech 1971–1973 se zabýval studiem církevního zpěvu na Moskevské duchovní akademii. Dne 1. září 1973 byl jmenován učitelem zpěvu a dirigentem studentského sboru akademie sv. Klimenta.

Dne 3. srpna 1975 byl v Trojanském monastýru postřižen na monacha. Dne 15. srpna byl vysvěcen na hierodiakona a 25. března 1976 byl v chrámu Svaté Neděle vysvěcen na hieromonacha.

Od 30. září 1975 do 15. července 1977 byl dirigentem kněžského sboru Sofie. Působil také jako profesor církevních východních zpěvů a liturgické praxe na Teologické akademii v Sofii. Zde působil až do roku 1980. Dne 21. listopadu 1977 jej patriarcha Maxim povýšil na archimandritu. Od 1. ledna 1981 do prosince 1985 byl protosyncelem sofijské metropolie. Dne 8. prosince 1985 byl v chrámu svatého Alexandra Něvského vysvěcen na biskupa s titulem "biskup levkijský" a byl jmenován druhým vikářem sofijské metropolie.

Dne 1. prosince 1989 se stal rektorem Duchovní akademie sv. Klimenta Ochridského, kterým byl do 26. července 1991. Ve stejný rok byl zvolen děkanem teologické fakulty akademie.

Dne 27. ledna 1992 byl jmenován generálním sekretářem Svatého synodu.

Dne 27. března 1994 jej patriarcha Maxim povýšil do hodnosti metropolity s titulem "arcibiskup Dorostolu a Červenu". Později 17. prosince 2001 po rozdělení eparchie Dorostol a zřízení eparchie Ruse získal titul metropolity Ruse.

Dne 24. února 2013 byl Svatým synodem zvolen novým patriarchou Bulharské pravoslavné církve.

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Článek na portálu sme.sk (slovensky)
  2. Българският патриарх Неофит бе удостоен с най-високото държавно отличие. www.bg-patriarshia.bg [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  3. Негово Високопреосвещенство Русенският митрополит Неофит отличен с орден “Св. св. Кирил и Методий”. bg-patriarshia.bg [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  4. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАИНЫ № 401/2013 - Официальное представительство Президента Украины. web.archive.org [online]. 2013-08-04 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  5. Предстоятель Русской Православной Церкви встретился со Святейшим Патриархом Болгарским Неофитом / Новости / Патриархия.ru. Патриархия.ru [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Состоялась братская беседа Предстоятелей Русской и Болгарской Православных Церквей / Новости / Патриархия.ru. Патриархия.ru [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazyEditovat